Týden v ČR

Masarykův rukopis konceptu tzv. Washingtonské deklarace si prohlížejí čeští krajané, Týden zahraničních Čechů, foto: ČTK

Celý tento týden probíhalo na Karlově univerzitě v Praze setkání zahraničních Čechů. Do Česka se sjely stovky našich krajanů i emigrantů z mnoha zemí světa. Letošní Týden zahraničních Čechů je již třetí v pořadí, a navazuje tak na setkání z let 1998 a 2000.

Vladimír Špidla a Petr Bísek,  vydavatel Amerických listů,  Týden zahraničních Čechů,  foto: ČTK
Celý tento týden probíhalo na Karlově univerzitě v Praze setkání zahraničních Čechů. Do Česka se sjely stovky našich krajanů i emigrantů z mnoha zemí světa. Letošní Týden zahraničních Čechů je již třetí v pořadí, a navazuje tak na setkání z let 1998 a 2000.

Program se nejdříve soustředil na legislativu, která se našich krajanů a exulantů úzce dotýká. Po dva dny se jednalo o ztrátě a znovunabytí českého občanství, o restitucích majetku, který byl zejména exulantům po roce 1948 a 1968 zabavován a který v mnoha případech nemohou získat zpět, o tom, co pro zahraniční Čechy znamená trvalý návrat do České republiky, ale také o pomoci, kterou krajané Česku v posledních letech věnovali. Jejich setkání zahájil v úterý premiér Vladimír Špidla:

"Česká republika Vás potřebuje. Prostě potřebuje každého, kdo má hluboký vztah ke své vlasti, k místu, kde jsme se narodili a kde máme své kořeny."

Jak dále premiér Špidla uvedl, emigrace pro krajany znamenala na desetiletí úplnou ztrátu původního domova:

Zprava lady Milena Grenfellová Bainesová si fotografuje Áju Vrzáňovou,  Barbaru Podoskiovou a Elišku Haškovou - Coolidgeovou,  Týden zahraničních Čechů,  foto: ČTK
"Totalitnímu režimu se díky činnosti StB a režimní propagandě podařilo vytvořit propast mezi těmi, kdo zůstali, a těmi, kteří odešli. Dnes si uvědomujeme, jak potřebujeme samostatně myslící, vzdělané a kreativní lidi. Právě takové kapacity jsou největším bohatstvím společnosti."

Každá skupina Čechů v zahraničí má specifické problémy, což se také promítalo do náplně diskusních panelů a sympózií. Tématem jednoho z těchto sympozií byla sebereflexe exilu, životní zkušenosti exulantů. Jeho účastníky doslova elektrizovalo vystoupení Martina Jana Stránského, pravnuka zakladatele Lidových novin a současného vydavatele Přítomnosti. Kriticky vidí obě strany - český exil i zdejší českou společnost. Ta podle jeho názoru nezná vlastní identitu ani principy demokracie:

"Naše dějiny jsou v podstatě velice složité a nikdy nám vlastně nedovolily odpočinek, abychom tu tzv. národní identitu získali. Drtivá většina Čechů si pořád představuje demokracii dle zlepšených ekonomických poměrů, ale to samozřejmě bude znamenat, že ta demokracie tady naprosto ztroskotá nebo vlastně se vůbec nezrodí. Demokracie znamená občanská práva, funkční justiční systém, správnou politickou reprezentaci a tak dále. A to tady samozřejmě ještě není."

Týden zahraničních Čechů,  foto: Milena Štráfeldová
Předseda Senátu Petr Pithart ve svém vystoupení zcela otevřeně pojmenoval příčiny, proč má česká společnost tak rozpolcený vztah vůči exilu. Podle něj jsme vůči zahraničním Čechům stále ještě nedůvěřiví, neradi přijímáme jejich rady a nabídky pomoci, uzavřenost vůči nim je přitom důsledkem našich komplexů. A kdy se podle Petra Pitharta česká společnost s exilem vyrovná?

"Bude to postupovat s tím, jak budeme ztrácet své manko sebedůvěry, jak se začneme sebevědoměji pohybovat ve světě a tahle zkušenost převážné většině z nás stále ještě chybí. A naši krajani nám to bezděky připomínají. Já věřím, že s tím, jak mladí lidé a zejména studenti vyjíždějí za studiem a za prací, se to bude ještě rychleji měnit než dosud."

Pro účastníky Týdne zahraničních Čechů byla připravena i řada doprovodných akcí - filmový festival o tvorbě exilových režisérů, výstava tvorby českých architektů či výstava Češi v Americe v Muzeu hlavního města Prahy o historii a současnosti českých krajanských komunit ve Spojených státech. Spoluautorka expozice Milena Secká nám k historii Čechů v Americe řekla:

 Masarykův rukopis konceptu tzv. Washingtonské deklarace si prohlížejí čeští krajané,  Týden zahraničních Čechů,  foto: ČTK
"Každý měl své místo, protože v Americe Češi opravdu zakládali města, školy, vytvářeli spolky, zakládali noviny, různá nakladatelství a podobně. A nepochybně právě oni budovali demokratickou společnost. Samozřejmě se pak někteří z nich stali slavnými, ale to je pozdější doba. Já si myslím, že to vyrůstá právě z těch bezejmenných tisíců lidí, kteří se opravdu nebáli přiložit ruku k dílu a budovali tu společnost."

Vernisáže výstavy Češi v Americe se zúčastnil i velvyslanec Spojených států Craig Stapleton, který mimo jiné řekl:

"Amerika si je dobře vědoma, jak Češi přicházeli do Ameriky a jaký je jejich příspěvek k americkému životu. A tato výstava ukazuje mnoho příkladů českého podílu na způsobu života v Americe."

Výstava by se podle autorů měla přestěhovat i do Spojených států, kde podle odhadů žije až kolem půl druhého milionu lidí s českými kořeny.


Zleva premiéři Maďarska,  České republiky,  Slovenska a Polska Péter Medgyessy,  Vladimír Špidla,  Mikuláš Dzurinda a Leszek Miller na zámku v Dobříši,  foto: ČTK
Do Česka přijeli tento týden nejen krajané, ale také premiéři visegrádské čtyřky. Na zámku v Dobříši ve středu konzultovali pozice svých zemí před mezivládní konferenci Evropské unie, která od soboty diskutuje v Římě o evropské ústavě.

Premiéři Vladimír Špidla, Mikuláš Dzurinda, Péter Medgyessi a Leszek Miller se shodli na prioritách, které budou společně v Římě prosazovat. Patří mezi ně zejména princip jedna země - jeden komisař, zachování rotačního principu předsednictví Evropské unie, rozhodování kvalifikovanou většinou v důležitých otázkách a postoj k evropské obraně.

Premiér Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Každá země chce ale mít v Římě vlastní operační prostor, hájit jak společné, tak protichůdné zájmy nebo akcenty. Slovensko například odmítlo maďarský požadavek, aby v preambuli evropské ústavní smlouvy byl odkaz na práva národnostních menšin. České národní priority nastínil premiér Vladimír Špidla:

"To, co já považuji za nejdůležitější, je zásada rovnoprávnosti. Ta se samozřejmě vyjadřuje různými způsoby. Můžete mít princip "jedna země - jeden komisař" a přitom naprosto nerovnoprávnou ústavní smlouvu. Pak by to bylo nepřijatelné. Pro mne je tedy rozhodující koncepce rovnoprávnosti a může být samozřejmě vyjádřena i dost složitě."

Premiér Špidla očekává intenzivní a dlouhé projednávání euroústavy, přičemž - stejně jako ostatní visegrádští premiéři - upřednostňuje výslednou kvalitu před rychlostí dosažení shody. Podle českého premiéra je vládním záměrem podepsat takový text ústavy, který bude ratifikovatelný. Odpovědi na otázku, zda budou o evropské ústavní smlouvě rozhodovat lidé v referendu se nicméně premiér Špidla vyhýbal.


O římské konferenci se v Česku ve středu jednalo hned na dvou úrovních. Ještě před dobříšským setkáním se zúčastnil prezident Václav Klaus - mimochodem vůbec poprvé - jednání vlády o vymezení mandátu české delegace na zmíněné konferenci.

Stínový ministr zahraničí Jan Zahradil  (vpravo) sleduje prezidenta republiky Václava Klause při moderaseminář na téma Evropská ústava - cesta k superstátu?,  foto: ČTK
Prezident Klaus už dříve kritizoval koncept evropské ústavní smlouvy jako příliš centralistický, a poukazoval na skutečnost, že podle jeho názoru Česko nemá před římskou konferencí "ujasněnou" pozici. Jinými slovy, že výhrady k euroústavě mají kromě něj ještě opoziční komunisté a občanští demokrati. Přes tyto prezidentovy výhrady se čekalo, že se Václav Klaus jako čestný člen delegace mezivládní konference zúčastní. Po jednání vlády se však rozhodl jinak:

"Vzhledem také k velmi velké krátkosti tříminutového vystoupení v Říme v sobotu na konferenci, že do Říma nepojedu. Ponechám na ministerském předsedovi, aby toto stanovisko, které jsme si přece jenom měli šanci trošku sladit, tam přednesl sám."

Václav Klaus nicméně přivítal, že je pozice Česka v Římě brána jako "úvodní mandát", o němž se ještě bude v úterý diskutovat v parlamentu.