Týden v ČR
Celý tento týden probíhalo na Karlově univerzitě v Praze setkání zahraničních Čechů. Do Česka se sjely stovky našich krajanů i emigrantů z mnoha zemí světa. Letošní Týden zahraničních Čechů je již třetí v pořadí, a navazuje tak na setkání z let 1998 a 2000.
Program se nejdříve soustředil na legislativu, která se našich krajanů a exulantů úzce dotýká. Po dva dny se jednalo o ztrátě a znovunabytí českého občanství, o restitucích majetku, který byl zejména exulantům po roce 1948 a 1968 zabavován a který v mnoha případech nemohou získat zpět, o tom, co pro zahraniční Čechy znamená trvalý návrat do České republiky, ale také o pomoci, kterou krajané Česku v posledních letech věnovali. Jejich setkání zahájil v úterý premiér Vladimír Špidla:
"Česká republika Vás potřebuje. Prostě potřebuje každého, kdo má hluboký vztah ke své vlasti, k místu, kde jsme se narodili a kde máme své kořeny."
Jak dále premiér Špidla uvedl, emigrace pro krajany znamenala na desetiletí úplnou ztrátu původního domova:
Každá skupina Čechů v zahraničí má specifické problémy, což se také promítalo do náplně diskusních panelů a sympózií. Tématem jednoho z těchto sympozií byla sebereflexe exilu, životní zkušenosti exulantů. Jeho účastníky doslova elektrizovalo vystoupení Martina Jana Stránského, pravnuka zakladatele Lidových novin a současného vydavatele Přítomnosti. Kriticky vidí obě strany - český exil i zdejší českou společnost. Ta podle jeho názoru nezná vlastní identitu ani principy demokracie:
"Naše dějiny jsou v podstatě velice složité a nikdy nám vlastně nedovolily odpočinek, abychom tu tzv. národní identitu získali. Drtivá většina Čechů si pořád představuje demokracii dle zlepšených ekonomických poměrů, ale to samozřejmě bude znamenat, že ta demokracie tady naprosto ztroskotá nebo vlastně se vůbec nezrodí. Demokracie znamená občanská práva, funkční justiční systém, správnou politickou reprezentaci a tak dále. A to tady samozřejmě ještě není."
"Bude to postupovat s tím, jak budeme ztrácet své manko sebedůvěry, jak se začneme sebevědoměji pohybovat ve světě a tahle zkušenost převážné většině z nás stále ještě chybí. A naši krajani nám to bezděky připomínají. Já věřím, že s tím, jak mladí lidé a zejména studenti vyjíždějí za studiem a za prací, se to bude ještě rychleji měnit než dosud."
Pro účastníky Týdne zahraničních Čechů byla připravena i řada doprovodných akcí - filmový festival o tvorbě exilových režisérů, výstava tvorby českých architektů či výstava Češi v Americe v Muzeu hlavního města Prahy o historii a současnosti českých krajanských komunit ve Spojených státech. Spoluautorka expozice Milena Secká nám k historii Čechů v Americe řekla:
Vernisáže výstavy Češi v Americe se zúčastnil i velvyslanec Spojených států Craig Stapleton, který mimo jiné řekl:
"Amerika si je dobře vědoma, jak Češi přicházeli do Ameriky a jaký je jejich příspěvek k americkému životu. A tato výstava ukazuje mnoho příkladů českého podílu na způsobu života v Americe."
Výstava by se podle autorů měla přestěhovat i do Spojených států, kde podle odhadů žije až kolem půl druhého milionu lidí s českými kořeny.
Premiéři Vladimír Špidla, Mikuláš Dzurinda, Péter Medgyessi a Leszek Miller se shodli na prioritách, které budou společně v Římě prosazovat. Patří mezi ně zejména princip jedna země - jeden komisař, zachování rotačního principu předsednictví Evropské unie, rozhodování kvalifikovanou většinou v důležitých otázkách a postoj k evropské obraně.
"To, co já považuji za nejdůležitější, je zásada rovnoprávnosti. Ta se samozřejmě vyjadřuje různými způsoby. Můžete mít princip "jedna země - jeden komisař" a přitom naprosto nerovnoprávnou ústavní smlouvu. Pak by to bylo nepřijatelné. Pro mne je tedy rozhodující koncepce rovnoprávnosti a může být samozřejmě vyjádřena i dost složitě."
Premiér Špidla očekává intenzivní a dlouhé projednávání euroústavy, přičemž - stejně jako ostatní visegrádští premiéři - upřednostňuje výslednou kvalitu před rychlostí dosažení shody. Podle českého premiéra je vládním záměrem podepsat takový text ústavy, který bude ratifikovatelný. Odpovědi na otázku, zda budou o evropské ústavní smlouvě rozhodovat lidé v referendu se nicméně premiér Špidla vyhýbal.
O římské konferenci se v Česku ve středu jednalo hned na dvou úrovních. Ještě před dobříšským setkáním se zúčastnil prezident Václav Klaus - mimochodem vůbec poprvé - jednání vlády o vymezení mandátu české delegace na zmíněné konferenci.
"Vzhledem také k velmi velké krátkosti tříminutového vystoupení v Říme v sobotu na konferenci, že do Říma nepojedu. Ponechám na ministerském předsedovi, aby toto stanovisko, které jsme si přece jenom měli šanci trošku sladit, tam přednesl sám."
Václav Klaus nicméně přivítal, že je pozice Česka v Římě brána jako "úvodní mandát", o němž se ještě bude v úterý diskutovat v parlamentu.
