Týden v ČR

Tento týden si Česká republika připomněla 85. výročí vzniku samostatného československého státu. Prezident Václav Klaus při slavnostním projevu na Pražském hradě uvedl, že ČR je pevná stabilní demokracie. Ocenil vztahy naší země se sousedy i fakt, že díky členství v NATO nemusíme čelit bezprostřednímu vnějšímu ohrožení. Významnou roli v demokratickém prostředí České republiky hraje i politická scéna, dodal prezident Klaus.

Tento týden si Česká republika připomněla 85. výročí vzniku samostatného československého státu. Prezident Václav Klaus při slavnostním projevu na Pražském hradě uvedl, že ČR je pevná stabilní demokracie. Ocenil vztahy naší země se sousedy i fakt, že díky členství v NATO nemusíme čelit bezprostřednímu vnějšímu ohrožení. Významnou roli v demokratickém prostředí České republiky hraje i politická scéna, dodal prezident Klaus.

"Po pětileté vládě středopravé koalice u nás nyní vládne koalice dominovaná sociálně demokratickou levicí. Občané mají díky tomu možnost porovnávat. Vnitropolitické soupeření se u nás odehrává v rámci standardních politických pravidel a je pod nemilosrdnou veřejnou kontrolou. To je obrovská vymožnost, kterou málo doceňujeme."

Prezident Klaus také u příležitosti státního svátku vyznamenal dvacet osobností. Mezi oceněnými jsou například herec Jiří Kodet, ilustrátor Adolf Born, olympijská vítězka Dana Zátopková a nedávno zesnulý prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomír Voleník. Václav Klaus, který byl zvolen prezidentem v únoru, udílel vyznamenání vůbec poprvé.


Karel Srba u českobudějovického soudu,  foto: ČTK
Poprvé v historii měla tento týden Česká televize vysílat soud v přímém přenosu. A to soud s bývalým generálním sekretářem ministerstva zahraničí Karlem Srbou. Diváci se však nedočkali. Soudní senát po protestech části obžalovaných rozhodnutí zrušil a kamery tak byly přítomny až při vyhlášení rozsudku. A ten zněl, že Karel Srba stráví ve vězení osm let za to, že si objednal vraždu novinářky Sabiny Slonkové, která psala o jeho majetkových poměrech. Také dalším obviněným odvolací soud tresty potvrdil. Vrchní soudce Jiří Lněnička nenašel v rozsudku krajského soudu pochybení.

"Všichni věděli, že se jedná o usmrcení jiného za peníze a tato situace podstatným způsobem zvyšuje společenskou nebezpečnost jejich jednání. Obžalovaný Srba věděl o jakou osobu se jedná, že to je mladá žena, matka dítěte. Jeho pohnutka je zvlášť zavrženíhodná, věděl, že se jedná o novinářku a musel si být také vědom toho, jaký dopad na ČR v očích jiných států by to mělo, kdyby u nás byli usmrcováni tímto způsobem novináři za to, co píší."

Karel Srba však stále tvrdí, že o ničem nevěděl, a že jejich rodinná přítelkyně a spoluobžalovaná Eva Tomšovicová se na něj snaží svalit vinu. Proti verdiktu soudu se už nelze odvolat, ale Srbovi právníci jsou připraveni obrátit se na Nejvyšší soud a případně až na Evropský soud pro lidská práva.


Poslanci schválili dvě důležité normy. Tou první je zákon o zadávání veřejných zakázek, jehož cílem je omezit korupční prostředí. Pokud normu schválí i senát a podepíše ji prezident republiky, bude podléhat režimu této legislativy každá zakázka od dvou milionů korun. Zákon také umožní České republice čerpat peníze z evropských fondů. Celkem půjde v nadcházejících dvou letech o částku vyšší než 70 miliard korun.

Poslanci schválili i novelu zákoníku práce, která zásadním způsobem mění zaměstnávání na dobu určitou. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach je přesvědčen, že firmy termínované pracovní poměry často zneužívají. Vysvětlil, co přesně by se kvůli tomu mělo v zákoníku práce změnit.

"Termínová smlouva maximálně do dvou let, a pak by měl vzniknout pracovní poměr na dobu neurčitou, protože pracovní poměr na dobu určitou by měl zohledňovat to, že to je nárazová práce nebo nějaká sezónní práce a podobně, ale stabilní pracovní poměr by měl být na dobu neurčitou."

Odboroví předáci rozhodnutí sněmovny uvítali. Opakované uzavírání smluv na dobu neurčitou vyvolávalo podle odborářů mezi zaměstnanci nejistotu. Podnikatelé, zvlášť ve stavebnictví jsou naopak pobouřeni.


Desetníky a dvacetníky přežily od vzniku první republiky všechno. Zastavil je až růst cen. Lidé totiž přestali nejmenší drobné téměř používat a Česká národní banka proto ukončila od 1. listopadu jejich platnost. Žádnou hodnotu nebudou mít ani z pohledu sběratelů. Jak řekl numismatik Miloslav Krist, drobné mince byly raženy ve velkém množství a sběratelskou cenu má jen nepatrný zlomek z nich.

"Tyhle deseti a dvacetihaléře se razily ve třech mincovnách, takže existují za prvé různé varianty podle značky mincoven a za druhé se sbírají různé chyboražby. Pokud by se měly tyhle mince schovat pro příští generace až budou mít větší sběratelskou hodnotu, tak by se muselo jednat řádově o stovky let."

O jeden typ dvacetníků se ale sběratelé mincí zajímají. Jde o dvacetník z roku 1993, který má otočený rub proti líci o 180 stupňů a může mít hodnotu až 100 korun.