Týden v ČR

Týden v ČR

Prezident Václav Klaus při vzpomínce na listopadové události 1989, foto: ČTK

V pondělí tomu bylo 14 let, co v Česku začal pád komunistického režimu. Odstartovaly ho události 17. listopadu 1989, kdy se v Praze střetli studenti s policií. Právě tehdejší studentské demonstrace si u památníku na Národní třídě připomněl mimo jiné prezident Václav Klaus. Prohlásil, že by česká společnost neměla zapomínat na to, jakým způsobem získala po čtyřiceti letech komunismu svobodu. Zdůraznil, že bychom si jí měli vážit i přes některé zápory:

"Lidé dostali šanci vyjevit sebe sama, projevit se, ukázat se, jací jsou. Já bych si netroufal říci, že se v nich objevily nějaké horší vlastnosti, než byly dříve. To není vůbec pravda. Svoboda prostě pouze umožnila, že jsou všechny ty věci více a zřetelněji vidět."

Někteří čeští hudebníci se u příležitosti výročí 17. listopadu rozhodli koncertem vyjádřit nesouhlas s existencí komunistické strany. K uspořádání koncertu pod heslem "S komunisty se nemluví" vedly organizátory podle spisovatele a historika Petra Placáka obavy z rostoucí moci komunistické strany:

Z koncertu s heslem 'S komunisty se nemluví'

"To není nějaká postkomunistická strana, která se prostě přetransformovala v něco jiného. Je to de facto ta stará komunistická, stalinská strana, která samozřejmě díky své existenci a legálnímu působení na politické scéně neustále do veřejnosti a do společnosti vnáší to, s čím je spojená."

Kromě pádu komunismu se v pondělí vzpomínalo také na perzekuci českých vysokoškoláků v roce 1939, kdy nacisté zavřeli české univerzity. V Praze si památku studentů před Hlávkovou kolejí připomněl také premiér Vladimír Špidla. Zdůraznil, že studenti zůstávají důležitou částí společnosti:

"Jsou to lidé, kteří jsou ve prospěch věcí veřejných ochotni obětovat čas i úsilí. A budou to i ti, kteří se postaví na obranu zájmů vlasti, budou-li mít pocit, že se ocitli v ohrožení. Budou bránit a propagovat vše, co je nejcennějším dědictvím každého národa - jeho jazyk, kulturu a svébytnost. Současně ale budou bránit své právo žít v otevřeném a přátelském světě bez hranic, ve světě, který je příslibem budoucnosti."

---

Památník Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu

Muzeum a památník Jana Ámose Komenského v holandském Naardenu budou existovat i v příštích letech. Jejich existence byla ještě před pár týdny vážně ohrožena. Naardenská radnice, která dosud provoz financovala, totiž v září oznámila, že v roce 2004 zkrátí svůj příspěvek na polovinu a v dalších letech už neposkytne dotace žádné. Muzeum by tak bylo zřejmě uzavřeno a velmi by se ztížil i přístup do památníku, kde je hrob světově proslulého pedagoga. Česká vláda však podle mluvčí ministerstva kultury Kateřiny Besserové ve středu rozhodla, že další fungování muzea bude financovat český stát:

"Jedná se o osmdesát tisíc euro ročně. Dále ministr financí uvolní jednorázově asi dva a půl milionu korun na zařízení nové multimediální expozice o životě a díle Jana Ámose Komenského, která bude instalována v naardenském muzeu."

Premiér Špidla zároveň pověřil ministra kultury Pavla Dostála, aby okamžitě zahájil jednání se zástupci Naardenu o zachování muzea a mauzolea. Kaple, v níž byl v roce 1929 objeven zapomenutý hrob Jana Ámose Komenského, náleží totiž Holandsku. Československá vláda si v roce 1933 pouze pronajala její interiér za symbolický jeden gulden ročně.

---

Nálezce Michal Moučka, foto: ČTK

Česko má svého prvního dinosaura. Je sice malý, ale náš, uvedl paleontolog Oldřich Fejfar, když komentoval tento unikátní objev dinosauří zkameněliny na českém území. Na stehenní kosti jsou navíc zřetelné zářezy od zubů pravěkých žraloků, kteří na něj zaútočili, když mu bylo asi 20 let. Jedná se o býložravce, který žil v období křídy, tedy před zhruba 94 milióny let. Vzhledem k tomu, že jde o unikátní objev, vědci přesné místo nálezu tají.

Stehenní kost dinosaura objevil v lomech kolem Kutné Hory zcela náhodou amatérský hledač zkamenělin. Lékař Michal Moučka sbíral na procházce s dětmi křídové mušle a najednou si všiml vyčnívající kosti:

"Potom jsem ji asi dva měsíce čistil, protože byla celá špinavá od toho pískovce. Poznal jsem, že je to levá stehenní kost - jako doktor to člověk přece jenom pozná - ale nevěřil jsem, že je to opravdu dinosaurus."

Zamířil proto mezi odborníky, kteří jeho domněnku potvrdili. O podobném nálezu snily podle profesora Oldřicha Fejfara celé generace paleontologů. Podobný nález se povede jednou za století.