Týden v ČR
Český vzdušný prostor budou chránit švédské stíhačky Gripen. Ve středu v noci o tom rozhodla koaliční vláda. Kabinet tak dal na doporučení odborné komise, která právě švédské nadzvukové letouny podpořila.
"Vláda České republiky uděluje exkluzivitu k jednání o nabídce Švédskému království a pověřuje ministra obrany, ministra financí, ministra zahraničních věcí a ministra průmyslu a obchodu jednáním s tímto uchazečem."
O průběhu těchto konzultací má šéf resortu obrany Miroslav Kostelka podat vládě informaci do 28. února roku 2004. Ministr Kostelka upřesnil, že česká armáda si 14 stíhaček pronajme:
"Nabídka Švédského království zní na pronájem, buď pětiletý, nebo desetiletý, s možnou opcí pozdějšího odkoupení. Ale to závisí plně na vládě České republiky, protože je tam i možnost tyto letouny vrátit i před uplynutím deseti let. Já hodnotím rozhodnutí vlády k jednání jako velmi pozitivní krok a signál pro Armádu České republiky a armádní letectvo i pro celou Českou republiku, že obrana vzdušného prostoru bude zajištěna."
Opozice ještě před vyhlášením výsledků tendru kritizovala Gripeny mimo jiné proto, že údajně nejsou kompatibilní s letadly Severoatlantické aliance. Podobně argumentuje Roman Joch z Občanského institutu:
S tím ale nesouhlasí místopředseda branně bezpečnostního výboru sněmovny Miloš Titz:
"Samozřejmě první desítky Gripenů vyrobené pro švédské letectvo ještě vycházely z toho, že Švédsko bylo neutrální zemí a nebylo ani členskou zemí Evropské unie. Ale postupně, myslím od sto dvacátého kusu, je to letadlo, které podle našich vojenských odborníků, a na ty já musím dát, je plně interoperabilní. To znamená, že může operovat s jinými typy zavedenými do aliance."
Součástí švédské nabídky byly i offsetové programy. Gripeny by měly do české ekonomiky přinést 950 miliónů dolarů jako přímé investice nebo příjmy českých firem z exportu.
Premiér Vladimír Špidla, který se summitu účastnil, soudí, že nepřijetí ústavy není žádná katastrofa, prezident Václav Klaus naopak říká, že něco takového předpokládal. Co o těchto rozporných výrocích soudí politolog Bohumil Doležal?
"Prezident Klaus je prognostik. Předpokládat se to ale asi dalo. Katastrofa to není, protože ještě nějaký čas budou platit dohody z Nice, nicméně tady se ukázalo něco zásadnějšího. Že je hrozně těžké dosáhnout konsenzu potřebného k tak vysokému stupni integrace, který předpokládá Evropská ústava."
A co podle Bohumila Doležala nepřijetí ústavy znamená pro Českou republiku?
"Postavení České republiky by se změnilo tehdy, kdyby skutečně vzniklo nějaké to tvrdé jádro, v kterém by Česká republika nebyla. To by bylo samozřejmě nevýhodné a byl by to akt velmi nevlídný od těch zemí, které by to tvrdé jádro vytvořily."
A teď zamíříme do kosmu. Česká republika se podílí na výstavbě mezinárodní observatoře, která vzniká v argentinské pampě a bude zkoumat kosmické záření. Pro jeho zkoumání se musí budovat speciální observatoře a právě taková vzniká v Argentině za účasti 15 zemí včetně České republiky. Její první příspěvek je finanční - kupuje tzv. fotonásobiče, díky kterým jsou spršky kosmického záření vidět. Druhý příspěvek je, jak uvedl astronom Jiří Grygar, rázu fyzikálního:
"Další cesta, jak můžeme ty spršky sledovat, je počíhat si na ně už během toho průletu atmosférou, kdy ony také světélkují. To světélkování je vidět v noci velkými dalekohledy. Česká republika se podílí na stavbě těch dalekohledů. Do roku 2006 tam bude postaveno celkem 24 obřích dalekohledů a Česká republika vyrábí polovinu, čili 12. Druhou polovinu vyrábí Němci."
Velká zrcadla do dalekohledů se sestavují z menších a sklo, které se k tomu používá, je to, které dobře známe z kuchyně. Varné sklo se totiž dobře hodí i pro optické účely. A jak se takové obří zrcadlo složí? Nejdříve se vyříznou bloky o průměru 60 centimetrů a ty dostanou šestiboký tvar. Potom se hotová zrcadla smontují a vznikne vlastně obří včelí plástev o průměru tři a půl metru. Další postup nám přiblížil Jiří Grygar:
"A tohle všechno se musí nejprve připravit tady doma v České republice včetně toho smontování. Pak to ovšem zase musíme rozmontovat, celý náklad odjede po moři do Argentiny, tam se zase přeloží na kamiony, a doveze se do té pampy. Tam potom musí přijet naši technici a fyzikové, kteří už montují naostro na jednotlivé stanice."
