Týden v ČR
Špičky vládních stran se závěrem týdne dohodli na snížení deficitu státního rozpočtu pro příští rok o 10 miliard korun. Po seškrtátní by se ztráta pohybovala okolo 84 miliard. Úspory by se měly týkat všech resortů - nikoliv ale valorizace důchodů, výdajů vysokých škol, nebo peněz na vědu a výzkum.
Špičky vládních stran se závěrem týdne dohodli na snížení deficitu státního rozpočtu pro příští rok o 10 miliard korun. Po seškrtátní by se ztráta pohybovala okolo 84 miliard. Úspory by se měly týkat všech resortů - nikoliv ale valorizace důchodů, výdajů vysokých škol, nebo peněz na vědu a výzkum. Nejvíc chce vláda ušetřit na sociálních dávkách. Odborníci dohodu o nižším deficitu vítají. Řada z nich se ale současně bojí, aby úspory nezůstaly jen na papíře. Pochyby má i analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
"Obávám se, že škrtnout z plánovaných výdajů bez dalších opatření jen tak 4,5 miliardy korun v sociální oblasti, nepůsobí příliš důvěryhodně. Podle mého odhadu je reálné počítat s poklesem nezaměstnanosti asi tak o tři desetiny procenta, nikoliv o 2 procenta. Pokud jde o ten druhý potenciální zdroj úspor - nemocenskou, tam počítat s nějakým výrazným poklesem nemocnosti je rovněž spekulativní."
Ve hře zůstává i ohlášené zvýšení platů policistů a armády v příštím roce. Zatímco ČSSD je pro, lidovcům se to nelíbí. Jejich šéf Miroslav Kalousek má tento názor.
"Já si nemyslím, že je úplně fér, aby průměrný učitel dostal v příštím roce přidáno 930 korun a průměrný policista 8 tisíc korun. To jsou trendy, které neodpovídají vývoji platů v evropských demokraciích."
Stát chce zpřísnit svůj sociální systém. Tripartita - tedy vlády, odbory a zaměstavatelé - začala jednat o zásadních změnách ve vyplácení sociálních dávek, které chystá ministerstvo práce. Podle Vladimíra Hrubého z tiskového oddělení jde o to, aby pro lidi bylo výhodnější pracovat než pobírat peníze od státu.
"Za sociálně potřebného nebude považován dlouhodobě nezaměstnaný, který neprojeví snahu zvýšit si příjem vlastní prací. Například odmítne bez vážných důvodů krátkodobé zaměstnání nebo veřejně prospěšnou práci. Tím pádem mu bude pozastavena výplata sociálních dávek."
Nezaměstnaný by v takovém případě dostával od státu pouze existenční minimum ve výši zhruba 2 tisíce korun. Odbory však mají výhrady, což potvrdil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
"Pokud by to mělo být opatření za každou cenu ušetřit a mělo by to postihnout třeba rodiny s dětmi, kde jsou lidi nezaměstnaní a v regionech, kde ta práce není, tak s takovou podporou vláda počítat nemůže. Naopak bychom se proti tomu postavili."
V Česku se rozbíhá protirasistická kampaň. Kabinet Stanislava Grosse na ni vyčlenil čtyři miliony korun. Společnost se podle premiéra dosud nezbavila rasistických předsudků.
"Fenomén netolerance v naší společnosti přežívá a myslím si, že bychom všichni měli přispět k tomu, aby byli lidé vůči sobě daleko ohleduplnější, aby takové ty prvotní rozdíly jestli někdo má jinou barvu pleti, tak aby to bylo vnímáno jako rozmanitost, kterou naše společnost má a aby už od těch malých let, vlastně od školáků se nevytvářely různé bariéry, které pak s lidmi přetrvávají a vede to ke spouště problémům, nedorozuměním a myslím si, že to celkově naši společnost brzdí."
Podle zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba, který je hlavním koordinátorem, má kampaň oslovit různé skupiny obyvatelstva:
"My jsme se vždy snažili vyhnout prvoplánovým agitkám jako: Pryč s rasismem! Snažili jsme se rozšiřovat poznání a na druhé straně nastolovat otázky, vybízet k přemýšlení.
Součástí kampaně budou i celoplošné inzeráty, na kterých ukáže současně tváře rasistů i jejich obětí. Konat se budou i semináře pro soudce a úředníky o skrytých formách rasismu v justici a na úřadech a setkání studentů. Financování tohoto projektu nyní posuzuje Evropská komise.
Jak zjistila tento týden srovnávací studie Světové zdravotnické organizace, Češi pijí alkohol v takovém množství, že předstihli i vyhlášené milovníky alkoholu Francouze. Každý Čech a to včetně nemluvňat spotřebuje deset litrů čistého alkoholu za rok. 32 % patnáctiletých chlapců a 26% stejně starých dívek pije alkohol alespoň jedenkrát týdně. Pokud jde o pití piva, patří Česká republika k zemím s největším pravidelným pitím i u školáků. Podle vedoucího Laboratoře pro studium závislostí Psychiatrického centra Ladislava Csémyho konzumuje celá třetina českých mužů a nezanedbatelná část žen alkohol v dávkách, které jsou obecně považovány za zdravotně rizikové.
"Je to dáno kulturními faktory, že se v tomto regionu střední Evropy tradičně alkohol konzumuje hojně. To se týká Německa, Rakouska, Česka, Slovenska, i Polska. U nás k tomu přistupují i další specifické faktory. To je především snadná dostupnost alkoholu, jeho nízká cena a tolerantní postoj společnosti k požívání nadměrných dávek."
