Týden v ČR

Ozonová díra

Přehled nejvýznamnějších událostí tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Celý týden probíhala v Praze celosvětová konference o budoucnosti světové úmluvy o ochraně ozonové vrstvy Země. Sjeli se na ni zástupci signatářských zemí Montrealského protokolu, v němž se v roce 1987 státy dohodly, že omezí emise chemických látek poškozujících ozonovou vrstvu planety, bez níž by na Zemi nebyla možná většina života.

Ve čtvrtek proběhla ministerská část konference za účasti přes 700 delegátů 189 smluvních stran, několika desítek ministrů životního prostředí, náměstka generálního tajemníka OSN a výkonného ředitele pro životního prostředí Klause Töpfera a předsedy české vlády Stanislava Grosse. Politici zvažovali, zda povolí některým rozvinutým státům používat v zemědělství methylbromid, který ničí ozonovou vrstvu rychleji než známější freony.

Zasedání zahájil náš ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který Radiu Praha řekl, jak je na tom Česká republika s ochranou ozonové vrstvy Země.

"Česká republika je v tomto ohledu skutečně vzorným státem, protože jsme v podstatě vyřadili, stejně jako všechny vyspělé země, z výroby a postupně i z provozu všechna zařízení s tvrdými freony. U nás už skončila výroba jak tvrdých freonů, tak i methylbromidů a během devadesátých let naše podniky, jak výrobní - chladírenství, které dokáží vyrábět nová zařízení bez látek, které poškozují ozonovou vrstvu, tak i naši spotřebitelé, živnostníci se v podstatě vybavili těmito přístroji. Česká republika tedy patří mezi státy, které ty závazky plní skutečně nejlépe."

Co se stavu ozonové vrstvy týče, je ministr Ambrozek mírným optimistou.

"V pátek minulý týden se tady ještě před tímto zasedáním konalo velké vědecké sympozium za účasti nositele Nobelovy ceny, profesora Maria Josého Moliny, který tuto cenu dostal právě za odkrytí problémů ozonové vrstvy. Podle některých vědců už dochází k určitému obnovování ozonové vrstvy. Podle jiných se proces jejího poškozování zastavil a tím, jak budou klesat koncentrace látek, které znečišťují ozonovou vrstvu, existuje předpoklad, že v nejbližších letech by se měla obnovovat i ozonová vrstva celkově."


Soudci v Česku se bouří. Vadí jim úterní rozhodnutí Poslanecké sněmovny nepodpořit zákon, který jim vrátili senátoři. Poslanci totiž nesouhlasili s tím, aby byl soudcům a státním zástupcům letos čtrnáctý plat vyplacen. Aby zákon mohl platit, musí ho urychleně podepsat prezident. Pokud se tak nestane do konce měsíce, stát bude muset 14. platy přeci jen vyplatit. Upozornil na to ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

"Podmínkou, aby to mohlo nastat, ale je, že tento zákon vyjde ve Sbírce zákonů ještě do konce listopadu. Bude tedy také záviset na panu prezidentovi, jak rychle tento zákon podepíše."

Prezident Václav Klaus, který byl na státní návštěvě Bulharska, ze Sofie vzkázal, že zákon by měl vstoupit v platnost do konce listopadu.

"Určitě tento zákon bez váhání podepíšu."

Soudcovská unie označila odmítnutí senátní verze zákona sněmovnou za opětovné nerespektování právních záruk hmotného zabezpečení soudců a hodlá o 14. platy bojovat. Potvrdil to její prezident Jaromír Jirsa.

"Soudcovská unie bude vyzývat soudce, nejen své členy, aby se svých oprávněných nároků domáhali cestou právní. To může mít za následek daleko větší dopad na státní rozpočet než vyplacení poloviny čtrnáctých platů."

Přesně se tak opakuje situace z loňského roku. Soudci totiž měli přijít o své 14. platy už v letech 2001 a 2002 kvůli úsporám ve státním rozpočtu. Ústavní soud ale právě vloni rozhodl, aby stát soudcům tyto peníze zpětně doplatil. Snížení příjmu by podle soudu totiž znamenalo ohrožení nezávislosti soudců. Soudcovská unie tvrdí, že poslanci svým úterním rozhodnutím nerespektují nález Ústavního soudu.


Česká egyptologie má ve světě velké renomé. Už od 60. let minulého století provádí výzkumy v Abúsíru nedaleko Káhiry. Právě této lokalitě a výsledkům českých egyptologů je věnována výstava, která byla tento týden otevřena v pražském Náprstkově muzeu.

Čeští archeologové mají na kontě řadu mimořádných objevů: hrobku vezíra Ptašepsese, objevy v pyramidovém komplexu zapomenutého panovníka Neferefrea, pohřebiště princezen a dalších členů královské rodiny Staré říše. Významný je i objev nedotčeného šachtového hrobu "správce paláce", který se podařil v roce 1995. Nevykradená pohřební komora obsahovala kompletní pohřební výbavu, vyzdobena byla reliéfy s neobvyklými náboženskými scénami. Podobný nedotčený hrob se podařilo v Egyptě odkrýt naposled v roce 1941.

Abúsír byl dlouho opomíjenou lokalitou. Nyní je, díky objevům českých vědců, tamní nekropole jednou z nejprestižnějších archeologických lokalit v celém Egyptě, říká zástupce ředitele Českého egyptologického ústavu v Praze Ladislav Bareš.

"Všechny tyto výzkumy velmi podstatně změnily naše vědomosti o Abúsíru, ale také i fyzicky pozměnily jeho vzhled. V Abúsíru je nyní celá řada památek, které jsme odkryli, které jsme do značné míry rekonstruovali, restaurovali, a to všechno přispělo k tomu, že se v poslední době egyptská vláda rozhodla Abúsír otevřít pro mezinárodní veřejnost, zpřístupnit mezinárodní turistice."

To, že česká egyptologická expedice v Abúsíru patří mezi nejvíce respektované týmy v Egyptě, potvrzuje podle vedoucího českého výzkumu v Egyptě profesora Miroslava Vernera i fakt, že mezi čtyřmi stovkami týmů mají čeští vědci výjimečnou pozici.

"Probíhaly výzkumy po celá šedesátá léta až do počátku sedmdesátých let. Od poloviny sedmdesátých let jsme potom získali podstatně větší archeologické území, archeologickou koncesi, která více méně zahrnuje větší část současné lokality Abúsíru. A je to mimochodem největší území přidělené zahraniční archeologické expedici v oblasti egyptských pyramidových polí."

Výstava v Náprstkově muzeu zahrnuje na 300 unikátních předmětů, které převážně pocházejí právě z této lokality. Objevy z poslední doby však, podle nových zákonů, musejí zůstat v Egyptě.