Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Výběr z toho nejdůležitějšího, co se tento týden odehrálo v České republice, připravil Josef Kubeczka.

Foto: ČTK
Česká republika, stejně jako ostatní země Evropské unie, uctila ve středu v poledne památku obětí živelné pohromy v Asii třemi minutami ticha. Na kontech veřejných sbírek na pomoc katastrofou postižené jihovýchodní Asii se do pátečního poledne shromáždilo přes 150 milionů korun. Český stát uvolnil na pomoc Asii 15 milionů korun, dalších 200 milionů chce poslat na dlouhodobé rozvojové programy.

Obětem zemětřesení a ničivých vln tsunami bude od příštího pondělí pomáhat také pět pelhřimovských záchranářů. Ti odletí na Srí Lanku a v postižených oblastech stráví až tři měsíce. Jedním ze záchranářů je Vojtěch Maurer.

Foto: ČTK
"Zhruba víme, co nás bude čekat, ale vždycky na místě se to všechno přeorientuje. Zpravidla poskytujeme první pomoc a záchranářské a lékařské potřeby pro místní děti. Dále se budeme podílet na likvidování následků vlny tsunami nebo zemětřesení, a také pomáhat likvidovat mrtvoly a pomáhat s jejich identifikací."

Do Česka se už vrátila většina osob, které se nacházely v oblastech postižených katastrofou. České úřady sice zatím pro ně neplánují karanténu, opatření jsou ale připravena tak, aby se spustila v okamžiku, kdy se rizikové onemocnění objeví. Péči zajišťuje pražská nemocnice na Bulovce, jak potvrdila primářka tamní kliniky infekčních chorob Hana Roháčová.

"Uvítáme, pokud se ti lidé vracejí, když nás vyhledají. My jim doporučíme určitá opatření. Už několik lidí naší ambulancí prošlo. Zatím byli všichni, až na nějaké drobnosti, jako oděrky a podobně, úplně v pořádku. V okamžiku, kdy se ocitnou v nějakém eventuálním centru epidemie a budeme o tom vědět, tak je to z rozhodnutí hygienika k případné karanténě. Zatím si ale myslím, že to nehrozí."


Bohuslav Sobotka, foto: Zdeněk Vališ
Český stát loni hospodařil lépe, než se čekalo. Rozpočtový schodek 93,5 miliardy korun je o 21,5 miliardy korun nižší, než schválila Poslanecká sněmovna. Vládě pomohl především vyšší výběr daní, ale zároveň ušetřila v plánovaných výdajích. Potvrdil to mluvčí ministerstva financí Marek Zeman.

"Celkové příjmy byly překročeny o více než 15 miliard korun, kde jednu z výrazných položek tvoří překročení příjmů z daně z přidané hodnoty. K úspoře došlo také v oblasti výdajů, kde se jedná o částku vyšší než šest miliard korun."

Opozice i ekonomové kabinetu vytýkají, že dokáže snižovat schodky pouze zvyšováním daní, zatímco do redukce přemrštěných výdajů se nepouští.

I deficit veřejných financí se loni vyvíjel příznivě. Ministr financí Bohuslav Sobotka neskrýval po středečním jednání vlády spokojenost.

"Předpokládáme, že by se deficit veřejných rozpočtů v roce 2004 mohl pohybovat někde v pásmu mezi 3,9 až 4,5 procenta hrubého domácího produktu. V konvergenčním programu jsme se zavázali, že deficit veřejných rozpočtů v roce 2004 nepřekročí 5,2 procenta hrubého domácího produktu. To znamená, že Česká republika plní plán, který je pro nás závazný v rámci Evropské unie. Plníme závazky, které jsme na sebe vzali v rámci přípravy na přijetí jednotné evropské měny."

Hlavní analytik Reiffaisen Bank, bývalý ministr financí Pavel Mertlík však do budoucna upozorňuje na jistá nebezpečí. Zejména pokud jde o realizaci reforem, o nichž se zatím jen hovoří, tedy financování zdravotní péče a penzijního systému.

Ministr Sobotka také vyzdvihl loňskou velmi pozitivní bilanci zahraničního obchodu.

"Pokud se podíváme na čísla za prvních jedenáct měsíců loňského roku, tak téměř polovina z nich vykázala přebytek zahraničního obchodu. V této souvislosti se domnívám, že se nejedná o nahodilý jev, ale o určitý trend, který ukazuje, že naše ekonomika si dokáže držet vysokou exportní schopnost a je schopna ji zvyšovat i v situaci, kdy se cílovým zemím, zejména zemím eurozóny, nedaří hospodářsky zrovna nejlépe."

Pokud by v zemích eurozóny došlo letos k oživení, dá se podle ministra Sobotky očekávat v Česku ještě lepší výsledky.


Foto: ČTK
Do našich měst a vesnic se znovu vracejí Tři králové. Legendární postavy Kašpara, Melichara a Baltazara, kteří se podle tradice přišli do Betléma poklonit Jezulátku, patřily po staletí k oslavám Vánoc a začátku nového roku. Tří králové 6. ledna, na svátek Zjevení Páně, psali svěcenou křídou nad domovní vchody své iniciály K + M + B. Nápis měl po celý rok chránit obyvatele domu. Tradice, ještě v polovině 20. století rozšířená po celé zemi, byla ale v době totality téměř potlačena.

Po roce 1989 se Tři králové začali objevovat znovu nejen na malých městech a vesnicích, ale i v Praze.

"Teď, po uvolnění náboženských zákazů, najednou Praha žije tradicemi, nevídanými před dvaceti, třiceti lety,"

říká ředitelka Národopisného muzea v Praze Jiřina Langhammerová. Svědčí o tom každoroční cesta Tří králů z Hradčan k Loretě. Průvodu legendárních mudrců z východu s velbloudy a mnoha pážaty se účastní i tisíce Pražanů.

"Slyšte, dobří křesťané. Přivítejte Tři krále, co se poklonit Ježíškovi do Betléma přijeli, dary mu přivezli a jemu se budou klaněti."

Tříkrálovou tradici dříve provázelo koledování. Dnes je po celé zemi nahrazuje Tříkrálová sbírka, kterou pořádá Česká katolická charita. Letos probíhá už její pátý ročník a výnos sbírky stále roste. V roce 2003 lidé na charitativní účely věnovali kolem 40 milionů korun, o rok později to už bylo 45 milionů. Část z těchto prostředků jde i na humanitární akce v zahraničí. Letos bude věnována asijským zemím, postiženým přírodní katastrofou.