Týden v ČR

Premiér Stanislav Gross, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ohlédnutí za nejdůležitějšími událostmi tohoto týdne v České republice připravil Josef Kubeczka.

Premiér Stanislav Gross,  foto: ČTK
Lidovci opustili vládní koalici. Celostátní konference KDU-ČSL ve středu doporučila, aby tři lidovečtí ministři ve vládě Stanislava Grosse podali demisi. Svým poslancům pak doporučila, aby v pátek v Poslanecké sněmovně hlasovali pro vyslovení nedůvěry současnému kabinetu. Důvodem je podle šéfa lidovců Miroslava Kalouska nesouhlas s tím, že Stanislav Gross nadále zůstává v čele vlády.

"Stále preferujeme variantu spolupráce ČSSD, Unie svobody a KDU, ovšem s jiným předsedou vlády. Náš krok není výrazem nedůvěry vůči koalici těchto tří stran, náš krok je výrazem zásadní nedůvěry vůči Stanislavu Grossovi."

V tom, zda mají opustit koalici, však lidovci nebyli zcela jednotní. Pro odchod z vlády jich hlasovalo 76, čtrnáct členů širšího vedení se zdrželo hlasování. Jedním z nich byl i ministr zahraničí Cyril Svoboda.

"Já jsem řekl, že si nemyslím, že je dobře, aby osud české vlády byl dán do rukou KSČM."

S komunisty o podpoře koaličního kabinetu začali sociální demokraté jednat už ve středu. Stanislav Gross se po poledni sešel s předsedou Komunistické strany Čech a Moravy Miroslavem Grebeníčkem. Spolupráci s komunisty přitom sociální demokraté ještě na svém víkendovém sjezdu v Brně odmítali. Ke změně tohoto postoje premiér řekl:

"Já nevidím důvodu, proč v parlamentní demokracii by mělo být jednání mezi politiky něčím potupným."

Předseda KSČM Miroslav Grebeníček,  foto: ČTK
Komunisté ještě v úterý tvrdili, že kabinet Stanislava Grosse při hlasování o nedůvěře nepodpoří. I jejich názor se však postupně měnil. Grebeníček po schůzce s Grossem prohlásil, že komunisté jsou k jeho vládě sice kritičtí, ale že program Modrá šance, kterou nabízí Občanská demokratická strana, je pro ně nepřijatelná. Komunisté chtějí mít vliv na výběr osobností, které v Grossově vládě nahradí lidovecké ministry.

"Nás docela bude zajímat, nakolik je schopen premiér vyjednat tyto posty pro osobnosti, které budou přece jenom provázány s původním volebním programem České strany sociálně demokratické."

Ve čtvrtek pak výkonný výbor KSČM doporučil poslaneckému klubu strany, aby se při pátečním rozhodování o vyslovení nedůvěry vládě zdrželi hlasování.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek ještě před hlasování řekl, že nemá radost z toho, že jsou to právě komunisté, kteří vládu Stanislava Grosse podrží.

"Já to vnímám tak, že se jedná o návrh, který byl podán poslanci Občanské demokratické strany a je jen na poslancích komunistické strany, jestli se připojí nebo ne. To, že v této chvíli vše záleží na nich, jak hlasování dopadne, mi radost nečiní. Nicméně domnívám se, že ty strany, které zůstávají v koalici, mají dobré důvody pro to, aby pokračovaly v programu, který se poměrně úspěšně naplňuje, a který má ještě řadu důležitých věcí před sebou."

Po vystoupení premiéra Stanislava Grosse se poslanecký klub komunistů definitivně rozhodl zdržet hlasování a podpořit tak vládu sociálních demokratů a unionistů. Pro vyjádření nedůvěry vládě hlasovalo 78 občanských a křesťanských demokratů.

Unie svobody jako další člen vládní koalice lidovce nepodpořila a kabinet v pátek nepotopila. Předseda unionistů Pavel Němec prohlásil, že v této vládě se jeho straně podařilo prosadit zásadní reformní kroky.

"Nevidíme nejmenší důvod, proč naplňovat scénář KDU-ČSL a odcházet s nimi z vlády. My respektujeme koaliční smlouvu a myslím si, že musí být zcela evidentní, kdo v tuto chvíli koaliční smlouvu porušuje."

Přesto unionistický ministr informatiky Vladimír Mlynář ještě před pátečním hlasováním ve sněmovně prohlásil, že podá demisi v případě, že by vláda měla přežit jen díky podpoře komunistů.


Aleš Brožek,  foto: ČTK
České vlajce je 85 let. Bylo právě 30. března 1920, když Národní shromáždění schválilo zákon, který určoval podobu státní vlajky a státních znaků. Zatímco znaky se postupně měnily, vlajka zůstala. Tvář jejího autora však veřejnost nezná. Nedochovala se totiž jediná jeho fotografie.

Většina badatelů se shodla na tom, že autorem vlajky byl Jaroslav Kursa. Jak sdělil ředitel Severočeské vědecké knihovny Aleš Brožek, Kursa byl členem kolektivu znakové komise. Byl nejvíce výtvarně nadaný a patrně to byl on, kdo přišel s nápadem modrého klínu.

"Vlajka nemohla být bíločervená. To už byla vlajka užívaná Rakouskem a Polskem. Bylo tedy nutné přidat další barvu a tou byla modrá. To byly také slovanské barvy - bílá, červená a modrá. A zřejmě to byl Jaroslav Kursa, kterého napadlo nedát na vlajku modrou barvu ve formě nějakého proužku, ale ve formě klínu nebo trojúhelníku."

Kursa nebyl jediným člověkem, kterému se v minulosti připisovalo autorství české vlajky. V 60. letech se například všeobecně soudilo, že jejím autorem je akademický malíř Jaroslav Jareš.

"Ten měl výstavu, kde ukazoval návrhy své vlajky. Ovšem badatelé zjistili, že došel ke stejnému závěru a ke stejné myšlence jako členové znakové komise, ale bohužel nebyl jejím členem, takže není pravým autorem."

Aby výčet možných autorů české vlajky byl úplný, je třeba zmínit také Josefa Knedlhanse. Zejména Čechoameričané jsou podle ředitele Brožka přesvědčeni, že právě on, český rodák, který žil a zemřel v Americe, je autorem české vlajky. Brožek však na základě svého bádání nepovažuje tuto hypotézu za pravděpodobnou.

"Je pravda, že Josef Knedlhans se do Ameriky vystěhoval již na začátku 20. století, byl velice aktivní Sokol a údajně také, když v roce 1918 přijel do Ameriky Tomáš Garrigue Masaryk, tak ho vítal vlajkou, na které měl být modrý klín. Ta vlajka se měla podobat té, která byla přijata až o dva roky později v roce 1920. Je to bohužel jen jeho tvrzení, nedochovala se fotografie. Dochovala se sice vlajka, která je s modrým klínem, ale nedá se určit, jestli byla vyrobena už v roce 1918 nebo až po přijetí zákona o našich státních symbolech 30. března 1920."