Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Kabinet premiéra Jana Fischera ve středu souhlasil s návrhy zmírňujícími takzvaný náhubkový zákon. Hospodářský růst, který Česko zaznamenalo v letech před krizí, se už pravděpodobně nevrátí. V severočeském Chomutově se v úterý znovu rozběhly exekuce majetku dlužníků. Pražské Staroměstské náměstí žije v těchto dnech tzv. rudolfínskou dobou.

Kabinet premiéra Jana Fischera ve středu souhlasil s návrhy zmírňujícími takzvaný náhubkový zákon. Novela několika právních norem navrhuje například pro publikování informací o osobách účastných na trestním řízení novou výjimku v podobě "veřejného zájmu a účinné ochrany společnosti". To bude znamenat, že novináři už nebudou moci být trestáni za zveřejnění některých informací. Podle ministra pro lidská práva Michaela Kocába tato část zákona se týká i odposlechů:

"My zavádíme paragraf, kde uvádíme výjimky. To znamená, že například zveřejnění je potřebné pro účely pátrání po osobách nebo osoba, jíž se zákaz zveřejnění týká, se zveřejněním vyslovila předchozí písemný souhlas. To se potom samozřejmě týká i těch odposlechů."

Je však otázkou, zda novelu stihne parlament projednat ještě před volbami.


Hospodářský růst, který Česko zaznamenalo v letech před krizí, se už pravděpodobně nevrátí. Na pondělním Žofínském fóru o ekonomické situaci to řekl finanční analytik Tomáš Sedláček. Podle něj české vlády nešetřily, když mohly, a tyto rezervy teď naší ekonomice chybí. Propásly podle něj období, kdy mohly dělat reformy a snižovat státní dluh:

"Určitě můžeme čekat další propad nezaměstnanosti, a tak prudký hospodářský růst, jako jsme tady měli v letech minulých, nevím jestli vůbec kdy, a pokud, tak za jak dlouhou dobu. Pokud by to tak mělo být, tak bychom ten příští hospodářský růst neměli investovat do toho, že budeme zvyšovat blahobyt. ale že budeme snižovat zadlužení, protože my ten dluh prostě musíme snížit, jelikož další krize, která může přijít za 15, za 20 let, pokud nezměníme celé chování v oblasti veřejných rozpočtů, tak pro nás skutečně může hrozit ten maďarský scénář."

Oslabuje i důvěra v domácí ekonomiku. Souhrnný indikátor důvěry klesl v srpnu podle Českého statistického úřadu skoro o jeden bod. Za propadem je zejména pokračující pesimismus podniků. Důvody popsal analytik Svazu průmyslu a dopravy Oldřich Körner:

"Neustále bojují s propadem zakázek, postupně se zhoršuje také jejich finanční situace, jsou nuceny přistupovat k propouštění, nemají také zatím žádné signály ze zahraničí, že by docházelo k nějakému masivnějšímu oživení. A také samozřejmě trpí tím, že k realizaci opatření proti krizi dochází pomalu. V tomto jsme kritizovali i tu skutečnost, že zejména minulá vláda téměř zaspala období, kdy měla být ta opatření zavedena, a teprve v současné době dochází k jejich aktivnějšímu uplatňování."


Foto: ČTK
Zhruba tisíc demonstrujících vědců se v úterý sešlo na pražském Palachově náměstí, aby protestovali proti změnám ve financování české vědy, především proti krácení rozpočtu na základní výzkum. Obávají se také o osud Akademie věd. Podle mluvčího fóra "Věda žije" Martina Krumholze členům organizace vadí hlavně nový systém hodnocení vědeckých prací:

"Nejvíce nám vadí to, jakým způsobem byl naprosto nekoncepčně oktrojován Akademii věd ten nový rádoby systém hodnocení vědecké práce a z něho odvozeno do značné míry neprůhledným způsobem, nelogickým, přerozdělování financí na vědu výzkum v České republice."

Reforma vědy počítá s tím, že výzkum bude dotován především podle toho, jaké má výsledky.


V severočeském Chomutově se v úterý znovu rozběhly exekuce majetku dlužníků. Dluhy za poplatky a pokuty teď přímo v bytech nebo v hernách vybírají pracovníci ekonomického odboru radnice za asistence strážníků. Najatí exekutoři totiž podle primátorky Chomutova Ivany Řápkové kvůli velkému tlaku odstupují od spolupráce:

"My jako magistrát, pokud se jedná o daňové řízení, to jsou pokuty a poplatky, můžeme vystupovat v pozici exekutora. Jiná je například situace u vymáhání nájemného, tam tento způsob využít nemůžeme. Stát nám nepomáhá, exekutoři se bojí, musíme si pomoci sami a těmto lidem ukázat, že je budeme tak dlouho otravovat, budeme za nimi chodit úplně všude, aby si uvědomili, že musí platit," zdůraznila primátorka Řápková.

Jan Šipoš z chomutovské pobočky organizace Člověk v tísni zatím s hodnocením postupu města váhá. Podle něj bude záležet na tom, kolik peněz budou chtít vymáhači od dlužníků najednou získat:

"Dluhy se musí platit, jde akorát o to, jakým způsobem se ty poplatky vybírají a jak do dopadne na rodinu v sociální oblasti. Dříve to rodiny zasáhlo natolik, že se zadlužují ještě dodnes. Exekutorovi se poplatky platily ze sociálních dávek, což nebylo správné podle nás."

Při únorové exekuci dávek na chomutovském magistrátu museli dlužníci zaplatit exekutorovi vysoké poplatky. Ten je teď musí vrátit, protože krajský soud označil jeho postup za nesprávný.


Foto: ČTK
Pražské Staroměstské náměstí žije v těchto dnech tzv. rudolfínskou dobou. Do období baroka se prostřednictvím řemesel, kejklířů, věštění z karet nebo ochutnáním jídel ze 16. století mohou přenést i návštěvníci oslav 400. výročí úmrtí rabiho Jakoba Löwa. Dobový jarmark v pondělí slavnostně zahájil primátor Prahy Pavel Bém spolu s družinou v dobových krojích. Na slavnostech je k vidění také Golem, za jehož tvůrce je považovaný právě Jakob Löw. Podle mluvčí akce Hany Titz si lidé mohou na jarmarku koupit také pamětní mince:

"Výročí 400 let od úmrtí rabiho Jakoba Löwa připomenou na Staroměstském náměstí také grafické symboly, a chybět samozřejmě nebude ani samotný slavný Golem. Na své si přijdou sběratelé a nejen oni, protože si mohou zakoupit zlaté a stříbrné pamětní mince rabího Jehuda Löwa a také rudolfínské mince."

Akce potrvá do 7. září a nabídne i výstavu fotografií s tematikou pražských Židů.