Týden v ČR

Miloslav Vlček, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Předseda sněmovny Miloslav Vlček v pondělí zrušil druhou plánovanou cestu na Blízký východ. Poslanecká sněmovna v úterý schválila plán zapojení vojáků české armády do zahraničních operací v příštím roce. Znevýhodnění kvůli věku, pohlaví nebo etnické příslušnosti - právě to má postihnout antidiskriminační zákon, který ve středu poslanci schválili přehlasováním prezidentského veta. V Praze v pondělí začala druhá, letní část 10. ročníku mezinárodního festivalu česko, německo, židovské kultury Devět Bran. Praha se nebude ucházet o pořádání olympijských her v roce 2020.

Miloslav Vlček, foto: ČTK
Předseda sněmovny Miloslav Vlček v pondělí zrušil druhou plánovanou cestu na Blízký východ. Rozhodl se tak po ostré kritice, kterou si vysloužila mise národních parlamentů do palestinské Gazy, kterou vedl. Někteří členové delegace se za jeho zády setkali s představiteli radikálního palestinského hnutí Hamas, které Evropská unie považuje za teroristickou organizaci. Miloslav Vlček však odmítá, že druhou misi ruší kvůli kritice, kterou vzbudila. Důvodem je prý probíhající jednání Poslanecké sněmovny:

"Já jsem právě teď tu cestu odložil, takže se nekoná v tom datu, na které byla připravena. Jednak v důsledku toho, že pokračuje Poslanecká sněmovna, a jednak je to velice krátce mezi těmi cestami."

V úterý Miloslav Vlček svou cestu na Blízký východ vysvětloval v Poslanecké sněmovně. Ve čtvrtek pak ukončil spolupráci s Vladimírem Laštůvkou, Janem Kavanem i jeho někdejší náměstkyní Helenou Opoleckou. Důvodem bylo jejich setkání s členy radikálního hnutí Hamas v pásmu Gazy přes Vlčkův výslovný nesouhlas.

Podle předsedy ODS Mirka Topolánka se Miloslav Vlček obklopuje špatnými lidmi. Šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek se však Miloslava Vlčka zastal:

"Pokud já vím, tak pan předseda sněmovny se distancoval od této záležitosti a myslím, že ta záležitost nevznikla v české části delegace Evropské unie. Takže pan předseda na to neměl nejmenší vliv."


Poslanecká sněmovna v úterý schválila plán zapojení vojáků české armády do zahraničních operací v příštím roce. Proti němu hlasovali komunisté a několik sociálních demokratů, návrh ale měl podporu ODS a lidovců. Klub ČSSD vyzval své poslance k podpoře návrhu. Ministr obrany Martin Barták odcházel ze sněmovny spokojený:

"Byla to jedna z priorit našeho resortu. Myslím si, že naši vojáci důstojně reprezentují naši zemi, že si to zaslouží, a ta nejistota, které byli vystaveni minulý rok, se nebude opakovat. To je pro mě to hlavní."

Podle předsedy sněmovního zahraničního výboru Jana Hamáčka z ČSSD chce jeho strana dál diskutovat o smyslu a vizi působení mnohonárodních sil v Afghánistánu:

"Máme za to, že situace v Afghánistánu je velmi dynamická, čekají nás prezidentské volby, které samozřejmě budou klást velké nároky i na bezpečnostní zajištění. Situace v Pákistánu se rovněž velmi komplikuje, a je asi třeba k tomuto problému přistupovat komplexněji. Budeme tedy požadovat po vládě, aby i v rámci jednání s našimi spojenci alianci prosazovala takovou diskusi a žádala konkrétní formulaci dalších kroků a dalšího působení této mise v Afghánistánu."

Plán zahraničních misí českých vojáků pro příští rok schválil ve středu také Senát. Vládní návrh počítá s nasazením 550 vojáků v misi KFOR v Kosovu a 535 vojáků v misi ISAF v Afghánistánu.


Foto: Evropská komise
Znevýhodnění kvůli věku, pohlaví nebo etnické příslušnosti - právě to má postihnout antidiskriminační zákon, který ve středu poslanci schválili přehlasováním prezidentského veta. Česká republika byla v Evropské unii jediným státem, který takovou normu neměl. Význam antidiskriminačního zákona vysvětlila ředitelka české pobočky Amnesty International Dáša van der Horst:

"Ten antidiskriminační zákon nás samozřejmě diskriminace jako také nezbaví, ale dává nám do rukou účinný nástroj na její omezení a potírání. To znamená, že oběti diskriminace se budou moci u soudu dožadovat odstranění diskriminace, omluvy, ale třeba také žádat o odškodné."

Někteří právníci ale zpochybňují, že je vůbec nutné antidiskriminační zákon přijímat. Podle advokátky Lucie Nešporové norma zvýhodní zaměstnance na úkor majitelů firem:

"Zaměstnancům je dávána do rukou další zbraň, takže si pak mohou řešit nějaké osobní spory se zaměstnavatelem formou žaloby nebo nároku."


V Praze v pondělí začala druhá, letní část 10. ročníku mezinárodního festivalu česko, německo, židovské kultury Devět Bran. Festival zahájilo představení divadla na Vinohradech s titulem Mumraj. Za organizátora pokračuje Jan Kratochvíl.

"Festival Devět bran nabízí přehlídku divadla, filmu a hudby na několika místech v Praze. Hlavní hvězdou festivalu je v hudební části vystoupení britského houslisty Nigela Kennedyho, který vystoupí ve Valdštejnské zahradě. Festival je letos věnován 20. výročí pádu komunismu."

Letošní ročník byl také připraven u příležitosti českého předsednictví Evropské unii.


Praha se nebude ucházet o pořádání olympijských her v roce 2020. Návrh na zastavení veškerých příprav na kandidaturu v úterý prosadili radní. Kvůli hospodářské krizi totiž hlavní město přichází na příjmech o 3 miliardy korun a musí šetřit. S představou pořádání olympiády v Praze se už rozloučil její největší zastánce, primátor Pavel Bém. Souhlasí s ním i předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek. Město Praha dalo společnosti Pražská olympijská na přípravu letních her desítky milionů. Mluvčí společnosti Karel Tejkal ale říká, že výdaje nejsou ztrátové, i když olympiáda nebude:

"Z rozpočtu hlavního města Prahy obdržela Praha olympijská 70 milionů korun, které následně investovala. Praha získala v rámci tohoto procesu celou řadu studií, které se týkají infrastruktury, sportovní infrastruktury, rozvojové plány, které může, když bude chtít Praha, a nejen Praha, ale i sportovní svazy a jednotlivá krajská města využívat k rozvoji těchto krajů a regionů."