Týden v ČR

Jiří Paroubek (vlevo) a Jan Fischer, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Kabinet v demisi udělal v úterý další formální krok, který by měl Česko dovést k podzimním předčasným parlamentním volbám. Designovaný premiér Jan Fischer zahájil jednání o složení své dočasné vlády. Termín přijetí eura v Česku se kvůli předčasným volbám oddálí. Pěšky 1. světovou válkou - to je název výstavy 153 fotografií, které zachycují dramatické i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů.

Miroslav Kalousek, foto: ČTK
Kabinet v demisi udělal v úterý další formální krok, který by měl Česko dovést k podzimním předčasným parlamentním volbám. Odsouhlasil totiž poslanecký návrh ústavního zákona, kterým se zkracuje funkční období Poslanecké sněmovny. Pro návrh ale vláda nehlasovala jednomyslně. Proti se postavili někteří ministři za KDU-ČSL. Podporují totiž senátní verzi, která řeší politické krize i do budoucna. Lidovecký ministr financí v demisi Miroslav Kalousek ale patří k těm, kteří zvedli ruku pro vládní návrh:

"Jsme uprostřed bezprecedentní hospodářské krize a opozice se dopustila obrovských škod na České republice tím, že uprostřed předsednictví vyslovila nedůvěru vládě. To spolu představuje obrovské potenciální ekonomické škody. Ty se dají minimalizovat pouze tím, že budeme věrohodně demonstrovat, že máme rychlé politické řešení."

Sociální demokraté si nemyslí, že by zvolená cesta k předčasnému rozpuštění Poslanecké sněmovny byla na hraně Ústavy. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek nicméně připustil, že do budoucna bude nutné Ústavu změnit:

"V roce 2003 jsme se pokoušeli Ústavu změnit. Tam jsme navrhovali, aby se Poslanecká sněmovna v takových situacích za určitých podmínek mohla rozpustit sama. Já si myslím, že k něčemu podobnému se budeme muset vrátit, znovu zvažovat způsob, jak si poradit v podobných situacích."


Jiří Paroubek (vlevo) a Jan Fischer, foto: ČTK
Designovaný premiér Jan Fischer zahájil jednání o složení své dočasné vlády. Šéf ČSSD Jiří Paroubek mu ve středu oznámil návrh sedmi členů nové vlády. Kromě Jana Kohouta na post ministra zahraničí a místopředsedy vlády, by měli být podle ČSSD členy úřednického kabinetu ve funkcích ministra pro evropské záležitosti Štefan Füle, vnitra Martin Pecina, průmyslu a obchodu Ivo Pěgřímek, zemědělství Jakub Šebesta, pro místní rozvoj Rostislav Vondruška a práce a sociálních věcí Petr Šimerka. Jiří Paroubek věří, že nikdo z kandidátů nebude pro premiéra Fischera problematickým:

"Země potřebuje dobrou vládu, vládu, která má širokou politickou podporu v Poslanecké sněmovně, podle možností napříč všemi politickými stranami. Na tom jsme připraveni také spolupracovat."

Tři jména navrhl ve čtvrtek předseda Strany zelených Martin Bursík: do funkce ministra životního prostředí Ladislava Mika, do resortu školství Jakuba Dürra a Martu Smolíkovou do křesla ministryně kultury. Předseda ODS a premiér v demisi Mirek Topolánek navrhl do funkce ministra obrany Martina Bartáka, dopravy Gustava Slámečku, financí Tomáše Uvíru, zdravotnictví Danu Juráskovou, spravedlnosti Danielu Kovářovou, školství Miroslavu Kopicovou a kultury Horymíra Kubíčka. Designovaný premiér Jan Fischer chce se všemi navrženými ministry mluvit:

"Já všechna ta jména samozřejmě zvážím, předpokládám, že se všemi kandidáty nebo adepty budu samozřejmě ještě hovořit tak, abych mohl dospět skutečně k dobrému tvaru, k dobrému výsledku a k dobrému vládnímu týmu."


Foto: Evropská komise
Termín přijetí eura v Česku se kvůli předčasným volbám oddálí. Prohlásil to ministr financí v demisi Miroslav Kalousek. Na počátku letošního roku přitom premiér Mirek Topolánek slíbil, že vláda termín přijetí jednotné evropské měny oznámí 1. listopadu letošního roku. Ministr Kalousek ale ve středu řekl, že tento termín považuje za nereálný:

"Prosím, aby to bylo vnímáno jako moje spekulace, ale myslím si, že to je racionální spekulace. Rozhodnutí o stanovení termínu přijetí eura je výsostně politické rozhodnutí. Budou-li volby 9. října, pak kolem 1. listopadu bude vláda už ustanovená a těžko si umím představit, že v té samé chvíli také přijme tak zásadní politické rozhodnutí."


Pád českého průmyslu se v únoru dále prohloubil. Podle údajů statistického úřadu klesla průmyslová výroba v únoru meziročně téměř o čtvrtinu. Podniky v únoru stále propouštěly - průměrný evidenční počet zaměstnanců ve velkých podnicích se meziročně snížil o 7 procent. Analytik Raiffeisenbank Pavel Mertlík si ale myslí, že pád už dosáhl svého dna a průmysl se začíná stabilizovat:

"Tam byly největší propady v říjnu a v listopadu, kdy to bylo kolem devíti procent, a tento měsíc bylo to číslo prakticky už na nule. Svědčí to tedy o tom, že ta křivka poklesu úrovně průmyslové výroby, která prudce klesla na podzim a v prosinci a v lednu se ta strmost snižovala, tak už se prakticky zastavila. Domnívám se, že už jsme se dostali na to pomyslné dno. To neznamená, že je ekonomika z nejhoršího venku. Podniky budou muset žít v situaci, kdy jejich objem produkce je o desítky procent nižší než byly v minulosti zvyklé."


Pěšky 1. světovou válkou - to je název výstavy 153 fotografií, které zachycují dramatické i všední okamžiky jednoho z nejkrvavějších válečných konfliktů. V Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě je tento soubor vystaven s podtitulem „Objektivem neznámého vojáka". Představuje svědectví o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Veřejnosti tyto snímky zpřístupnil fotograf Jaroslav Kučera, který je léta přechovával ve svém archivu aniž by tušil, co na nich je:

"Já jsem je získal asi před 35. lety, někdy v polovině 70. let, a v podstatě jsem na ně na dalších minimálně 25 let zapomněl. Až v roce 2002, kdy jsem si koupil scaner, tak jsem je ve skříni objevil. Řekl jsem si, že se na to podívám přes ten scaner, přes počítač, a zjistil jsem, že je to absolutní nádhera, objev fotografický, nejen historický."

Negativů je na 500, část jsou skleněné desky a část filmy. Většina snímků vznikla na italské frontě, kde bojoval 47. pěší pluk. Menší část ukazuje život „českého" 28. pěšího pluku z východní fronty v Haliči.