Týden v ČR

Mirek Topolánek ve Štrasburku, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Premiér Mirek Topolánek představil ve středu priority českého předsednictví Evropské unie v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Mirek Topolánek také v pondělí odvolal k 23. lednu čtyři ministry. Ruský plyn ani tento týden neproudil přes Ukrajinu do Evropy. Hospodářská krize dorazila do České republiky. Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas a vyzvali ke stávce.

Mirek Topolánek ve Štrasburku, foto: ČTK
Premiér Mirek Topolánek představil ve středu priority českého předsednictví Evropské unie v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Vedle plánovaných tří E - ekonomiky, energetiky a Evropy ve světě - zaměřil svůj první projev na aktuální problémy, tedy přerušení dodávek ruského plynu do Evropy a opětovné vypuknutí blízkovýchodní krize v pásmu Gazy:

"Počátek roku nám připomněl, že v rámci priority Evropská unie ve světě musíme počítat s nepředpokládanými naléhavými úkoly. Nová eskalace napětí mezi Izraelem a Hamasem si žádá nejen aktivní přístup samotné Evropské unie, ale také koordinaci s významnými světovými i regionálními hráči. Opět se tu potvrzuje, že dosažení míru je nemožné bez toho, aby Palestina začala fungovat jako plnohodnotný stát, který je schopen garantovat na svém území právo a pořádek a bezpečí svým sousedům."

Premiér Topolánek taky zdůraznil, že Češi jsou dobří Evropané a chtějí během následujícího půl roku hledat v Evropě konsensus:

"O nás Češích se v Unii říká, že jsme stále s něčím nespokojeni. Že patříme mezi kverulanty, kterých by se ostatní měli bát, že jsme národem husitů a exaltovaných národovců. Zásadně nesouhlasím s tímto typem výtek. Stejně jako náš první prezident Tomáš Garrigue Masaryk jsem přesvědčen o tom, že 'česká otázka' je ve skutečnosti otázkou evropskou, že se vždy odvíjela v rámci celoevropského kontextu, v souladu se společnými evropskými hodnotami a ve spojitosti s vývojem v ostatních zemích."

Mirek Topolánek také odmítl kritiku českého prezidenta, která zazněla z úst některých europoslanců. Prezident Václav Klaus má podle něj plné právo na své názory na Evropskou unii.


Představitelé ODS na tiskové konferenci po grémiu ODS 15. ledna, foto: ČTK
Premiér Mirek Topolánek v pondělí odvolal k 23. lednu čtyři ministry. Kabinet opustí lidovecký vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek, ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková ze Strany zelených, a také dva občanští demokraté - ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a ministr dopravy Aleš Řebíček. Cestu k rekonstrukci kabinetu otevřelo Čunkovo rozhodnutí přistoupit na svůj odchod z vlády.

Odstupující ministry nahradí senátorka Daniela Filipiová - ministryně zdravotnictví, bývalý středočeský hejtman Petr Bendl - ministr dopravy, nestraník Michael Kocáb - ministr pro lidská práva, Pavel Svoboda - šéf Legislativní rady vlády a Cyril Svoboda - ministr pro místní rozvoj. Novou vicepremiérkou se stane ministryně obrany Vlasta Parkanová. Rekonstrukce vlády je podle premiéra Topolánka především politickým rozhodnutím:

"Změny na ministerských postech mají za cíl vnést do práce kabinetu novou dynamiku, zefektivnit práci, zlepšit komunikaci s občany, reflektovat situaci v loňském roce. Z tohoto zadání vyplývá, a je to tak i fakticky, že ty výměny nemusejí nutně a neznamenají špatné odborné hodnocení toho kterého ministra. Každá rekonstrukce vlády je především politickým rozhodnutím, které vyplývá z obecné potřeby, aby vláda jako celek byla úspěšným týmem."

Podle šéfa opoziční ČSSD Jiřího Paroubka nejde o zásadní personální změny. Označil je spíš za kosmetické.


Foto: ČTK
Ruský plyn ani tento týden neproudil přes Ukrajinu do Evropy. V Česku je situace zatím stabilní a tuzemská společnost RWE Transgas má zajištěn dostatek dodávek severní cestou z Norska. Společnost je schopná vydržet bez ruských dodávek plynu dalších minimálně pět týdnů. Problém s tranzitem ruského plynu přes Ukrajinu měla odblokovat dohoda zprostředkovaná českým předsednictvím Evropské unie, kterou podepsalo Rusko i Ukrajina. Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana se z politického hlediska už víc dělat nedá:

"Politici, to znamená místopředsedové vlád obou zemí a za Evropskou komisi komisař Andris Piebalgs, podepsali dohodu, ve které se zavázali k něčemu. Další podobná dohoda by už byla jen vršením papíru na sebe. Teď je to skutečně v té oblasti, aby se ta dohoda plnila, aby kohoutky byly otevřeny a tranzitní kanály také."

Předseda Evropské komise José Barroso pohrozil, že pokud Rusko a Ukrajina nezajistí dodávky plynu do Evropy, bude apelovat na podniky, aby se společně obrátily na soud.


Hospodářská krize dorazila do České republiky. Dokazují to čísla zveřejněná Českým statistickým úřadem ve středu. V listopadu klesla průmyslová výroba o víc než 17 procent. Snížila se také zaměstnanost. Jak upozorňuje hlavní analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš, na výsledcích je alarmují rychlost pádu výroby:

"Průmysl skončil v listopadu historicky nejhorším propadem v dějinách české ekonomiky, a je to velice špatné číslo i pokud vezmeme v potaz nižší počet pracovních dní. Oproti říjnu se také projevuje to, že padají prakticky veškerá odvětví, a ne jenom automobilový průmysl a strojaři, kteří jsou i nadále hlavními tahouny tohoto propadu."


Jan Palach chtěl, aby studenti obsadili rozhlas a vyzvali ke stávce. Ukazují to nové výzkumy historiků. Výsledky jejich práce přináší odborná publikace Jan Palach 69, která vychází ke 40. výročí Palachova úmrtí. Shromažďuje obsáhlou dokumentaci jeho činu, svědecké výpovědi, vyšetřovací spisy tehdejší policie, i reflexi Palachova úmrtí ve společnosti.

"Podařilo se rekonstruovat historický kontext posledních dnů Jana Palacha. Podařilo se také najít třeba návrh na obsazení rozhlasu, který zpřesňuje uvažování Jana Palacha nad situací na počátku ledna 1969 a ukazuje, že zvažoval různé formy protestu a že ten svůj čin neučinil v nějakém bezprostředním afektu,"říká historik Petr Blažek z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, který je jedním ze spoluautorů knihy.