Týden v ČR
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil vojenské operace Ruska v Gruzii za nepřípustné. Stát musí po prohrané arbitráži zaplatit firmě Diag Human víc než 8 miliard korun. Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který měl na základě evropské směrnice REACH firmám nařídit povinnou registraci používaných chemických látek. Nejvyššího schodku za posledních 10 měsíců dosáhla v červnu platební bilance České republiky. Úspěšné absolvování zkoušky z českého jazyka bude od 1. ledna příštího roku podmínkou pro žádost o trvalý pobyt u nás. Netradiční budova Jana Kaplického v Česku bude.
Gruzii opouštějí Češi. Ve středu večer přistála v Praze další skupina Čechů, kteří museli odjet z Gruzie kvůli tamnímu válečnému konfliktu. Letadlo do arménského Jerevanu odvezlo tři tuny humanitární pomoci určené obětem gruzínských bojů. Na zpáteční cestě naložil speciál skupinu 20 lidí, ve které byli kromě českých občanů taky Gruzínci, Poláci a Slováci. Cestující přiletěli do Prahy podle přítomných psychologů v dobré psychické kondici. Z Gruzie musela odjet i humanitární pracovnice Šárka Zahradníková. Jak řekla, bylo to hlavně kvůli rodině:
"Strašně tlačili, kdyby netlačili, tak se nevrátím. Ještě v pondělí ráno jsem tvrdila, že zůstanu, potom nám řekli z velvyslanectví, že bychom měli jet a během pár hodin se člověk musel rozhodnout a jet."
Ozbrojený konflikt se týká i českých firem. Například Energo Pro ze Svitav loni v létě za víc než 300 milionů dolarů ovládla značnou část gruzínské energetiky. Teď řeší bezpečnost vlastních zaměstnanců, říká spolumajitel firmy Jiří Krušina:
"Situace je v současné době taková, že jsme povolali zpět zahraniční pracovníky, jak české, tak bulharské. V Gruzii zůstal ze zahraničních pracovníků jenom ten nejmenší možný počet."
Válečný konflikt nevyděsil jen Čechy, z oblasti utíkají všichni investoři. Nejvíc ze všeho se ale západ obává o svoji ropu. V Gruzii totiž leží nové ropovody a plynovody, které při dopravě ropy a plynu z Kaspického moře umožňují vyhnout se tranzitu přes Rusko.
"Já budu určitě vládě navrhovat, aby byly využity všechny prostředky přezkumu tohoto rozhodnutí, protože jsme přesvědčeni, že je postaveno na chabých důkazních základech a byli jsme překvapeni rozhodnutím tohoto arbitrážního tělesa."
Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který měl na základě evropské směrnice REACH firmám nařídit povinnou registraci používaných chemických látek. Podle hlavy státu je však naplnění tohoto záměru velmi sporné a navíc neúměrně nákladné. Cílem směrnice je shromáždit dostupné informace o chemických látkách na evropském trhu:
"Jedná se o povinnosti, které se týkají především registrace chemických látek a kontroly jejích účinků, protože v současné době se vyrábějí desítky tisíc různých chemických látek a není zdaleka jasné, co při nějakém dlouhodobějším používání mohou způsobit na lidské zdraví nebo na životní prostředí," vysvětlil předseda sněmovního výboru pro životní prostředí, křesťanský demokrat Libor Ambrozek.
Podle prezidenta ale dosavadní česká regulace chemického průmyslu funguje přiměřeně. Zákon by však podřídil veškerý chemický průmysl nevoleným evropským byrokratům a stát by ztratil kontrolu nad klíčovým průmyslovým odvětvím, píše ve zdůvodnění svého veta Václav Klaus. Mezi jeho další argumenty patří i přesvědčení, že důsledky normy by neúměrně zatížily soukromý sektor a výrazně snížily jeho konkurenceschopnost. Povinné testování a registrace všech chemikálií by totiž podle Svazu chemického průmyslu zvýšily náklady českých firem až o 11 miliard korun.
"Podniky pod zahraniční kontrolou se totiž v červnu rozhodly vyplatit enormní částku v dividendách, a ta dosáhla hodnoty zhruba 38 miliard korun. Celkově ovšem je vývoj běžného účtu platební bilance příznivý, a to především díky přebytkovému obchodu se zbožím a službami."
"Tato zkouška v režimu on-line umožňuje cizinci, aby si ověřil, zda jeho jazykové znalosti jsou takové, že se může s klidným svědomím k té zkoušce přihlásit."
Povinnost skládat zkoušku z češtiny se nevztahuje na občany Evropské unie a některých dalších evropských států, a také na osoby starší 60 let a mladší 15 let.
"No prosím, rejnokem nebo krásnou ženou. Když začne mít architektura přezdívky, tak je to všechno v pořádku," souhlasil Jan Kaplický, který vycházel z organických tvarů.
Koncertní centrum chce postavit Jihočeská společnost přátel hudby, která v Českých Budějovicích již 19 let pořádá Hudební slavnosti Emy Destinnové. Špičkově vybavená koncertní síň s dostatečnou kapacitou, vyhovující akustikou a zázemím totiž stotisícovému městu chybí. Proto společnost oslovila Jana Kaplického, aby navrhl hudební centrum se dvěma sály, přičemž jeden by pojal až tisícovku lidí a ten menší, komornější, asi 400 posluchačů.
