Týden v ČR

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Bez irského stanoviska nelze v Česku lisabonskou smlouvu schválit. Shodli se na tom při úterní schůzce na zámku v Lánech prezident Václav Klaus a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Václav Klaus tentokrát ostrou kritikou spíše šetřil:

 Foto: Evropská komise
Bez irského stanoviska nelze v Česku lisabonskou smlouvu schválit. Shodli se na tom při úterní schůzce na zámku v Lánech prezident Václav Klaus a předseda Senátu Přemysl Sobotka. Václav Klaus tentokrát ostrou kritikou spíše šetřil:

"Své ostřejší názory já panu předsedovi nechci podsouvat, nicméně oba cítíme, že bez irského nějakého změněného postoje ratifikace této smlouvy nemá žádný velký smysl. Mně se to říká snadněji za sebe samotného, pan předseda má za sebou kromě sebe ještě osmdesát senátorů."

Podle šéfa horní komory parlamentu Přemysla Sobotky by navíc referendum v Česku dopadlo velmi pravděpodobně stejně jako v Irsku:

"Nebude-li ve všech zemích unie ratifikována, tak to ztrácí kouzlo. A pak je potřeba se zamyslet, jak budeme ten problém řešit, pokud se nezmění postoj Irů a nepřijdou s nějakým návrhem. Pravděpodobně vznikne smlouva třetí, která by měla jasně signalizovat, že Evropská unie není žádná federace ani superstát."

Přemysl Sobotka a Václav Klaus,  foto: ČTK
Přemysl Sobotka uvedl, že polovina senátorů ODS teď čeká na postoj Irska a v případě změny je ochotná pokračovat v ratifikaci. Oficiální vyjádření klubu ale ještě není hotové. Šéf nejsilnější opoziční strany ČSSD Jiří Paroubek ale takový postoj vzhledem k blížícímu se českému předsednictví kritizuje:

"Není prozíravé se několik měsíců před evropským předsednictvím stavět proti hlavnímu proudu Evropské unie. Myslím si, že oba pánové to možná tak nemysleli, protože jinak by marnili peníze daňových poplatníků a pracovali by pro ně špatně. Já myslím, že na Irech je, jak si to zorganizují, to určitě."

Přemysl Sobotka s Václavem Klausem také hovořili o umístění radaru v Brdech a o českém předsednictví Evropské unii.


Kvůli silné koruně ubývá v Česku turistů. Navíc za své peníze nedostanou očekávaný standard. Český turistický byznys prožívá katastrofální časy, nejhorší od povodní v roce 2002. Podle Asociace hotelů a restaurací počet turistů sice lehce roste, v Praze ale rychleji roste počet hotelů, a tak jsou jejich kapacity nevyužité. Ministr pro místní rozvoj Jiří Čunek soudí, že vláda by měla co nejdřív dospět k politické dohodě o přijetí eura. Dodal, že vládě navrhne, aby stanovila termín přechodu na společnou evropskou měnu:

"Ta nejistota nejenom hoteliérů, ale vůbec exportérů, kdy export vlastně tvoří 80 procent HDP, to zafixování kurzu není dobré, ale stanovení termínu přijetí eura by určitě bylo dobré. A o tom chceme s vládou diskutovat."

Zatímco hoteliéři Čunkův návrh vítají, premiér Mirek Topolánek ani ministr financí Miroslav Kalousek zatím s určením termínu přijetí eura nespěchají. Nejprve by podle šéfa resortu financí měly být stabilizované veřejné rozpočty, a to by mělo být v roce 2014.


Dlouho očekávaný návrh na změnu památkového zákona už je hotový. Úředníci ministerstva kultury o ní veřejnost informovali v květnu a vyzvali odborníky, aby se k diskusi o dnes už nevyhovujícím zákonu památkové ochrany zapojili. Jak potvrzuje mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar, některé výtky odborníků úředníci vyslyšeli:

"V tom původním návrhu byla věta, že kulturní památkou nebudou díla žijících autorů. Proti tomuto návrhu byly připomínky, těmto připomínkám ministerstvo vyhovělo a tato věta se v návrhu neobjevuje. Dalším problematickým bodem byla desetiletá lhůta pro nové zapsání památek. Tato lhůta byla prodloužena na dobu patnácti let. Pozitivním důsledkem, což se málo ví, bude, že po ukončení těchto řízení budou přímo katastrálním úřadům oznámeny kulturní památky a již v katastru nemovitostí bude patrno, že se jedná o památku."

Vedle daňových úlev pro památky je hlavní změnou posílení pravomoci krajů a obcí, které nyní mohou vyhlašovat vlastní kulturní památky. Ty ale státem chráněny nebudou. Odborníci kritizují především decentralizaci památkové ochrany. Někdejší ministr kultury, sociálně demokratický poslanec Vítězslav Jandák ale soudí, že tato změna neřeší dvojkolejnost památkové péče:

"Musí být jedna instituce, která řekne, co se s tou památkou bude dělat, jak se ta památka bude opravovat, zda se bude udržovat, zda zůstane památkou. A to bude jedna instituce, a to bude partner města, obce, kraje."

Poslanec Jandák pokládá za nutné zřídit Památkové úřady přímo v krajích, kde je dostatek odborníků, kteří o památkové péči toho kterého objektu rozhodnou.


V Poličanech na Benešovsku položili v úterý základní kámen nově vznikajícího trapistického kláštera zvaného Naší Paní nad Vltavou. Požehnal ho apoštolský nuncius Diego Causero spolu s generálním vikářem Michaelem Slavíkem. Stavba by měla být dokončena do dvou let. Klášter bude sloužit nejen řádu trapistek, ale poskytne útočiště a klid i znaveným manažerům, jak potvrzuje mluvčí Arcibiskupství pražského Aleš Pištora:

"Tento řád tak, jak je vůbec v tradici benediktinů, bude zvát lidi, aby se účastnili života v tomto klášteře. V Německu je to už zcela běžné, že manažeři, kteří jsou velmi vytížení ve své práci, navštěvují tyto kláštery právě proto, aby si trošku oddechli."