Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Ústavní soud ve středu po tříhodinovém jednání odročil na neurčito své rozhodnutí o poplatcích u lékaře. Tajné služby by mohly mít podle vládního návrhu zákona prakticky neomezený přístup k informacím o soukromých kontech z bank a dalších finančních institucí. Město Praha odmítá rozhodnout o plánované stavbě Národní knihovny. Z hrobů na terezínském Národním hřbitově zloděj ukradl více než tisíc bronzových desek. Národní muzeum v Praze oslavilo v úterý 190. výročí svého vzniku. Tzv. Werichovu vilu na pražské Kampě získá do čtyřicetiletého pronájmu Nadace Jana a Medy Mládkových.

Mirek Topolánek na jednání ústavního soudu, foto: ČTK
Ústavní soud ve středu po tříhodinovém jednání odročil na neurčito své rozhodnutí o poplatcích u lékaře. Řízení o zdravotnické části reformy veřejných financí začal soud už prvního dubna na návrh opozice, které vadí hlavně nově zavedené poplatky. Tentokrát soud vyslechl premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Stalo se tak poprvé v historii, a i proto vystoupení obou politiků sledovala zcela zaplněná sněmovna soudu. Premiér Topolánek možnost vystoupení před Ústavním soudem přivítal:

"Jsem hluboce přesvědčen, že Ústava, tak jak předjímá, že případné platby občanů jsou řešeny speciální zákonem, pamatuje na ten instrument ve věci poplatků, a jsem přesvědčen, že Ústavní soud přesvědčím o tom, že ten projekt je nejenom užitečný, ale že je i ústavní."

Zatímco premiér na dotazy soudců reagoval klidně, ministr Julínek působil méně jistým dojmem. Musel vysvětlovat hlavně důvody a smysl zavedení regulačních poplatků.

Ústavní soud odročil jednání na neurčito. Podle jeho předsedy Pavla Rychetského potřebuje najít shodu a zformulovat své stanovisko. Zástupce navrhovatelů, sociální demokrat Michal Hašek, je s průběhem jednání spokojen:

"Jsem po těch výpovědích premiéra i pana ministra Julínka spíše optimistou a myslím si, že pokud Ústavní soud důkladně vyhodnotí obsah jejich výpovědí, srovná si je s realitou, tak se ukáže, že máme pravdu my, navrhovatelé, a že bude naši ústavní stížnosti vyhověno."


Tajné služby by mohly mít podle vládního návrhu zákona prakticky neomezený přístup k informacím o soukromých kontech z bank a dalších finančních institucí. Návrh je součástí reformy zpravodajských agentur, podle kterého má mít Česko místo tří služeb jen dvě - vnitřní a vnější. Bezpečnostní experti po přístupu ke kontům volají už dlouho, zatím ale marně. Tvrdí, že ne všechny ekonomické aktivity, které ohrožují stát, mají charakter trestné činnosti. To znamená, že policie se pak k takovým informacím nemůže dostat a slepí jsou i zpravodajci. Podle ministra vnitra Ivana Langera návrh zatím naráží na ostrou kritiku poslanců:

"Za prvé, je to pohled bezpečnostních expertů, a ten se logicky musí lišit od pohledu všech ostatních lidí. Je to pohled na řešení, který je na samém prvopočátku, a jak jsem pochytil názory ve výboru pro bezpečnost, myslím si, že to není pohled, který má příliš mnoho šancí na úspěch."


Město Praha odmítá rozhodnout o plánované stavbě Národní knihovny. Podle mluvčího magistrátu Jiřího Wolfa je to věc ministerstva kultury, které případnou zakázku bude financovat. Ministerstvo se obrátilo na antimonopolní úřad s dotazem, zda výběrové řízení na projekt Národní knihovny, v němž zvítězil návrh architekta Jana Kaplického, proběhlo správně. Jak řekl šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Martin Pecina, jím vedená instituce chce rozhodnout nestranně:

"Znovu zvažujeme, zda je možno pro toto výběrové řízení použít výjimku ze zákona tak, jak to Národní knihovna udělala. A abychom měli větší právní jistotu, tak jsme provedli dotaz do Bruselu. Budeme se ptát Komise, jestli tato výjimka, která je součástí nejenom našeho právního řádu, ale rovněž Evropských společenství, se podle jejího názoru na tento případ vtahuje."


Foto: ČTK
Z hrobů na terezínském Národním hřbitově zloděj ukradl více než tisíc bronzových desek. Na místě jsou pochovány oběti z terezínské policejní věznice gestapa, zdejšího ghetta a litoměřického koncentračního tábora. Podle mluvčí litoměřického policejního ředitelství Aleny Romové nejde o případ ojedinělý:

"Tento případ bohužel není první. Před dvěma lety policie zaznamenala i několik krádeží a pokusů krádeží bronzových desek v Terezíně. Cenné pamětní desky zmizely z pietních míst."

Podle ředitele památníku Jana Munka škodu zřejmě způsobili sběrači kovů. Některé desky se už policii podařilo najít.


Národní muzeum v Praze
Národní muzeum v Praze oslavilo v úterý 190. výročí svého vzniku. Oslavy doprovází největší logistická akce v dějinách českého muzejnictví - Národní muzeum se totiž bude stěhovat do blízké budovy bývalého Federálního shromáždění. Tam zůstane po dobu generální rekonstrukce hlavní budovy muzea a poté jeho prostory dál využije. Náměstek ředitele Národního muzea Karel Ksandr nám řekl, kdo muzeum před 190ti lety založil:

"Národní muzeum vzniklo přípisem nejvyššího purkrabího hraběte Kolowrata 15. dubna roku 1818. Za hlavního zakladatele Národního muzea pokládáme Kašpara Marii Šternberka, který Národnímu muzeu odkázal jedny z nejcennějších sbírek."

Národní muzeum bylo založeno jako soukromá Společnost vlasteneckého muzea v Čechách a veškeré exponáty mu tehdy jako první věnovala skupina šlechticů.


Werichova vila, foto: ČTK
Tzv. Werichovu vilu na pražské Kampě získá do čtyřicetiletého pronájmu Nadace Jana a Medy Mládkových. Zastupitelé první městské části v úterý změnili svůj původní nesouhlas z konce ledna a schválili předběžnou nájemní smlouvu. Meda Mládková potvrdila, že chce v budově zřídit kulturní instituci věnovanou odkazu Jiřího Voskovce, Jana Wericha a básníka Vladimíra Holana:

"Je to velká práce, stojí vás to nervy, ale nakonec přeci máte radost, že se to podařilo. Daleko více pro tu věc než pro mne. Pro mne to opravdu bude velká zátěž, starosti, problémy a práce, ale já jsem to navrhla, že to budu dělat, tak teď od toho samozřejmě neustupuji."