Týden v ČR

Václav Klaus
0:00
/
0:00

Česko nezůstane ani den bez prezidenta. Václav Klaus složí prezidentský slib v poslední den svého prvního mandátu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v úterý představil další sešit vydávané rozsáhlé publikace o vývoji státní bezpečnosti i jejích předchůdců v letech 1945 až 1953. Tisíce lidí nemají podle předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy peníze na zdravotnické úkony. V případu dědiců původních majitelů Kolodějského zámku, který i s přilehlými pozemky využívá vláda jako reprezentační prostory, se soud tento týden opět postavil na stranu restituentů.

Václav Klaus
Česko nezůstane ani den bez prezidenta. Václav Klaus složí prezidentský slib v poslední den svého prvního mandátu. Společnou schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu v úterý svolal předseda sněmovny Miloslav Vlček:

"Po poradě s právníky tedy svolávám společnou schůzi obou komor na pátek 7. března v deset hodin na Pražském hradě."

Kdyby ale Miloslav Vlček schůzi svolal až na dobu po 10. březnu, jak zvažoval, skládal by Václav Klaus slib pár dnů poté, co mu skončí předchozí mandát. Prezidentské pravomoci by pak na toto krátké mezidobí museli převzít premiér a šéf dolní komory Parlamentu.

Jak v úterý potvrdil místopředseda sněmovny za KDU-ČSL Jan Kasal, lidovci připravují návrh na přímou volbu prezidenta a chtějí o tom co nejdříve jednat v koalici. Zatímco zelení jsou dlouhodobě pro přímou volbu prezidenta, nejsilnější vládní strana, ODS je k této možnosti rezervovaná. Všechny tři strany se nicméně v koaliční smlouvě zavázaly, že o změně volby hlavy státu zahájí diskusi. Podle Jana Kasala by se měla věc vyřešit i ve sněmovně a v Senátu nejpozději do příštích parlamentních voleb:

"Letos by měla proběhnout řádná diskuse a možná schválení v Poslanecké sněmovně. Po parlamentních volbách by mohla nastat situace, jaká nastala po těch minulých parlamentních volbách, že Občanská demokratická strana měla tak velkou většinu, že se právem domnívala, že přímá volba prezidenta nemusí úplně naplnit jejich představy, ale jak dopadnou příští volby v tuto chvíli nikdo nebude vědět. A proto by mohla také ta potřebná parlamentní většina se proto najít."


Bohumil Laušman,  foto: ČTK
Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu v úterý představil další sešit vydávané rozsáhlé publikace o vývoji státní bezpečnosti i jejích předchůdců v letech 1945 až 1953. Sborník o více než 380 stranách popisuje mocenský boj, který komunisté v přelomových letech svedli o ovládnutí ministerstva vnitra a především jeho politického zpravodajství. Díky němu měla KSČ informace o svých politických oponentech a získala tak jednoznačnou politickou převahu nad nekomunistickými stranami.

Ústav pro studium totalitních režimů prý může sloužit k vydírání a politickým nátlakům. Řekl to místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach, kterému se nelíbí zvláštní chování ředitele tohoto Ústavu Pavla Žáčka:

"Zvláštní reakce pana Žáčka, šéfa ten úřad zkoumání komunismu. Najednou na dotaz médií okamžitě odpoví, že Evžen Snítilý tam má dva záznamy. Buď je to génius, který zná všechny spisy, anebo byly založeny zvláštní spisy, které se potom vytahují na jednotlivé politiky, umělce nebo i některé lidi v hospodářské sféře, podle toho, jak se to hodí. Ukazuje se, že ten úřad může sloužit skutečně k vydírání a k politickým nátlakům. Mohou být i horší věci, kdy to může být skutečně předmětem vydírání, které může pro ty lidi být skutečně životním problémem."

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Pavel Žáček médiím potvrdil informaci, že takzvaný přeběhlík ČSSD Evžen Snítilý spolupracoval s komunistickou vojenskou kontrarozvědkou.


Tisíce lidí nemají podle předsedy Národní rady zdravotně postižených Václava Krásy peníze na zdravotnické úkony. Podle něj jde o seniory v domovech důchodců a o osoby se zdravotním postižením, kteří také musí platit poplatky za recepty a návštěvy u lékaře. Podle Václava Krásy by celkově na poplatky nemuselo mít asi 14 tisíc osob. Národní rada zdravotně postižených proto kvůli poplatkům ve zdravotnictví chystá dvě ústavní stížnosti. Jednu rada bude podávat s podporou 17 senátorů, druhou by měli podat sami klienti ústavů. Podle právníka rady Ondřeje Dostála zákon o reformě veřejných rozpočtů odporuje nejen ústavnímu právu na bezplatnou zdravotnickou péči:

"Situace, kdy ještě před zaplacením regulačních poplatků nezbývá některým osobám prakticky žádné kapesné a po zaplacení regulačního poplatku jsou lidově řečeno v minusu, může dokonce být narušením práva na lidskou důstojnost, neboť taková osoba by se pak musela rozhodovat, zda si pořídí základní hygienické potřeby, či zda zaplatí za zdravotní péči."


V případu dědiců původních majitelů Kolodějského zámku, který i s přilehlými pozemky využívá vláda jako reprezentační prostory, se soud tento týden opět postavil na stranu restituentů. Už loni Pozemkový úřad zámek vrátil potomkům prvorepublikového průmyslníka Antonína Kumpery. Vláda vrácení objektu napadla u soudu a dosáhla i zmrazení vydaného majetku. Podle rozhodnutí obvodního soudu pro Prahu 9 stát v roce 1948 vyvlastnil zámek i pozemky protiprávně. Rozhodnutí soudu je nepravomocné, zástupci státu se mohou odvolat. Advokát vnuka původního majitele Tomáš Chlost sdělil, že restituent o vrácení majetku požádal před sedmnácti lety:

"Pokud by povinnou osobou byl kterýkoliv jiný subjekt, zřejmě by to řízení trvalo podstatně kratší dobu. Tak jak koneckonců trvalo řízení, kdy můj klient uplatňoval nárok proti bytovému podniku a domy v podstatě byly před mnoha lety vydány bez problémů."


Foto: ČTK
A ještě jedna zajímavost. Antonín Panenka, legenda československého fotbalu, pokřtil v Brně lokomotivu v barvách národního týmu, která bude vozit české fanoušky na červnové fotbalové mistrovství Evropy v Rakousku a Švýcarsku. Lokomotivu řady Taurus, která drží světový rekord v rychlosti jízdy, darovaly rakouské dráhy každé z 16 účastnických zemí šampionátu. Antonín Panenka by si přál, aby český tým, stejně jako lokomotiva v národních barvách, dojel na turnaji až do finále.