Týden v ČR

Demonstrace na Václavském náměstí, foto: Štěpánka Budková
0:00
/
0:00

Osmnácté výročí 17. listopadu 1989 si připomenuli občané i politici České republiky. Organizovaný zločin zesiluje tlak na státní orgány. Totéž lze zaznamenat i v podnikatelské sféře. Vinaři začali se sklizní hroznů na ledové víno.

Foto: ČTK
Osmnácté výročí 17. listopadu 1989 si připomenuli občané i politici České republiky. Svíčky i květiny nosili v sobotu od rána k pamětní desce na Národní třídě lidé různých generací. Mezi prvními přišli šéf poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a předseda ČSSD Jiří Paroubek. U památníku na Národní třídě mimo jiné řekl:

"Já myslím, že se podařilo vytvořit fungující politický systém, demokratické politické strany a určitě jsme se posunuli někam jinam než jsme byli. Určitě je ale možné tu demokracii, svobodu rozšiřovat. Mám na mysli třeba principy přímé demokracie - přímá volba prezidenta, referendum."

Občané by se tak podle Jiřího Paroubka více zapojili do politického života.

Průzkum agentury Median pro Lidové noviny mimo jiné zjistil, že jen každý šestý člověk je přesvědčen o tom, že se nám vyrovnání s minulostí podařilo. Na Národní třídě se k tomu vyjádřil i premiér Mirek Topolánek:

"Myslím, že ty otázky, které si máme klást, jsou: jestli jsme dostatečně zralí, jestli ta demokracie je dostatečně zralá, jestli k té svobodě přibyla i odpovědnost, jestli jsme se poučili. A na ty otázky odpovídám: ano, možná. Myslím si, že těch osmnáct let ještě je velmi krátká doba, a že někdy ty excesy, které zažíváme kolem sebe, svědčí o tom, že jsme se nepoučili."

Velký problém v našem vyrovnání se s minulostí vidí předseda Senátu Přemysl Sobotka:

Demonstrace na Václavském náměstí, foto: Štěpánka Budková
"Jestliže poslední průzkumy ukázaly, že 50 procent občanů nostalgicky vzpomíná, jak tady bylo dobře za komunistů, tak já jsem trošku zděšen a obrovsky mě to znervózňuje. Je to úkol pro nás, abychom těmto lidem připomněli ty fronty na všechno, včetně toaletního papíru, a že to, co je dnes tady, že je skutečně výdobytkem demokracie a svobody."

Politici se sešli také s pamětníky událostí listopadu 1938 před pražskou Hlávkovou kolejí. Při vzpomínce na uzavření českých vysokých škol nacisty prezident Václav Klaus řekl, že Hlávkova kolej je pro několik generací jedním z tragických symbolů 20. století a jeho totalitních režimů. Nesmíme dopustit, aby se na události spojené s tímto místem zapomnělo, prohlásil Václav Klaus:

"Do jisté míry se zamýšlím nad oprávněností své zmínky o generaci mých dětí, protože si nejsem jist, zda se to týká všech příslušníků této generace, nebo jen těch z nich, jejichž rodiče tyto věci brali a berou dostatečně vážně."

Několik stovek lidí se sešlo na Václavském náměstí, aby vyjádřilo nesouhlas s umístěním amerického radaru na českém území. Demonstranti požadovali také referendum o této otázce a kritizovali politiku koaliční vlády Mirka Topolánka.


Organizovaný zločin zesiluje tlak na státní orgány. Totéž lze zaznamenat i v podnikatelské sféře. To je jeden z hlavních závěrů výroční zprávy Bezpečnostní informační služby za loňský rok. Podle okleštěné verze, zveřejněné kontrarozvědkou na internetu, skupiny organizovaného zločinu zajímají hlavně osoby, které rozhodují o státních zakázkách, o čerpání peněz z veřejných rozpočtů a z fondů Evropské unie. Zájem se soustřeďuje i na osoby, které ovlivňují územní plánování.

"Asi nejvíce zarážející je tam konstatování, které se týká pronikání organizovaného zločinu do státní správy. A s tím úzce souvisí o problematika lobbingu,"říká bezpečnostní analytik Marián Brzybohatý. Kontrarozvědka také zaznamenala signály o kontaktech organizovaného zločinu s některými policisty, stejně jako snahy proniknout do justice a ovlivnit její rozhodování.

Mafie se ale snaží získat vliv rovněž ve vysokých politických kruzích. Podobné varování není novinkou. O nebezpečí vlivu organizovaného zločinu na státní správu a politiky hovořila už na jaře 2006 zpráva plukovníka Jana Kubiceho, šéfa Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Jak řekl bezpečnostní expert ČSSD a šéf poslanecké komise pro kontrolu BIS Jeroným Tejc, pozitivní je to, že kontrarozvědka o aktivitách organizovaných skupin ví:

"Nesmíme ale zapomenout na to, že musí následovat další kroky. Nejde jen o to vědět, ale musíme také zabudovat do systému policii. Myslím, že vláda má v tomto směru dostatek pravomocí a měla by reagovat na zprávu BIS konkrétními kroky. Konkrétními kroky musí samozřejmě reagovat také policie."

Kontrarozvědka zároveň upozorňuje na aktivity agentů ruských tajných služeb a jejich spolupracovníků. Ti používají diplomatické krytí nebo vystupují jako zástupci obchodních společností, popřípadě jako novináři. Ve hře jsou ruské ekonomické zájmy.


Vinaři začali se sklizní hroznů na ledové víno. Na rozdíl od loňska, kdy teplé počasí jeho výrobu většině vinařů neumožnilo, letos přišel mráz nečekaně brzy. Například na Břeclavsku o víkendu bylo až minus 10 stupňů Celsia. Obvykle přitom sklizeň začíná o dva týdny později. Ledové víno patří mezi speciální vína. Ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec zdůraznil, že ledové víno je velmi sladké. Vyrábí se z hroznů s cukernatostí nejméně 27 stupňů:

"Hrozny musí být zmrzlé a musí se sbírat při teplotě minimálně minus 7 stupňů Celsia. Ani to neznamená, že se teploměr dotkne této stupnice. Skutečně ten mráz musí být již delší dobu. Hrozny se posbírají zmrzlé a okamžitě se dávají do lisu a lisují se. Tím, že určitá část té biologické vody vevnitř je zmrzlá, dochází k odseparování části této vody, a to zbylé, ta esence z toho moštu se vylisuje. Není asi potřeba říkat, že ta vylisnost je velmi nízká."