Týden v ČR

0:00
/
0:00

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu seškrtala téměř o polovinu výdaje na výstavbu protiraketového obranného systému, který chtějí Spojené státy vybudovat v Evropě. Jestliže tyto škrty potvrdí i Senát, budou sice peníze na případnou stavbu radaru u nás, ale nemusely by být finance na stavbu protiraketové základny v Polsku. Reakci české vlády shrnul koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa:

Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu seškrtala téměř o polovinu výdaje na výstavbu protiraketového obranného systému, který chtějí Spojené státy vybudovat v Evropě. Jestliže tyto škrty potvrdí i Senát, budou sice peníze na případnou stavbu radaru u nás, ale nemusely by být finance na stavbu protiraketové základny v Polsku. Reakci české vlády shrnul koordinátor vládní komunikace programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa:

"Vyjádříme ochotu nebo neochotu se na tom systému podílet, a Spojené státy potom řeknou, zda ho budou financovat nebo zda ho nebudou financovat. My do financování toho systému nemluvíme."

Příští týden by měla česká strana předat Američanům svůj návrh smlouvy o případné výstavbě protiraketového radaru na našem území. Představa, že by se opravdu stavěl jen radar, bez zajištěných peněz na protiraketovou část systému v Polsku, by podle politického ředitele ministerstva zahraničí Martina Povejšila znamenala zásadní obrat i pro českou stranu:

"Pokud bychom neměli jistotu, že ten systém v Evropě bude mít obě části, to jest jak radar, tak interceptory, pak bychom zřejmě čelili úplně nové situaci. A byla by otázka, jak bychom tuto situaci vyhodnotili, a zda bychom přehodnotili české stanovisko. A to zejména z toho důvodu, že v tom případě by nebylo možné mluvit o posílení bezpečnosti a obranyschopnosti České republiky."

Předseda sněmovního výboru pro obranu Jan Vidím uvedl, že pokud by se americký Kongres nakonec rozhodl seškrtat výdaje na umístění protiraketových střel v Polsku, ztratila by smysl i výstavba radaru v České republice. Razantní škrty v prostředcích určených na polskou základnu proto podle něj nedávají smysl. Rozhodnutí americké Sněmovny reprezentantů vzbudilo rozpaky nejen u Vidíma, ale i některých dalších českých poslanců, kteří radar podporují.


Jiří Čunek
Státní zástupce Arif Salichov zastavil trestní stíhání vicepremiéra Jiřího Čunka. Korupční aféra, v níž byl šéf lidovců v podezření, že ještě jako vsetínský starosta přijal v roce 2002 úplatek půl milionu korun, tak definitivně končí. Hlavním důvodem zastavení stíhání byly procesní chyby, skutkové vady ve vedení vyšetřování a nesrovnalosti ve výpovědích hlavní svědkyně, tedy bývalé Čunkovy sekretářky Marcely Urbanové. Její advokátka Klára Veselá Samková, na rozhodnutí státního zástupce reagovala takto:

"Pokud on považuje dosavadní řízení za tendenčně vedené, tak já zase považuji jeho závěry za vysoce tendenční. A to zejména s ohledem na skutečnost, že to, o co on opírá svůj názor, že se jednalo o tendenčně vedené vyšetřování, se nezakládá na pravdě."

Jiří Čunek obvinění od počátku popíral a odmítl kvůli němu odejít z vládních funkcí. Celá kauza byla podle něj vykonstruovaná a zbytečně politizovaná.

Arif Salichov, foto: ČTK
"Jestliže já jsem byl zvolen senátorem v sobotu někdy ve čtyři hodiny to bylo zřejmé a hned v pondělí ráno, to znamená ani ne za dva dny poté je na mně podáno trestní oznámení v kauze, která údajně měla být stará více než čtyři a půl roku, tak je na tom něco divného."

Premiér Mirek Topolánek nynější obrat v kauze přivítal. Koaliční vláda musela kvůli ní ve sněmovně čelit hlasování o nedůvěře. Naopak zastavení trestního stíhání kritizuje opozice. Sociální demokraté tvrdí, že kauza byla pod politickým tlakem a zvažují další kroky, které by byly v zájmu zachování právního státu. Opoziční ČSSD má podezření z manipulace případu, řekl její předseda Jiří Paroubek:

"Tohle je další útok na demokracii v této zemi, protože co je jiného ovlivňování, nepřímé i přímé ovlivňování státního zastupitelství představiteli exekutivy."

Na tiskové konferenci ve středu ČSSD sdělila, že chce kvůli kauze Čunek posílit nezávislost státních zástupců. Sociální demokraté budou prosazovat i to, aby o vicepremiérově případu dál jednal ústavně-právní výbor sněmovny.


Spejbl a Hurvínek, foto: www.spejbl-hurvinek.cz
Spor o práva na loutky Spejbla a Hurvínka nejspíš skončil. Nejvyšší soud totiž odmítl dovolání Městského ústavu sociálních služeb v Plzni, který se už léta soudil s ředitelkou divadla Spejbla a Hurvínka Helenou Štáchovou. Soud tím potvrdil dřívější rozhodnutí, podle kterých patří práva na loutky právě jí. Potvrdil to mluvčí soudu Petr Knöttig:

"Nebyly spatřeny dovolací důvody podle občanského soudního řádu. Proti rozhodnutí Nejvyššího soudu není žádný opravný prostředek přípustný."

Plzeňský sociální ústav je dědicem zakladatele divadla Josefa Skupy. Podle pravomocného rozsudku ale žalobce neprokázal, že by Skupa vytvořil výtvarné dílo, podle něhož byla loutka vytvořena. Plzeňský ústav chtěl žalobou docílit toho, aby Štáchová nemohla užívat ochranné známky na loutky, které podle ústavu zasahovaly do jeho autorských práv zděděných po Skupovi. Známky zaregistroval v roce 1994 Skupův nástupce Miloš Kirschner. Po jeho smrti je zdědila jeho manželka a současná ředitelka divadla Helena Štáchová. Ta je s rozhodnutím soudu, který se vlekl devět let, spokojená:

"Teď konečně to martyrium tolikaleté skončilo, takže si umíte představit, že jsme si všichni oddychli."