Týden v ČR

0:00
/
0:00

Český stát žaluje největší tuzemský peněžní ústav, Československou obchodní banku o téměř 27 miliard korun. Resort obrany si po nástupu ministryně Vlasty Parkanové vytkl za cíl zlepšit péči o válečné veterány. K létu v České republice už desítky let neodmyslitelně patří letní školy slovanských studií.

Český stát žaluje největší tuzemský peněžní ústav, Československou obchodní banku o téměř 27 miliard korun. Podle státu se ČSOB neoprávněně obohatila, když zkrachovalou Investiční a Poštovní banku před sedmi lety se souhlasem vlády a České národní banky za symbolickou jednu korunu přebírala. Stát se navíc zavázal, že zkrachovalou banku očistí od špatných úvěrů. Daňové poplatníky to zatím stálo neuvěřitelných 150 miliard korun. ČSOB ale minulý měsíc zažalovala stát u arbitráže v Paříži o další necelé dvě miliardy korun kvůli jedné nedobytné pohledávce. A to už státu došla trpělivost. Teď chce naopak od ČSOB nějaké peníze zpět.

"Současně jsme uplatnili vlastní žalobu ve výši zhruba 27 miliard korun jako kompenzaci plně očištěné IPB, kterou ČSOB převzala," oznámil v pondělí ministr financí Miroslav Kalousek.

Proč vlastně proti sobě stát a banka podávají žaloby? Stát přece nemusel při krachu IPB vyplácet její klienty, ČSOB zase získala velmi lacino rozsáhlou síť poboček IPB a celé její zázemí. Podle Pavla Párala z Mladé fronty Dnes, který celou kauzu léta podrobně sleduje, měl stát slabší pozici už od začátku:

"Já bych řekl, že stát na tom není až tak moc dobře. Možná, kdyby vyplatil klienty banky a převzal její majetek, tak by na tom byl dnes lépe. Ta dohoda, když vznikala v noci z 18. na 19. června roku 2000, vznikala pod velkým tlakem ČSOB. Stát byl v defenzivě, protože tehdejší státní úředníci, úředníci ministerstva financí a zřejmě i České národní banky určitým způsobem podcenili situaci, kdy IPB směřovala ke krachu. Oni pak byli nuceni přijmout podmínky ČSOB, které nebyly zcela korektní, zcela důstojné pro stát. To nakonec potvrdila i vyšetřovací komise, které byla kvůli tomu zřízena v Parlamentu."

Pavel Páral soudí, že ČSOB si uzavřené dohody vykládá velmi svérázně. Stát se naopak podáním žaloby začal chovat racionálně. Je přece povinen bránit peníze daňových poplatníků. Na druhou stranu si Pavel Páral myslí, že ČSOB by těžko mohla zaplatit oněch 27 miliard korun:

"Žádný stát nepovede svou největší banku do takových potíží, aby si vytvořil situaci, kdy se mu rozpadne celý finanční sektor. Jsem pevně přesvědčen, že ČSOB nakonec přijme nějakou dohodu o narovnání, kdy škody budou naprosto minimalizovány,"říká Pavel Páral z Mladé fronty Dnes.


Resort obrany si po nástupu ministryně Vlasty Parkanové vytkl za cíl zlepšit péči o válečné veterány. Jedním z problematických bodů je samotná komunikace s nimi. Ministerstvo proto představilo způsob, jak zvýšit informovanost veteránů. Řadu výhod totiž už dnes mohou využívat, ale nevědí o nich.

Veteránům z druhé světové války je dnes osmdesát pět až devadesát let a jakákoliv péče o ně proto nesnese odkladu. Místopředseda Československé obce legionářské Alexander Beer krok Vlasty Parkanové vítá:

"Za to musíme opravdu poděkovat ministryni Parkanové, že vůbec tu otázku začala řešit. Takových pokusů už bylo více a nikdy se to nedotáhlo do konce. Tohle je první krok a my to vítáme. Doufám, že nezůstane u slibů a že budou následovat konkrétní kroky a opatření."

V oblasti sociální a zdravotní péče by od 1. srpna měla pomáhat bezplatná informační linka 800 111 603. Ta umožní veteránům zjišťovat si samostatně potřebné informace. Další kontakt s veterány budou zajišťovat terénní pracovníci. Jejich úkolem bude zjistit, kolik veteránů služby může využívat. Terénní pracovníci budou válečným vysloužilcům k ruce.

"Doprovodí je na úřad, pomohou vyplnit tiskopis, doporučí jim způsob příspěvku, způsob zabezpečení, péče a další věci. Co se týče ministerstva obrany, tam předají informace a dál se postaráme my,"říká Yveta Hlásecká z ministerstva obrany.

Terénních pracovníků bude 70, někteří z nich mají zkušenost ze zahraničních mírových misí.


K létu v České republice už desítky let neodmyslitelně patří letní školy slovanských studií. Jedna z nich už od neděle probíhá v Olomouci. Letos se přihlásilo devadesát studentů, z nich téměř padesát stipendistů ministerstva školství, ostatní jsou takzvaní "samoplátci". Evropa je zastoupena bohatě - od Ukrajiny po Španělsko a od Finska po Bulharsko, "také jsou tady účastníci ze Spojených států amerických, z Kanady, z Nového Zélandu, z Taiwanu nebo z Japonska," doplňuje tajemnice letní školy Tereza Vrbová.

Věkový rozdíl mezi nejstarší a nejmladší účastníci představuje půl století. Zajímavá je podle Terezy Vrbové i různá motivace frekventantů školy:

"Jsou tu studenti bohemistiky nebo slavistiky, ale také třeba profesoři češtiny. Také jsou tady třeba lidé, kteří v České republice pracují v zahraničních firmách anebo jsou tady lidé, kteří mají například předky z České republiky. Mají tady kořeny a vracejí se sem a mají o tu češtinu zájem."

Výuka češtiny na různých stupních náročnosti probíhá dopoledne, odpoledne patří přednáškám z lingvistiky, literatury, historie, hudby i architektury. Víkendy olomoucká Letní škola slovanských studí vyhradila výletům na zajímavá místa.