Týden v ČR

Pietní akt u 65.výročí vyvraždění Lidic, foto: ČTK
0:00
/
0:00

Tisíce lidí si minulou neděli v Lidicích připomněly 65. výročí vyvraždění lidických mužů a srovnání této středočeské obce se zemí. Rovný přístup ke vzdělání, sociálním příplatkům nebo bydlení má zajistit antidiskriminační zákon, jehož předlohu schválila vláda. Vláda schválila národní program snižování emisí.

Pietní akt u 65.výročí vyvraždění Lidic,  foto: ČTK
Tisíce lidí si minulou neděli v Lidicích připomněly 65. výročí vyvraždění lidických mužů a srovnání této středočeské obce se zemí. 10. června 1942 se tak nacisté pomstili za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli příslušníci čs. zahraničního odboje.

Na dvoře Horákova statku bylo popraveno 173 lidických mužů, nejmladšímu nebylo ještě ani patnáct let. Na vlastní žádost byl zastřelen i třiasedmdesátiletý farář, který odmítl opustit své farníky. Dalších 28 lidí zahynulo o pár dní později na kobyliské střelnici. Následné deportace do koncentračních táborů a plynové komory nepřežilo 53 lidických žen. Stopa po 82 dětech končí v polském vyhlazovacím táboře Chełmno. Z tzv. převýchovy v Německu se po válce do Československa vrátilo jen 17 dětí. I v letech 2. světové války, kdy umíraly statisíce lidí, šokovalo vyhlazení Lidic celý svět:

"V případě Lidic šlo o něco úplně nového. Němci se veřejně přihlásili ke skutečně bestiálnímu zločinu, který byl spáchán v hlubokém zázemí a na lidech, kteří navíc s celou záležitostí neměli nic společného. To bylo to, co nejvíc šokovalo. Z té doby jsou známa velice tvrdá prohlášení ze strany Spojených států. Americký ministr námořnictví David Nox tehdy prohlásil, že budou-li se nás naše děti ptát, proč jsme vedli tuto válku, budeme jim vyprávět o Lidicích,"říká vojenský historik Eduard Stehlík.

Zničení Lidic si o 65 let později připomněli účastníci pietního aktu u hromadného hrobu lidických mužů. Prezident Václav Klaus zdůraznil, že tento zločin přesvědčil všechny, že nacismus je nelidské zlo, které musí být zničeno. Na lidickou tragédii podle něj nesmíme zapomenout:

"Považuji tuto věc za nesmírně důležitou, jeden z nejvýznamnějších momentů naší země, a jsem rád, že se tato památka udržuje. Jsem rád, že sem dnes přišlo nečekaně moc lidí. A přijdete-li do světa, objevíte, že v řadě zemí slovo Lidice znají."

Vyhlazená obec byla krátce po 2. světové válce znovu vybudována. Na pietním místě, kde zůstaly jen základy bývalých stavení, vznikl památník lidické tragédie. Je zde i sousoší 82 zabitých lidických dětí - dílo akademické sochařky Marie Uchytilové.


Džamila Stehlíková
Rovný přístup ke vzdělání, sociálním příplatkům nebo bydlení má zajistit antidiskriminační zákon, jehož předlohu schválila vláda. Podobná norma měla být součástí našeho práva už při vstupu do Evropské unie. Kvůli jejímu opožděnému schvalování nám teď hrozí sankce.

"Nic podobného v našich zákonech dosud neexistovalo, aby sjednocovalo veškeré právní postupy v této oblasti. My jsme v podstatě nedisponovali ani definicí diskriminace. Takže máme definici přímé a nepřímé diskriminace, definici pronásledování, sexuálního obtěžování,"říká ministryně Džamila Stehlíková.

Norma teď z vlády míří do Poslanecké sněmovny. A jak se na ni dívá opoziční ČSSD? To nám řekla poslankyně a stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová:

"ČSSD tento návrh hodnotí jako velice obecný. V podstatě nebude řešit tu situaci diskriminace, ke které v České republice dochází. Já si myslím, že v tuto chvíli půjdeme cestou pozměňujících návrhů, i když uvidíme, jakým způsobem tyto pozměňující návrhy budou přijaty."

Ministryně Džamila Stehlíková vítá, že pro dohled nad dodržováním rovnosti nevznikne žádná nová instituce

"Působnost v ochraně před diskriminací přebírá veřejný ochránce práv, ovšem není nějakým způsobem svazován v tom, jakým způsobem si bude počínat. Důležité je, že nevzniká žádný nový úřad, žádná nová instituce."

Sám ombudsman Otakar Motejl rozšíření svých pravomocí zpochybňuje. Jako šťastnější řešení vidí posílení pravomocí institucí, které mohou diskriminaci snáze odhalit.


Foto: Evropská komise
Vláda schválila národní program snižování emisí. Dotkne se v příštích sedmi letech především desítek tisíc domácností vytápějících pevnými palivy, a také automobilistů. Množství prachových částic v ovzduší stále roste a Česko má v tomto ohledu jedno z nejhorších znečištění v Evropské unii. Tyto částice, menší než deset mikrometrů, pronikají hluboko do dýchacích cest. Jak řekl profesor Bedřich Moldán z Univerzity Karlovy, dříve se tomuto problému nevěnovala velká pozornost.

"Dnes víme, že právě tento typ škodlivin, to znamená ty nejjemnější částice, jsou skutečně nebezpečné. Dříve jsme měli za to, že když se zbavíme oxidu siřičitého, když snížíme celkový obsah prašných částic, když snížíme množství oxidů dusíku, což všechno se podařilo, že máme vyhráno. A dnes vidíme, že vyhráno nemáme."

Na emisi drobných částic se podílí skoro ze 40 procent vytápění v domácnostech a dalšími 20 procenty doprava. Národní program předpokládá rozsáhlou modernizaci kotlů pro spalování tuhých paliv v domácnostech. K tomu budou podle náměstka ministra životního prostředí Aleše Kotáka lidé motivováni finančně:

"Předpokládáme dotační program na výměnu kotlů za nové kotle s přesně definovaným emisním výstupem. Tady by se nároková dotace mohla pohybovat, řekněme na úrovni do 50 procent."

Počítá se také s tím, že obce by měly získat větší pravomoc kontrolovat domácnosti, co spalují. Ministerstvo chce konzultovat s právníky, jak by takový systém domovních kontrol probíhal.