Týden v ČR

V pondělí vyšlo najevo, že korupce provázela opravy vojenských letišť a letištní techniky koncem 90. let. Kancelář prezidenta republiky a zástupci Metropolitní kapituly se v úvodu týdne nedokázali dohodnout na tom, kdy bude církev ochotna předat katedrálu sv. Víta na Pražském hradě zpět státu. Praha zveřejnila svoje plány s olympiádou.

Jako by se v poslední době v Česku roztrhl pytel s korupčními aférami. V pondělí vyšlo najevo, že korupce provázela opravy vojenských letišť a letištní techniky koncem 90. let. Kvůli zmanipulovaným zakázkám policie vyšetřuje jedenáct lidí, z toho osm vysokých armádních důstojníků. Kriminalisté je podezírají, že v letech 1997 - 1999 za úplatek a bez výběrového řízení přidělili zakázky za téměř půl miliardy korun dvěma předem vybraným firmám. Policisté vyšetřují i dva zástupce těchto firem:

"Jsou to firmy, které dodávaly armádě opravy letišť, letištní a letecké techniky,"

upřesnil pražský státní zástupce Martin Omelka. Veronika Dumková z útvaru odhalování korupce a finanční kriminality k tomu dodává, jak byly tendry zmanipulované:

"Například na jaře byly provedeny stavební úpravy letiště a teprve na podzim proběhlo výběrové řízení na tuto zakázku."

Vysocí armádní důstojníci za přidělení armádních zakázek bez tendru údajně získávali úplatky:

"Nikdo, koho se tato kauza týká, již u armády nepracuje,"

uvádí však mluvčí Vojenské policie Jan Čermák.

Policie případ vyšetřuje od roku 1999 a žaloba byla podána už dvakrát. Soud ji ale pokaždé vrátil. V době, kdy mělo k manipulaci armádních zakázek docházet, stáli v čele resortu ministři obrany Miloslav Výborný, Michal Lobkowitz a Vladimír Vetchý. Ekonomickým náměstkem byl v letech 1993 až 1998 současný ministr financí Miroslav Kalousek.

"Já o této kauze nemám absolutně žádné informace,"

tvrdí dnes ministr Kalousek. Stejně se vyjádřil i exministr obrany Miloslav Výborný.


Kancelář prezidenta republiky a zástupci Metropolitní kapituly se v úvodu týdne nedokázali dohodnout na tom, kdy bude církev ochotna předat katedrálu sv. Víta na Pražském hradě zpět státu. Vrácení chrámu Správě Pražského hradu vyplývá z nedávného verdiktu Nejvyššího soudu, který předchozí rozsudky ve prospěch církve zrušil a kauzu vrátil k novému projednávání.

Římskokatolická církev by měla podle tohoto soudu předat katedrálu svatého Víta státu bez otálení do doby, než padne další rozsudek. Někteří zástupci církve ale tento zatím poslední verdikt soudu zpochybňovali a tvrdili, že příkaz k vrácení klíčů svatovítské katedrály chtějí vidět černý na bílém. Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga však paragrafy mluví jasně:

"Každé rozhodnutí Nejvyššího soudu je závazné pro všechny účastníky řízení, kteří jsou povinní se mu zcela podrobit. Tento rozsudek, který nejvyšší soud vydal, je vykonatelný v okamžiku, kdy nabyl právní moci, a té nabývá dnem doručení účastníkům řízení."

Církev s předáním památky státu ale váhá hlavně kvůli tomu, že jí patří vnitřní zařízení katedrály. Podle biskupa Václava Malého je však třeba dořešit i celou řadu dalších věcí:

"Otázka průvodcovské služby, otázka vstupného, otázka údržby, otázka úklidu, energetiky, zároveň nebyl zpochybněn inventář, který patří Metropolitní kapitule, jeho restaurování, financování údržby těchto památek, to jsou všechno záležitosti, které vůbec nejsou jednoduché. Jde o to, zase to všechno přesně pokrýt dobrými dohodami a smlouvami."

I když církev už s předáváním některých objektů v areálu Pražského hradu začala, tahanice o vlastnictví chrámu sv. Víta mezi církví a státem neprospívají turistickému ruchu. Tvrdí to alespoň mluvčí Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Kromě vysokého vstupného, které zavedla církev, turistům podle něj údajně nejvíce vadí nejednoznačné a zmatečné informace o areálu Hradu a možnostech jeho prohlídky.


Praha zveřejnila svoje plány s olympiádou. Na internetu jsou dostupné veškeré studie i ekonomické analýzy. Pokud v Praze olympiáda bude, sportoviště budou převážně na předměstí a centrum zřejmě v Letňanech. Studie navrhuje i další místa v Praze, kde by mohla sportoviště vyrůst, například velké plavecké centrum v Holešovicích. Cyklisté by se mohli prohánět na Strahově, Troja by přivítala kanoisty a na Letné by se konaly zápasy v plážovém volejbale.

"To je stále otázka k diskusi, kolik sportovišť bude budována jako trvalá a kolik jako dočasná. Ten areál Letňan se nabízí i proto, že se tam buduje velké pražské výstaviště a úpravy některých veletržních hal pro sporty a nebo naopak přestavba některých sportovních na veletržní haly by výrazným způsobem ušetřila na prostoru, na nákladech,"

říká místopředseda Českého olympijského výboru Jiří Zedníček. Podle něj od her v Los Angeles v roce 1984 nebyly žádné letní olympijské hry ztrátové:

"Je otázka, co započítáte do nákladů. Pokud by tam někdo chtěl započítávat budování dopravní infrastruktury v celém státě a městě, pak by olympiáda zisková být nemohla. Pokud ale započtete pouze náklady na vlastní sportovní a přidružená zařízení a náklady na uspořádání olympijských her, tak letní olympijské hry vydělávají. Typický příklad jsou například výnosy z olympijské vesničky, která následně může fungovat buď jako univerzitní koleje nebo jako bydlení pro občany."

Dá se očekávat poměrně bouřlivá diskuse. Pražané se mimo jiné obávají ochromení života po dobu olympiády, obrovského dluhu, chátrajících sportovišť a přísných policejních opatření.