Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png
0:00
/
0:00

Premiéři Česka a Polska Mirek Topolánek a Jarosław Kaczyński se shodli, že jsou pro umístění amerického obranného systému ve střední Evropě. Miliardová korupce provázela podle švédské televize jednání o prodeji 24 stíhaček Jas-39 Gripen do České republiky, podivný je prý také následný pronájem 14 těchto strojů české armádě. Kardinál Miloslav Vlk odmítl návrh, aby církev a stát společně spravovaly pražskou katedrálu svatého Víta.

Nikolaj Solovcov, foto: ČTK
Premiéři Česka a Polska Mirek Topolánek a Jarosław Kaczyński se shodli, že jsou pro umístění amerického obranného systému ve střední Evropě. Česká i polská strana zároveň odmítavě zareagovaly na vyjádření velitele ruských raketových vojsk Nikolaje Solovcova, který v pondělí varoval, že Rusko by na americký protiraketový systém v Česku a Polsku mohlo zaměřit své rakety. Moskva proti radarové základně v Česku protestuje od chvíle, kdy vláda oznámila, že se začne americkou žádostí zabývat. Podle předsedy opoziční ČSSD Jiřího Paroubka možnost namíření raket na naše území už dříve naznačil ruský velvyslanec v Praze. České politické špičky podle něj měly o věci s Ruskem jednat:

"Já si především myslím, že pokud by tady nějaká základna, základna radarová nebo součást toho obranného systému, mohla být umístěna, pak jenom v souvislosti s nějakým širším ujednáním. To znamená v rámci kolektivní bezpečnosti NATO. A jinak si to neumím prostě vůbec představit."

Premiér Mirek Topolánek na návštěvě v Polsku, foto: ČTK
Prahy a Varšavy se v pondělí zastala Severoatlantická aliance. Vyjádření velitele ruských raketových vojsk Nikolaje Solovcova označilo NATO za extrémní a nemístné. Vicepremiér Alexandr Vondra upozornil, že si na podobné výhrůžky Moskvy budeme muset zvyknout. Souvisí prý hlavně s bojem o nástupnictví po Vladimiru Putinovi:

"Budeme Rusku vysvětlovat, že ten radar ani celý ten systém protiraketové obrany není namířen proti němu, že je to reakce spojenců na úplně jiné hrozby než představuje Moskva. Rusko dělá politiku svalů, stejně tak ji dělalo, když se začaly objevovat úvahy o rozšiřování NATO v devadesátých letech."

Ruská média vyzvala bývalého českého prezidenta Václava Havla, aby se k věci vyjádřil. Exprezident soudí, že Česko by si nemělo nechat diktovat od Ruska v rozhodování o radarové základně. Podle něj by se ruské výhrůžky neměly přeceňovat:

"Mám tu zkušenost, že je takový rituální zvyk strašně křičet, ale nakonec se chová ta země prakticky. Tak, jako křičeli, že je nemyslitelné, aby se rozšiřovalo NATO, a že je nemyslitelné, aby přišlo přímo k jejich hranicím v podobě Baltských států, že to nikdy nepřipustí, a vyhrožovali téměř válkou. Baltské státy jsou několik let členy NATO, a žádná válka není."


Miliardová korupce provázela podle švédské televize jednání o prodeji 24 stíhaček Jas-39 Gripen do České republiky, podivný je prý také následný pronájem 14 těchto strojů české armádě. Britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab údajně různým lidem zaplatilo kvůli svým zájmům v přepočtu tři miliardy českých korun. Švédská televize se odvolává na anonymní zdroj, který v minulosti okolnosti těchto transakcí dobře znal. Firmy nyní pro podezření z podplácení českých politiků prošetřuje švédská prokuratura. Švédští novináři odhalili bankovní konta, z kterých šly provize prostředníkům neúspěšného prodeje. Peníze měly směřovat také do Čech, řekl v České televizi David Ondráčka z Transparency International:

"Zdá se, že končily i u nás ohledně zakázky na Gripeny. Teď je vyšetřování britské policie o tom, jestli bude schopna dohledat, komu konkrétně ty peníze připluly."

Bývalý ministr obrany Jaroslav Tvrdík popřel, že by se kvůli vyjednávání o nákupu stíhaček Gripen setkal s lobbisty. Také tehdejší premiér Miloš Zeman, který nákup Gripenů inicioval, tvrdí, že o žádném úplatku neví:

"Kdyby se o něco takového pokusili a já bych to věděl, tak bych samozřejmě ve vládě prosazoval, aby ten kontrakt byl zrušen. Ale o ničem takovém nevím."


Kardinál Miloslav Vlk v katedrále sv.Víta, foto: ČTK
Kardinál Miloslav Vlk odmítl návrh, aby církev a stát společně spravovaly pražskou katedrálu svatého Víta. O její vlastnictví vedou spor už několik let. O možnosti společné správy se uvažovalo ještě před rozsudkem, podle kterého měla památka připadnout církvi. Tento verdikt ale nyní zrušil Nejvyšší soud a nařídil nové projednání sporu. Kardinál Vlk naději na vyřešení vlastnictví katedrály rozhodně neztrácí:

"To neřešení trvá už vlastně sedmnáct let a je to trochu skandální. Zatím mezi politiky nebylo dost dobré vůle, a my s každou novou vládou vždycky máme trochu naděje, že to bude, a máme trochu naděje i teď. Uvidíme výsledky."

Ochotu přijmout vrácení svatovítské katedrály církvi dal najevo premiér Mirek Topolánek. A to i za předpokladu, že by chrám jako celonárodní památku nadále financoval stát.