Týden v ČR

Demonstrace iniciativy Ne Základnám, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V pondělí večer se na pražském Václavském náměstí sešlo několik stovek odpůrců americké základny, která by měla být umístěna ve vojenském prostoru Brdy. Poslanec Miloš Melčák, který umožnil vznik trojkoaliční vlády, nadále zůstává členem ČSSD. Spor o vydání funkcionalistické vily Tugendhat, která byla v roce 2001 zapsána na seznam UNESCO, se dostal do další fáze.

Demonstrace iniciativy Ne Základnám, foto: ČTK
V pondělí večer se na pražském Václavském náměstí sešlo několik stovek odpůrců americké základny, která by měla být umístěna ve vojenském prostoru Brdy. Kritikům výstavby radarové základny vadí především to, že vláda rozhodla o jednání se Spojenými státy a případné stavbě radarové základny bez referenda. Kde se demonstrace uskuteční příště, upřesnil jeden z organizátorů Jan Májíček:

"My plánujeme další akci v místě, kde se uvažuje o umístění radaru. Tam se samozřejmě budeme snažit mluvit s lidmi a bude to tuto sobotu. Veškeré detaily, včetně dopravy a jak celá ta akce bude vypadat najdete určitě na webových stránkách. Další demonstrace bude zhruba za čtrnáct dnů před Generálním štábem Armády České republiky v Praze na 'kulaťáku' takzvaném."

Přepracovaný návrh zákona o referendu k americké radarové základně na našem území chce předložit Poslanecké sněmovně šéf komunistů Vojtěch Filip. Dolní komora se jím už jednou zabývala, tentokrát ale Filip do návrhu zapracoval i připomínky poslanců. Například to, že referendum by mohlo iniciovat i krajské zastupitelstvo, řekl Vojtěch Filip:

"Krajské zastupitelstvo má legislativní iniciativu, proto podle mého soudu může být i iniciátorem samotného referenda o umístění takové základny na území konkrétního kraje. V tomto ohledu jsem přesvědčen, že diskuse může být pozitivní a že zákon by tentokrát prvním čtením prošel."

Foto: ČTK
Vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek nemá proti umístění americké radarové základny na našem území žádné námitky. Souhlasí s tím, že by Česká republika měla požadavkům amerických spojenců vyjít vstříc:

"Já jsem toho názoru, že ta radarová základna by u nás být mohla. Samozřejmě za předem domluvených a stanovených podmínek."

Podle nedávného průzkumu víc než polovina Čechů souhlasí s vybudováním amerického radaru u nás. Rozmístění raket by nevadilo pětině dotázaných. Jakékoli naše zapojení do amerického systému odmítá víc než třetina lidí. To jsou výsledky šetření, se kterým přišel tým analytiků ještě před zveřejněním amerického požadavku. Jaká je situace po oficiální žádosti, sdělil šéf průzkumu, sociolog Ivan Gabal:

"Já si myslím, že ten průzkum by v této chvíli asi nedopadl příliš odlišně. V čem se změnila situace, že v zásadě vedení země schválilo vzetí toho požadavku na vědomí s perspektivou zahájení vyjednávání. To je první věc. A druhá, že podle mého názoru začíná opravdu debata, která začíná pomalounku otvírat informace o tom projektu."


Miloš Melčák, foto: ČTK
Poslanec Miloš Melčák, který umožnil vznik trojkoaliční vlády, nadále zůstává členem ČSSD. Místní organizace ve Zlíně totiž neschválila jeho vyloučení ze strany. Neztotožnila se tak s názorem předsedy ČSSD Jiřího Paroubka:

"Myslím, že alespoň pro mně osobně je celá věc jasná. A předpokládám, že dokážou ukončit členství pana Melčáka v sociální demokracii."

Už o víkendu byl Miloš Melčák odvolán z předsednictva ČSSD. V pondělí následovalo hlasování o jeho vyloučení ze strany. Zúčastnilo se ho 48 ze 79 členů zlínské organizace ČSSD.

"Tady bylo rozhodující, aby těch hlasů bylo víc než 40. To znamená, já jsem neočekával takový výsledek a jsem kolegům za to nesmírně vděčný, že se ke mě takto zachovali, protože já jsem byl zbaven všech vyšších funkcí a myslím si, že by mělo platit, že trest bývá jeden," uvedl Miloš Melčák. Budoucnost v ČSSD ale zatím jistou nemá, protože o jeho podpoře Topolánkovy vlády bude pravděpodobně jednat i březnový sjezd strany.

Politici z řad ČSSD a KSČM stále častěji hovoří o zákonu, který by přeběhlictví eliminoval. Předseda KSČM Vojtěch Filip přišel s návrhem, který by omezil přestupy poslanců z jednoho klubu do druhého. Lídři KSČM i ČSSD se odvolávají na dobu první republiky, kdy bylo možné zbavit poslance mandátu prostřednictvím volebního soudu.


Tugendhat
Spor o vydání funkcionalistické vily Tugendhat, která byla v roce 2001 zapsána na seznam UNESCO, se dostal do další fáze - město Brno ji chce převést na stát, který by ji potom vydal dědicům původních majitelů. Ti chtějí vilu získat na základě zákona o zmírnění křivd způsobených holocaustem, který se právě vztahuje na věci v majetku státu. Podle primátora Brna Romana Onderky je toto řešení nejschůdnější a nejspravedlivější:

"Od roku 1989 veškeré kauzy týkající se holocaustu a restitucí řešil stát. Myslíme si, že by tak tomu mělo být i nadále. My samozřejmě ctíme morální nárok rodiny Tugendhat, chceme udělat jakékoliv kroky pro to, aby mohl tento majetek být navrácen a aby nebyla narušena kontinuita s ohledem na právo v České republice."

Potomci manželů Tugendhatových jsou s takovým řešením spokojeni. Potvrdil to jejich právní zástupce Augustin Kohoutek:

"Já si myslím, že budeme muset s Brnem detailně prodiskutovat ten jejich návrh, co přesně, jaké konkrétní právní dokumenty myslí tím, co tady v usnesení navrhovali. Věřím tomu, že poté, co si přesně vysvětlíme, co je jejich záměrem, dojdeme k řešení, které umožní, aby vila Tugendhat byla vrácena rodině."

Dědicové potvrdili, že i po případném vrácení vily nechají památku přístupnou veřejnosti.