Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Americká vláda zaslala ve čtvrtek českému kabinetu oficiální nótu se žádostí o umístění radaru systému protiraketové obrany do vojenského prostoru Jince u Příbrami. Po 16 dnech ve funkci rezignovala ministryně kultury Helena Třeštíková. Lidé v Česku ještě stále odstraňují škody po vichřici, která se u nás prohnala koncem minulého týdne.

Foto: ČTK
Americká vláda zaslala ve čtvrtek českému kabinetu oficiální nótu se žádostí o umístění radaru systému protiraketové obrany do vojenského prostoru Jince u Příbrami. Druhou zvažovanou lokalitou byla Libavá na Olomoucku. "Vláda České republiky bude nyní nótu podrobně studovat a během několika týdnů na ni odpoví," sdělil premiér Mirek Topolánek.

Jelikož by s radarem přišli na naše území cizí vojáci a jejich zbraně, návrh musí projednat nejen vláda, ale i obě komory parlamentu. Názory české politické scény se v tomto směru různí. Vznik základny podporují ODS a KDU-ČSL. Sociální demokraté by její vznik za určitých okolností mohli akceptovat. Referendum, které premiér Mirek Topolánek nepovažuje za nezbytné, šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek nevyloučil:

"Budeme seznámeni s parametry americkou stranou, a poté můžeme o těch věcech hovořit. Já to řeknu jednoduše: když by se jednalo o to, že ta obsluha by tam byla nějakých 20, 30 osob, bylo by to něco opravdu malého, no tak asi nemá smysl na to jít formou referenda, a zase opačně, bylo-li by to velké zařízení, tak už by to asi měnilo náš přístup."

Politici Strany zelených se už dřív nechali slyšet, že Česko by mělo vyjednávat se Severoatlantickou aliancí, a ne pouze s USA. Podobný názor zastávají komunisté. Premiér Topolánek připustil, že téma potřebuje vysvětlovací kampaň - vůči zákonodárcům i veřejnosti:

Mirek Topolánek (vpravo) a prezident Václav Klaus po mimořádném zasedání Bezpečnostní rady státu, foto: ČTK
"To musí mít nejdřív tu schvalovací proceduru, pak musí proběhnou všechny přípravné práce včetně vlivu stavby na životní prostředí. Podle našich zákonů by samotná výstavba mohla skončit v roce 2010, a instalace toho systému by probíhala v průběhu roku 2011. To znamená, že tam se dá předpokládat i zahájení celého provozu."

Speciální radar by byl součástí protiraketového systému NATO a před balistickými raketami by měl chránit i Česko. Hrozby takového útoku jsou podle ministryně obrany Vlasty Parkanové stále víc reálné:

"Některým hrozbám lze čelit pouze ve spolupráci s našimi partnery, a útok balistickou raketou do této skupiny patří. Já jsem si vědoma toho, že umístění spojeneckého radarového stanoviště na našem území je pro občany České republiky velice citlivou záležitostí. Tuto věc bychom ale neměli posuzovat ideologicky, ale na základě toho, zda umístění radaru zvýší bezpečnost České republiky a všech jejích obyvatel."

Prosincový výzkum, který na zakázku českého ministerstva zahraničí provedla agentura Factum Invenio, ukázal, že skoro 60 procentům Čechů by nevadilo, kdyby Američané v Česku umístili radary protiraketové obrany. Podle čerstvého průzkumu agentury STEM s jejich umístěním souhlasí 46 procent dotázaných.


Helena Třeštíková, foto: ČTK
Po 16 dnech ve funkci rezignovala ministryně kultury Helena Třeštíková. Politici jejího odchodu litují, objevují se však názory, že na vině je nulová politická zkušenost Třeštíkové. První konflikt s Třeštíkovou způsobily politické tlaky na obsazení funkcí náměstků na ministerstvu a rezignace je zřejmě důsledkem jejich pokračování. Filmová dokumentaristka Třeštíková rezignaci oznámila po středeční schůzce s premiérem Mirkem Topolánkem.

"Paní ministryně podala demisi do rukou premiéra Mirka Topolánka a paní ministryně k tomu nebude podávat žádné další informace," sdělila její osobní tajemnice Renata Slámová.

Ministryně hrozila odchodem už minulý týden. Odmítla tehdy jmenovat svým prvním náměstkem Františka Formánka, kterého podle jejích slov prosazoval premiér Topolánek. Předseda vlády ale poté řekl, že pokud si ministryně Formánka nepřeje, je zcela v její kompetenci ho nejmenovat.

Ministryni do funkce nominovali lidovci. Jejich předseda Jiří Čunek řekl:

"Trvám na tom, že paní Třeštíková je vynikající člověk. A faktem je, že ten tlak, který na politiky je kladen, je velký. Takže možná některé věci bere více citlivě než my ostatní."


Foto: ČTK
Lidé v Česku ještě stále odstraňují škody po vichřici, která se u nás prohnala koncem minulého týdne. Orkán si v u nás vyžádal čtyři oběti, statisíce lidí se ocitly bez elektřiny, problémy byly na silnicích, železnici i v letecké dopravě. Silný vítr zničil téměř 10 milionů kubíků dřeva, z toho polovinu v lesích státního podniku Lesy České republiky. Jde o největší kalamitu v historii firmy. Vláda proto vyhlásila do 5. února nouzový stav, který se týká krajů Karlovarského, Plzeňského, Jihočeského, Libereckého, kraje Vysočina a osmi dalších okresů. V těchto oblastech lidé nesmějí do lesů. Opatření má zejména umožnit rychleji zpracovat spadané dřevo. Podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče se tak také zabrání šíření kůrovce a možným krádežím spadaného dřeva:

"I to je ten důvod, proč jsem se nakonec rozhodl, že vládě navrhnu vyhlášení toho nouzového stavu, protože právě i v tomto smyslu budeme moci lépe zakročit proti těm, kteří si tu kalamitu vysvětlují jako zdroj svého obohacení."

Lidé, kterým vichřice vzala střechu nad hlavou, si mohou požádat až o 47 tisíc korun. Při posuzování žádosti nehraje roli případná pojistka. Další možnosti upřesnil ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas:

"Lidé také mohou požádat o pomoc k úhradě nákladů na předměty dlouhodobé spotřeby, které jim byly v důsledku této živelné pohromy například zničeny nebo znehodnoceny. V tomto případě může výše této mimořádné pomoci dosáhnout až desetinásobku životního minima jednotlivce, to znamená částky 31.260 korun."

Nejvíce případů evidují pojišťovny v Praze, ve středních a jižních Čechách.