Týden v ČR

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Čestné salvy, státní hymna a přelety stíhaček Gripen nad pražským Vítkovem doprovodily v pondělí legendárního pilota z 2. světové války Františka Peřinu na jeho poslední cestě. Na vojenském pohřbu se všemi poctami se s "generálem nebe" - jak se Peřinovi přezdívalo - rozloučili pozůstalí, veteráni, nejširší veřejnost a také nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta republiky.

Foto: ČTK
Čestné salvy, státní hymna a přelety stíhaček Gripen nad pražským Vítkovem doprovodily v pondělí legendárního pilota z 2. světové války Františka Peřinu na jeho poslední cestě. Na vojenském pohřbu se všemi poctami se s "generálem nebe" - jak se Peřinovi přezdívalo - rozloučili pozůstalí, veteráni, nejširší veřejnost a také nejvyšší ústavní činitelé včetně prezidenta republiky.

František Peřina zemřel počátkem května ve věku 95 let. Pilot, který během války sestřelil nejméně tucet nepřátelských letadel, byl komunisty donucen k emigraci a žil ve Spojených státech. Po roce 1989 se vrátil zpět do vlasti. Velitel základny taktického letectva v Čáslavi Pavel Verner připomněl, že generál Peřina byl především mimořádný člověk, který si do posledních chvil svého života zachoval pověstný a nezdolný optimismus: "Dokázal mluvit s dvacetiletými piloty, ale také s třiceti či čtyřicetiletými piloty. Každému měl co sdělit."

Krátce před smrtí generál Peřina nynější generaci se vší naléhavostí vzkazoval: "Já bych strašně rád, aby ten náš lid tady se odnaučil závisti. Aby ti naši lidé měli rádi jeden druhého."

Peřinovy ostatky budou převezeny do jeho rodných Mokrůvek na Břeclavsku, kde spočinou vedle ostatků generálovy ženy Anny.


Ministr sociálních věcí Zdeněk Škromach  (vlevo) a ministr financí Bohuslav Sobotka,  foto: ČTK
Poslanecká sněmovna přehlasovala v úterý veto prezidenta Václava Klause a znovu schválila zákoník práce. Pro kodex zvedlo ruku 107 poslanců - sociální demokraté a komunisté. Premiér Jiří Paroubek je s výsledkem spokojený: "Myslím si, že mě naopak velmi znepokojují vyjádření předáků ODS, kteří hovoří o tom, že pokud oni vyhrají volby, tak změní některá důležitá ustanovení tohoto zákoníku práce. Mám na mysli především omezení práv odborů či výpověď ze zaměstnání bez udání důvodu."

Kritici z řad pravicových politiků a podnikatelů upozorňují, že nový zákoník práce je výhodný jen pro odborové předáky, snižuje konkurenceschopnost firem, zvyšuje náklady zaměstnavatelů, a nezaměstnané poškodí. Výtky upřesnila stínová ministryně práce a sociálních věcí z Občanské demokratické strany Alena Páralová: "Zákoník práce nejvíce ublíží lidem, kteří jsou v současné době nezaměstnaní a marně shánějí práci, a dále lidem, kteří mají pracovní smlouvu na dobu určitou. Vůbec ten zákon je v neprospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů a zvyšuje moc odborových předáků."

Jednotný názor na zákoník práce nemají ani odboráři. Menším odborovým centrálám vadí, že zákoník umožňuje, aby kolektivní smlouva byla uzavřena jen se souhlasem největší odborové organizace ve firmě. Kodex práce má začít platit od ledna příštího roku.


Čeští filmaři uzavřeli stánek na filmovém festivalu v Cannes,  foto: ČTK
Čeští filmaři ve středu uzavřeli svůj stánek na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes na protest proti tomu, že Poslanecká sněmovna neschválila novelu zákona na podporu kinematografie. Ministr kultury Vítězslav Jandák protest filmařů odmítá a zazlívá jim, že se při úterním hlasování ve sněmovně více neangažovali v úsilí přesvědčit poslance, aby prezidentovo veto přehlasovali.

A o co v novele zákona šlo? Částka na podporu nových českých filmů se měla zvýšit z nynějších 70 na 220 milionů korun ročně. Peníze by pocházely z odvodů z výnosů majitelů kin, distributorů video a DVD nosičů a televizí. Podle poslance za občanské demokraty Michala Doktora by to ale znamenalo jen nové zdanění: "Budí to na mně dojem, jako by filmaři pociťovali jakousi výsadu či nárok na výtěžnost navrhovaní daně. Já samozřejmě vítám, že nebyla zavedena nová kulturní, jak já jsem ji říkal, 'Jandáková' daň, protože to znamenalo zdražení ve videopůjčovnách a v půjčovnách filmů."

Předseda Asociace producentů v audiovizi Pavel Strnad s tím nesouhlasí a naopak vysvětlil, proč by měl stát na filmovou produkci přispívat: "Výroba filmu vyžaduje poměrně vysoké investice, v řádu desítek milionů korun. A bohužel ty investice jsou na tak malém trhu, jaký je v České republice díky jazykové bariéře, většinou nenávratné. Proto je potřeba státní podporu, aby se ta investice snížila, aby bylo možné přilákat i komerční investice. To znamená, že pokud stát podpoří část toho rozpočtu, druhou část potom mohou zaplatit investoři."

K protestu filmařů v Cannes se připojila řada dalších organizací spojených s českou kinematografií.