Týden v ČR

Foto: ČTK

Lidé v celé zemi si připomněli 16. výročí pádu komunismu a 66. výročí událostí, po kterých němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy. Podle průzkumů si ale řada lidí myslí, že za uplynulých 16 let od sametové revoluce se u nás nic nezměnilo. Podle prezidenta republiky Václava Klause jsou však tito lidé nespokojeni neprávem.

Foto: ČTK
Lidé v celé zemi si připomněli 16. výročí pádu komunismu a 66. výročí událostí, po kterých němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy. Podle průzkumů si ale řada lidí myslí, že za uplynulých 16 let od sametové revoluce se u nás nic nezměnilo. Podle prezidenta republiky Václava Klause jsou však tito lidé nespokojeni neprávem.

"Ti lidé jsou slepí a hluší a neumí odlišit dvě věci. Neumí odlišit v jakém systému žijí od svých osobních individuálních osudů, za které si do značné míry mohou oni sami a svá různá osobní selhání svádí na svět, svádí na stát, svádí na náš politický, sociální, ekonomický systém a v tom se ti lidé strašlivě mýlí."

Na premiéra Paroubka nespokojenci u památníku na Národní třídě v Praze pískali a pokřikovali, že je demagog. Také ho vyzývali, ať odletí na Mars. Naráželi tím na jeho výrok, že klíčové zákony prosadí ČSSD s kýmkoliv, třeba i s komunisty nebo s marťany. Po položení květin k památníku událostí 17. listopadu premiér Paroubek řekl, že si není úplně jistý, jestli se lidem splnily sny, které při pádu komunistického režimu měli:

"Když se dívám na výsledky průzkumu veřejného mínění, tak si myslím, že lidé jsou spíše rozpačití, než aby byli nadšeni nebo naopak zklamaní. Někteří jsou zklamaní z toho vývoje, někteří naopak velmi spokojeni, ale je také početná část občanů, kteří si myslí, že se nezměnilo nic. Já osobně si myslím, že se přece jenom hodně změnilo. Změnily se příležitosti pro lidi, změnily se možnosti, které mají zejména mladí lidé a změnil se zásadně celý politický systém země."


Václav Havel  (vlevo) a Bill Clinton,  foto: ČTK
V Praze jednal Madridský klub, který už tři roky sdružuje bývalé prezidenty a premiéry. Bývalí státníci vyzvali představitele Běloruska, Uzbekistánu a Turkmenistánu k dodržování lidských práv a demokratických standardů. Hlavním tématem konference se pak stala otázka přechodu k demokracii. V této souvislosti byla vyzdvihována role Václava Havla po pádu komunismu v Československu.

Bývalý český prezident se na zasedání Madridského klubu zamyslel nad fungováním postkomunistické společnosti. Upozornil na to, že vedle pozitivních rysů - například zavedení tržních principů do ekonomiky nebo fungující demokratické mechanismy - existují i rysy negativní, například absence kontinuálních demokratických elit nebo demokratické politické kultury: "Vznikla nová, náhlá, na tradici nezaložená a o tradici a kulturní kontinuitu neopřená moc ekonomická. Tato ekonomická moc měla přirozeně tendenci propojovat se s mocí politickou a začalo se tak vytvářet cosi, co dnes hrozí uzavřením toho systému."

To podle Havla vede k tomu, že se politické elity nechtějí vzdát své moci. V této souvislosti upozornil například na nedávné revoluce na Ukrajině nebo v Gruzii. "Já si nemyslím, že v České republice bude nutná revoluce na náměstích. Domnívám se ale, že dříve či pozdějí se ve volbách vůle ke změně, kterou ve společnosti cítím, projeví," uvedl Václav Havel. Zároveň vyzval ostatní členy Madridského klubu, aby se i oni vměšovali do dění v postkomunistických zemích, protože to tyto země potřebují.

Bývalý americký prezident Bill Clinton v této souvislosti upozornil na to, že demokracie nemůže být završeným procesem, že je to nikdy nekončící cesta, ne cíl.

Podle politoložky Vladimíry Dvořákové mohou mít tato a další vyjádření bývalých politiků reálný dopad: "Reálně bezprostřední dopad, to znamená, že na základě jejich doporučení by se přijímala nějaká rozhodnutí, to asi mít nebude. Ale oni mohou velice výrazně ovlivnit světové mínění, názory voličů... Takže zprostředkovaně ten dopad mít mohou."


Brněnský profesor Armin Delong,  foto: Zdeněk Vališ
Slavnostním galavečerem v pražském hotelu Ambasador vyvrcholil 4. ročník soutěže Česká hlava. V ní jsou v osmi kategoriích oceňováni nejlepší čeští vědci, technici a studenti. Česká hlava je dnes v tomto ohledu nejznámější českou cenou.

Cílem projektu Česká hlava je podporovat vědeckou a technickou inteligenci, popularizovat vědu a zvýšit společenskou prestiž českých odborníků. Laureáty vybírá na základě nominací nezávislá porota složená ze zástupců Akademie věd České republiky, vysokých škol a odborníků z praxe. Letošní soutěž měla jednu významnou premiéru. Hlavní Národní cena Česká hlava byla poprvé udělována jako cena vlády. Do udílení dalších cen ale vláda nijak nezasahuje.

Prestižní Národní cenu Česká hlava získal za celoživotní vědeckou činnost brněnský profesor Armin Delong. Místopředseda vlády Martin Jahn objasnil, za jakou činnost byla cena udělena: "Pan profesor se věnuje vývoji elektronových mikroskopů. První uváděl do výroby už v roce 1949."

V té době bylo ve světě jen pět zemí, které to dokázaly. Profesor Delong se vývoji elektronových mikroskopů ale věnuje dál i ve svých 81 letech. Dodnes pracuje v brněnské firmě, která elektronové mikroskopy vyváží do celého světa: "Já jsem tomu velmi rád, že tento obor u nás neusnul, že se síly zmobilizovaly, že přes problémy, které byly na začátku, jsme zase na cestě vzhůru."

Národní cenu dotuje vláda prostřednictvím Nadačního fondu Česká hlava částkou jednoho miliónu korun. Podle Martina Jahna to vůbec nejsou vyhozené peníze: "Když už dáváme každý rok několik miliard na podporu výzkumu a vývoje, a musím s radostí říci, že to je každý rok asi o dvě miliardy více, tak můžeme dát také jeden milión a ocenit toho člověka, který opravdu v tomto oboru má nebo měl vynikající výsledky."