Týden v ČR

r_2100x1400_radio_praha.png

Možná už příští rok vrátí Česká republika Rakousku kolekci 240 kusů historického nábytku, který původně byl v mobiliáři císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Císařské židle a pohovky se dostaly za druhé světové války na Moravu. A teprve po šedesáti letech české ministerstvo zahraničí vyhovělo rakouské straně, která léta žádala navrácení majetku, který má pro Rakušany symbolickou hodnotu. Mobiliář by rakouská strana mohla získat už v příštím roce.

Dlouhá fronta zájemců o přikrývky a potraviny, foto: ČTK
Česká republika rozšiřuje svou pomoc Pákistánu. Do země, kterou před necelým měsíc postihlo katastrofální zemětřesení, odletěl v úterý tým 25 vojenských lékařů a zdravotníků a pěti členů zabezpečovacího týmu. Podle mluvčího ministerstva obrany Andreje Čírtka budou Češi pracovat v nizozemské polní nemocnici: "Museli s sebou vzít kompletní vybavení podle svých profesí, to znamená vybavení chirurga, pediatra, epidemiologa. To jsou tuny zdravotnických potřeb, od obvazů až po různé přístroje."

Vojenští lékaři vystřídali tým pětadvaceti záchranářů, který v severním Pákistánu působil v minulých dvou týdnech. V Bághu v pákistánských horách jsou už i čtyři zdravotníci humanitární organizace Člověk v tísni. "Ti zdravotníci denně ošetří přibližně dvě stě pacientů. Nemoci, které ošetřují, jednak vyplývají z nedoléčených zranění. Pořád tam je spousta ran, gangrén, nedoléčených zlomenin. Druhou velkou skupinou jsou nemoci z podchlazení, z nedostatku potravin a traumatu, takže nemoci jako zápaly plic, průjmy a různé infekce," vysvětlila Lenka Vítková z Člověka v tísni. Tento tým působí ve spolupráci s Americkým výborem pro uprchlíky a v Pákistánu by měl zůstat do jara.

Do Pákistánu by měla odjet i mobilní pediatrická ambulance z liberecké společnosti Hand for Help. Lékaři z této organizace už působili například na Srí Lance poté, co ji loni v prosinci zasáhla vlna cunami. K tomu, aby nyní mohli odjet do Pákistánu a odvézt s sebou nezbytný materiál, musí shromáždit alespoň dvacet milionů korun. Česká vláda na pomoc Pákistánu nyní poskytuje 110 milionů korun, další miliony se shromažďují na veřejných sbírkách.


Foto: ČTK
Poslanci v úterý potěšili zhruba 90 procent plátců daní v Česku. Schválili totiž vládní návrh na největší snížení daní z příjmů od roku 1996. Při hlasování byli tentokrát poslanci nezvykle jednotní. Ruku pro návrh zvedli i poslanci opoziční ODS, kteří ale chtějí prosadit ještě širší změnu. Na daních zaplatí státu méně asi čtyři milióny lidí. Těch, co mají výrazně vyšší příjmy, se daňové změny prakticky nedotknou.

"Průměrné snížení se bude pohybovat někde mezi 4000 až 4700 korunami ročně na jednoho daňového poplatníka. Nejvýrazněji se dotkne osob s měsíčním příjmem do 30 tisíc korun hrubého. Je to zhruba 90 procent těch lidí, kteří v České republice skutečně platí daně," upřesnil ministr financí Bohuslav Sobotka. Úlevy by měli pocítit i živnostníci. Už v daňovém přiznání za letošní rok mohou využít vyšších paušálů, které si od příjmů před výpočtem daně odečtou.

Ekonomové vesměs považují schválení návrhu za krok správným směrem. Odpovídá prý soudobému světovému trendu zdaňovat více spotřebu a méně práci. Současný pokles daní z příjmů fyzických osob ale není provázen zvýšením nepřímých daní. To tedy znamená, že se sníží celkové zdanění občanů a tím samozřejmě i příjmy státního rozpočtu, obcí a krajů. Odborníci ale soudí, že si to stát dnes může dovolit díky výraznému růstu ekonomiky.

Podle analytika Patria Finance Davida Marka se také ukazuje, že v Česku je prostor pro pokračování daňové reformy: "Není potřeba a při současném stavu veřejných rozpočtů není ani žádoucí snižovat příjmy státního rozpočtu nebo celkově veřejných rozpočtů. Nicméně naše struktura daní je řekněme výrazně odlišná od toho, co je běžné ve světě. Velmi velký důraz je kladen na přímé daně, to znamená daně z mezd a daně z příjmu podniků. A naopak nepřiměřeně nízké jsou daně z přidané hodnoty a spotřební daně. Myslím si tedy, že daňovou reformu lze provést fiskálně neutrálním způsobem, a přitom výrazně ulevit lidem i firmám."


Zámek ve Vranově nad Dyjí
Možná už příští rok vrátí Česká republika Rakousku kolekci 240 kusů historického nábytku, který původně byl v mobiliáři císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Císařské židle a pohovky se dostaly za druhé světové války na Moravu. A teprve po šedesáti letech české ministerstvo zahraničí vyhovělo rakouské straně, která léta žádala navrácení majetku, který má pro Rakušany symbolickou hodnotu. Mobiliář by rakouská strana mohla získat už v příštím roce.

Většina mobiliáře je nyní umístěna na zámku v Uherčicích, několik židlí je k vidění také na zámku ve Vranově nad Dyjí. Ředitel brněnského památkového ústavu Jaromír Míčka nám řekl, jak se tam starožitný nábytek dostal? "Na konci druhé světové války, kdy byla Vídeň ohrožena spojeneckým bombardováním, se tehdejší správa Schönbrunnu a Hofburgu tento nábytek pokusila zachránit a využilo se převozu do Uherčic. A od té doby to tam vlastně je."

Rakušané se o židle přihlásili hned po válce v roce 1947, pak znovu v roce 1956. Přestože z korespondence československých úřadů vyplývá, že mobiliář zamýšlely vydat, nebyl tento případ ani přes rakouské urgence vyřešen. Dnes se hodně diskutuje o tom, v jakém je nábytek vůbec stavu. Byl totiž značně poničen v době, kdy uherčický zámek spravovalo ministerstvo vnitra nebo zemědělské družstvo. I ministr zahraničí Cyril Svoboda si uvědomuje, jak vážně je nábytek poškozen: "Ty židle mají buď dvě nohy nebo jednu nohu, nebo jsou totálně skládací, protože nejsou v úplně dobrém stavu. A proto je také potřeba ty židle opravit tak, abychom vraceli původní majetek."

Vláda proto na opravu a odvoz židlí do Rakouska uvolní asi 6,5 milionu korun.