Týden v ČR
Němečtí vědci pozorovali na česko-německém pomezí první příznaky nové vulkanické aktivity ve střední Evropě. Pod Chebskou pánví se údajně magma tlačí k zemskému povrchu. Vědci na základě pozorování stoupajících plynů a minerálních zdrojů předpověděli, že oblasti hrozí slabá zemětřesení. Místní vyhaslé sopky se prý ale probudí až za stovky tisíc let. Slabé zemětřesení do pátého stupně Richterovy stupnice, jaké západní Čechy postihlo zhruba před dvaceti lety, podle ředitele Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR Aleše Špičáka samozřejmě vyloučit nelze, ale není ho možné ani předvídat.
"Požádali jsme ovšem KDU-ČSL, aby změnila své chování, pokud chce nadále pokračovat ve vládě a v koalici se sociální demokracií. Domníváme se, že by KDU-ČSL do budoucna se měla vyvarovat kroků, které by směřovaly k podrazům na sociální demokracii, které by směřovaly k tomu, že KDU-ČSL bude své koaliční partnery kopat do kotníků."
Lidovci prohlásili, že jsou připraveni až do konce volebního období plnit závazky plynoucí z koaliční smlouvy s ČSSD a Unií svobody-DEU. Šéf lidovců Miroslav Kalousek zároveň odmítl tvrzení, že jeho strana není loajální.
"KDU-ČSL plní své koaliční závazky. Samozřejmě ale také projevuje svůj svobodný názor."
Ministr financí Bohuslav Sobotka odmítá závěry vyšetřovací komise polského parlamentu ke kauze Unipetrol. Polská komise se shodla na tom, že nátlak firmy Agrofet a podnikatele Babiše na českou vládu musel být obrovský, když dokázal kabinet přimět k odmítnutí nabídky o pět miliard korun vyšší, než dával polský PKN Orlen. Ministr Sobotka ale říká, že zpráva polského parlamentu obsahuje nepravdivé informace, protože česká vláda žádnou výrazně výhodnější nabídku na prodej Unipetrolu nedostala.
"Nejvyšší nabídku, kterou jsme obdrželi, byla nabídka od společnosti PKN Orlen. Za prodej státního podílu získáme necelých 15 miliard korun, pokud celá věc bude dokončena. Kdybychom měli získat o pět miliard více, znamenalo by to, že by nám někdo nabídl 20 miliard. To nám ale nikdo nenabídl."
V prvním kole výběrového řízení na prodej státního podílu v Unipetrolu se sice objevila nabídka na 16 miliard korun, kterou podala zřejmě jedna kazašská společnost, ale vláda ji do druhého kola ze strategických důvodů nepustila. Na to měla podle analytiků právo a stát tudíž na prodeji Unipetrolu neprodělal. Premiér Jiří Paroubek a šéf komunistů Miroslav Grebeníček se ve čtvrtek shodli na vytvoření parlamentní vyšetřovací komise, která by se zabývala privatizací chemického průmyslu, nejen firmy Unipetrol. Šéfem komise by podle nich měl být zástupce opoziční strany, pravděpodobně to bude ODS.
"Doktorka Renáta Vesecká pracuje necelých šest let ve funkci vedoucí krajského státního zastupitelství v Královéhradeckém kraji a její jméno je spojováno s úspěšným postupem státního zastupitelství v otázce násilné trestné činnosti a závažných hospodářských kauz."
Němec navrhl vládě odvolat Benešovou kvůli dlouhodobým sporům, které spolu měli. Odmítl názor, že mezi nimi byl osobní střet. Konflikt prý vznikl kvůli rozdílným názorům na činnost nejvyššího státního zastupitelství. Benešová se podle něho více než jako nezávislá žalobkyně chovala jako představitelka nějaké politické strany. Marie Benešová si ale myslí, že ji premiér Jiří Paroubek obětoval výměnou za loajalitu ministra Němce při současných koaličních sporech. Stejně tak prý může její odvolání souviset s kauzou Unipetrolu, kterou by Nejvyšší státní zastupitelství mohlo v budoucnu řešit.
"Já bych nechtěla tady spekulovat, protože nějaké konkrétní důkazy pro to nemám. Nicméně ta kauza se blíží. To je otázka dalšího vývoje a já si myslím, že čas ukáže."
Proti odvolání Benešové hlasovali ministři KDU-ČSL. Šéf opoziční ODS Mirek Topolánek prohlásil, že "tento souboj Marie Benešová musela prohrát, protože premiér Paroubek chce udržet koalici, a podržel raději neschopného ministra proti poměrně schopné nejvyšší státní zástupkyni," řekl Topolánek. Loni v květnu přitom v rozhořčení nad počínáním Benešové tvrdil, že pokud bude jeho strana u moci, Benešová nebude nejvyšší státní zástupkyní.
Největší jihokorejská automobilka Hyundai Motor se rozhodla postavit na Ostravsku novou evropskou továrnu. Rozhodnutí padlo ve čtvrtek poté, co ředitel automobilky jednal s českými vládními špičkami. Příchod Hyundaie na severní Moravu podle Reného Samka z CzechInvestu pomůže snížit nezaměstnanost. Zároveň posílí prestiž naší země z pohledu zahraničních investic.
"V České republice se příliv přímých zahraničních investic v roce 2004 zvýšil o 112 procent v porovnání s předchozím rokem, což nás řadí mezi nejlepší země v rámci střední a východní Evropy."
Jihokorejská automobilka Hyundai chce do nové továrny ve střední Evropě investovat skoro dvě miliardy dolarů.
Novinář nemusí policii prozradit svůj informační zdroj. Tak zní závěr Ústavního soudu s tím, že popření tohoto práva by znamenalo ohrožení svobody tisku a slova. Ústavní soud tak vyhověl stížnosti nezávislého novináře a scenáristy Martina Šmoka, který dostal od policie pokutu ve výši 40ti tisíc korun právě kvůli zamlčení zdroje. Ústavní soud pokutu zrušil. Soudce Vojen Güttler ale po vynesení verdiktu upozornil, že mohou nastat situace, kdy je možné prozrazení identity zdroje požadovat.
"Novinářovo právo ovšem není zcela bezvýjimečné. To znamená, že by ho novinář nemohl použít tehdy, jestliže by to narazilo na jeho zákonnou povinnost překazit trestný čin nebo oznámit závažný trestný čin. V našem případě však pan Šmok poskytl vyšetřovatelce takové údaje, ze kterých mohla relativně snadno sama identifikovat tento zdroj."
Šedesát let po skončení druhé světové války poputují zpět do Vídně dvě stovky historických židlí a pohovek z císařských zámků Schönbrunn a Hofburg. Za války Rakušané nábytek ukryli na jihomoravském zámku Uherčice ze strachu před bombardováním. Kvůli konfiskacím ho však už nedostali po válce zpátky. Vlastník zámku byl totiž označen za Němce a majetek i s nábytkem mu byl zabaven. Rakušané se o židle hlásili diplomatickou cestou léta, vláda jejich žádostem vláda tento čtvrtek vyhověla. Než ale Česká republika historické židle a pohovky do Rakouska vrátí, musí je podle ministra zahraničí Cyrila Svobody opravit. To si vyžádá až šest a půl milionu korun.
"Ty židle mají buď dvě nohy nebo jednu nohu nebo jsou totálně skládací, protože nejsou v úplně dobrém stavu. Proto je třeba ty židle opravit tak, abychom vraceli původní majetek."
