Týden v ČR
Jaké události přinesl uplynulý týden? To shrnuje Martina Lustigová.
Vláda ve středu schválila státní rozpočet na rok 2006. Deficit je oproti původnímu návrhu nižší o dvě miliardy a činí 74,4 miliardy korun. Rozpočet počítá s příjmy 884,4 miliardy a výdaji 958,8 miliardy korun.
Navržený rozpočet vypadá jako razantní předvolební zbraň koalice. Stát totiž bude velmi štědře rozdávat. Nejrychleji porostou sociální dávky. A kam půjdou další peníze? "Rozpočet zajišťuje velmi důstojnou valorizaci penzí. Počítáme s tím, že by se důchody měly zvýšit o 4,9%. Dále zajišťuje reálný růst platů ve veřejném sektoru - platy ve veřejném sektoru by měly být zvýšeny o 4,5%," uvedl ministr financí Bohuslav Sobotka. Vláda dá více peněz také na vědu a výzkum. Výdaje se v této oblasti mají zvýšit o deset procent.
Opoziční občanští demokraté sliby vlády kritizují. Například šéf poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý se na hospodaření vlády dívá s velkou nedůvěrou: "Oni teď přidají komukoliv cokoliv, protože mají jediný cíl - a tím je obhájit své pozice v příštích volbách. A co to bude stát a jak ještě zadluží tuto zemi, je jim úplně jedno."
Ekonomové navržený státní rozpočet vesměs kritizují a poukazují na to, že je ovlivněn nadcházejícími parlamentními volbami. Jak návrh rozpočtu hodnotí ekonomka Markéta Šichtařová? "Podle mého názoru státní rozpočet není ani trochu ambiciózní. Česká ekonomika roste velmi vysokým tempem - pro celý tento rok předpokládáme růst 4,5% a podobného růstu by naše ekonomika mohla dosáhnout i v roce příštím. A v podstatě neexistuje žádná ekonomická teorie, která by ospravedlňovala schodkové státní finance v okamžiku, kdy ekonomika roste takto vysokým tempem. Takže já si myslím, že ten rozpočet rozhodně není ani trochu ambiciózní."
Opoziční ODS proto navrhla snížení spotřební daně na pohonné hmoty. "My na tuto situaci chceme reagovat jednoduchým způsobem - říci, že příjmy státu z pohonných hmot jsou v tuto chvíli už dost velké a jsou dost velkou zátěží finální ceny, a že by se stát vlastně neměl přiživovat na zvyšování ceny ropy tím, že do státního rozpočtu z těch zvýšených cen plynou další a další prostředky," vysvětluje ministr financí Vlastimil Tlustý. Podle něj je reálné snížit spotřební daň u benzínu o 1 korunu 30 haléřů, což by se podle odhadů ODS projevilo snížením finální ceny až o 2 koruny 50 haléřů.
Vláda ale se snížením spotřební daně na benzín rozhodně nepočítá. Podle výpočtů ministerstva financí by totiž snížení spotřební daně prohloubilo schodek státního rozpočtu - při snížení spotřební daně o 2 koruny na litr benzínu by podle ministra Bohuslava Sobotky přišel stát o 13 miliard korun, při snížení o 3 koruny by přišel o 20 miliard: "Ten výpadek 13-20 miliard korun by nebyl žádným způsobem kompenzován. To znamená, že by se zvýšil deficit státního rozpočtu a v konečném důsledku by se to pro daňové poplatníky prodražilo, protože ten dluh by se v budoucnu musel nějakým způsobem financovat."
S tímto argumentem ale rozhodně nesouhlasí ekonom Miroslav Ševčík: "Pan ministr financí se mnohdy mýlí a mýlí se i v tomto případě. Kdybychom při zvýšené ceně benzinu snížili spotřební daň o dvě koruny, bude to kompenzováno nárůstem příjmů z DPH. Takže pan ministr neříká pravdu, když tvrdí, že by tímto snížením vznikla díra v rozpočtu. Není tomu tak, protože naopak dojde ke zvýšení výběru DPH z vyšší ceny benzinu."
Obětem řádění hurikánu pomáhá také humanitární organizace Adra, která otevřela speciální konto. Ředitel české pobočky organizace Adra Jan Bárta říká, že zvláštní akci pořádat nehodlají, pouze reagují na výzvu veřejnosti: "Adra tak jako pomáhá Bulharsku a Rumunsku, pomáhá Americe, protože tam prostě jsou potřební lidé. Když po ty tři dny, co se to v New Orleans stalo, od rána do večera zvonily telefony a lidé chtěli pomoct, tak není důvod, abychom ten účet neotevřeli. A nemyslím, že jde jenom o zdvořilost, ale jde o jakési sdílení bolesti nebo potřeb spolu s ostatními. A je jedno, jestli je někdo Rumun nebo Američan, ti potřební tam jsou." Lidé mohou přispět i na konto Mezinárodního koordinačního výboru zahraničních Čechů.
Důvody pro reformu celého důchodového systému jsou nasnadě: důchodců bude přibývat a dětí se asi víc rodit nebude. Dnešní systém vyplácení penzí by nejspíš brzy zkolaboval. Už dnes jsou důchody jednoznačně největší položkou státního rozpočtu a vláda nemá peníze na to, aby je dokázala zvedat podle růstu životní úrovně v Česku. Brzy hrozí, že průměrný důchod spadne pod hranici 40 procent průměrné hrubé mzdy v zemi.
Scénáře budoucího vývoje v prvním pololetí pro politické strany propočítala nezávislá komise ekonomů. Ukázalo se, že stát nebude schopen vrátit mladým lidem to, co od nich dnes vybere. Za padesát let by v Česku mělo žít kolem deseti milionů lidí, z toho tři miliony důchodců starších pětašedesáti let.
Kromě posunutí věkové hranice pro odchod do důchodu se strany dohodly i na podpoře dobrovolného důchodového připojištění a životního pojištění a vytvoření rezervního fondu, který by měl pokrýt náklady na důchody v době, kdy bude málo lidí v produktivním věku.
