V Kostnici si připomínají Jana Husa
Vedle Prahy a Tábora proběhly vzpomínkové akce také v německé Kostnici. Program, sestávající z výstav, koncertů, bohoslužeb atd. byl pestrý a výrazně se na něm podíleli krajané z Česko-německého spolku.
Vzpomínkové akce jsou součástí kulturní kampaně Kostnice – město koncilu, která po dobu čtyř let připomíná události spojené s kostnickým koncilem v letech 1414-1418. Program koordinuje organizace Konzilstadt Konstanz, zřízená městem. Všechny Jak říká Ruth Baderová, která stojí v čele Konzilstadt Konstanz, cílem kampaně je připomenout události staré 600 let a také přilákat turisty: „Koncil byl nejdůležitější událostí v historii Kostnice. Toho chceme využít a nabídnout turistům i místním širokou škálu koncertů, výstav, setkání a jiných aktivit, z níž si vybere každý. Loňský rok byl věnován císaři Zikmundovi, ten letošní Janu Husovi.“ Český reformátor je v Kostnici vskutku vidět na každém kroku. Většina poutačů, plakátů a letáků je ozdobena dobovými i novějšími portréty mistra Jana.
Husovský víkend začal v pátek 3. července v tzv. Budově koncilu přímo na břehu Bodamského jezera. Jde o mohutnou sýpku ze 14. století, která v době koncilu sloužila jako skladiště zboží a potravin. V roce 1417 se zde konalo konkláve, které zvolilo papežem Martina V. Slavnostního shromáždění se zúčastnili starosta Kostnice Uli Burchardt, německý poslanec Andreas Jung, rektor kostnické univerzity Ulrich Rudiger, z české strany přijeli předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, děkanka Filozofické fakulty UK Mirjam Friedová, kardinál Miloslav Vlk, synodní senior Českobratské církve evangelické Joel Ruml, patriarcha Československé církve husitské Tomáš Butta a další hosté z Prahy a Tábora.
Zajímavou myšlenku vyslovil kardinál Miloslav Vlk, který se zamyslel nad heslem Pravda vítězí na prezidentské standartě. Toto heslo bylo podle Vlka odsekularizováno a jeho skutečný význam je pravda Páně zvítězí. „V tomto smyslu je heslo aktuální dodnes, ale jde o hledání Boha, duchovních hodnot, smyslu života a v něm také pravdy,“ řekl Miloslav Vlk. Tyto hodnoty je podle kardinála třeba hledat, jenže v současné české společnosti je hledá málokdo. „My katolíci s protestantskými církvemi jsme uspořádali kajícnou bohoslužbu, kde jsme si přiznali, že jsme zhřešili a prosili za odpuštění,“ řekl Miloslav Vlk. „Budiž by to bylo příkladem pro české politiky. Nikdo z nich se k hříchu nikdy nepřiznal, natož aby prosil o odpuštění,“ dodal kardinál. Ve stejný den proběhla také vernisáž výstavy Jiřího Anderle v galerii staré kostnické radnice. Známý český grafik zde v nepřítomnosti představil svůj lyrický cyklus „I Musici.“ Jiří Anderle v polovině 60. let navštívil Kostnici s černým divadlem Jiřího Srnce a po 50 letech se tak symbolicky do města vrátil. Večer se v klubu K9 konal koncert české folkrockové skupiny Oboroh. Obě tyto akce uspořádal Česko-německý spolek v Kostnici.
Hlavní událostí v sobotu 4. července byla bohoslužba v kostnickém lutherském kostele, po níž následovalo odhalení sochy, nazvané „Jan Hus – cesta ke smíření.“ Má podobu čtyřmetrového hranatého kalichu z pískovce, jehož stopka symbolizuje plameny. Na jedné straně kalicha je jméno Jana Husa, na druhé Jeronýma Pražského, který byl upálen v Kostnici o rok později než Hus. Dílo vzniklo z iniciativy Československé církve husitské a o realizaci se postarala Střední průmyslová kamenická v Hořicích. V roce 2014 proběhl na škole konkurs, v němž zvítězila studentka Adéla Kačabová. Její dílo před lutherským kostelem teď bude v Kostnici připomínat oba české mučedníky. Potom se procesí účastníků odebralo k tzv. Husovu kameni. Ten se nachází v severozápadní části města kousek za hranicemi středověké Kostnice a přibližně označuje místo, kde byli upáleni Jan Hus a Jeroným Pražský. V 19. století se do Kostnice vydávaly stovky českých poutníků. Z jejich popudu byla v roce 1862 na kámen vytesána jména českých mučedníků.
Sobotní odpoledne bylo v režii Česko-německého spolku, jehož sídlo – tzv. Palmový dům – je od Husova kamene na dohled. Jeho členové připravili pro návštěvníky v tropickém vedru chladivé osvěžení i bohatý program. Motorem všeho dění byl předseda spolku Stanislav Degrell: „Jsme česko-německým spolkem a mottem naší činnosti je setkávání, poznávání se. K tomu směřujeme naši činnost v průběhu celého roku a samozřejmě i teď při husovských akcích, kdy je v Kostnici řada lidí z Čech i odjinud.“ Návštěvníci si mohli prohlédnout výstavu sochařských modelů SPŠ kamenické v Hořících a výstavu příležitostných známek a razítek, vydaných k husovskému roku. Česká škola bez hranic z Curychu předvedla česko-německou hru o Janu Husovi. Pozornost vzbudila prezentace Husitské kulturní stezky. Jde o multimediální projekt Společenství měst s husitskou tradicí. Na webové stránce www.husitska-kulturni-stezka.com je možné virtuálně se projít městy, kterými putoval do Kostnice v roce 1414 Jan Hus. Mezery v programu vyplňoval Jazzband SeeTon. Nabízí se otázka, jak spolek zvládá zorganizovat celý program organizačně a finančně. „Když máte pár zapálených lidí, vždycky se to dá zvládnout,“ vysvětluje Stanislav Degrell. „Pokud jde o finance, máme štěstí, že formou grantů na konkrétní projekty nám přispělo město, respektive Konzilstadt Konstanz, bez toho by to šlo velmi těžko. Protože jubileum trvá až do roku 2018, chystáme už akce na příští rok. Rozhodně chceme připomenout výročí upálení Jeronýma Pražského.“
Pro česky i německy mluvící turisty byly připraveny komentované prohlídky Kostnice po stopách Jana Husa. Hlavní zastávkou je Husovo muzeum na Hussenstrasse 64. Hus měl v domě bydlet necelý měsíc od svého příchodu do Kostnice 3. listopadu 1414 až svého zatčení. Dům v roce 1922 koupilo konsorcium českých bank. Od roku 1923 je zde muzeum. Historické výzkumy nicméně ukázaly, že Jan Hus ve skutečnosti bydlel ve stejné ulici o něco dál, na Hussenstrasse 22. Muzeum minimalistickou formou přibližuje Husův život a pobyt na koncilu. Součástí expozice jsou i dveře a kamenný okenní rám, údajně pocházející z Dominikánského kláštera v Kostnici, kde byl Hus později vězněn. V muzeu právě probíhá ve spolupráci s pražskou galerií La Famme výstava obrazů s husovskou tématikou. O Husovo muzeum pečuje česká Společnost Husova muzea, zatímco průvodkyni zajišťuje a platí kostnické Rosengartenmuseum.
Dalšími místy, spojenými s Janem Husem, jsou Dominikánský klášter, v jehož věži byl Hus vězněn od prosince 1414. V klášteře se dnes nachází luxusní hotel. Následujícím místem Husova vězení a výslechu je Františkánský klášter. Na něm je umístěna instalace Jerryho Kozy, Adama Jirkala a Martina Capůna s názvem Wahrheit (pravda). Skládá se z kovových desek, umístěných na fasádě, které při správném průchodu slunce vrhají na zeď stínový nápis Wahrheit. Obdobná instalace „Za pravdu“ byla odhalena na fasádě kaple Betlémské v Praze. Završením Husovy cesty po Kostnici je gotický chrám Panny Marie Sněžné, zvaný Munster. Zde si mistr Jan Hus 6. července 1415 vyslechl rozsudek smrti a odtud byl odveden přímo na hranici.
Ještě je nutné zmínit městské muzeum Rosengarten, kde se nachází rozšířená výstava o koncilu. Část expozice je samozřejmě věnována Janu Husovi. Zřejmě nejzajímavějším exponátem je Kronika koncilu, kterou sepsal přímý svědek koncilu Ulrich Richental v roce 1465. Z tří set stran textu a ilustrací je Janu Husovi a Jeronýmu pražskému věnováno 7 stran. Na ilustracích dominuje Jan Hus před koncilem a na hranici.
V neděli 5. července se konalo vzpomínkové shromáždění na nedalekém hradě v Gottliebenu, kde byl Hus vězněn těsně před smrtí, a koncert kostnického souboru Schola Gregoriana, který přednesl Husovu mši z Graduale Latino Bohemico. Rukopis této skladby, složené k Husově poctě v roce 1577, byl nedávno objeven v Národní knihovně v Praze. V pondělí 6. července vzpomínkové akce vyvrcholily ekumenickou bohoslužbou v chrámu Munster. V průběhu oslav proběhly také Dny Tábora. Do Kostnice zavítaly stovky poutníků z České republiky. Víkendem husovské akce nekončí. Ve volnějším tempu bude kulturní program spojený s mistrem Janem a koncilem pokračovat po celý zbytek roku.
