V opravené synagoze v Hartmanicích vznikne památník česko-německo-židovského soužití
Jednu z posledních židovských synagog, které se zachovaly na Šumavě, chce zachránit občanské sdružení Památník Hartmanice. Opravená synagoga má připomínat soužití Čechů, Němců i Židů na česko-německém pomezí. Více už Milena Štráfeldová:
Před 2. světovou válkou existovalo na Šumavě na šedesát synagog. Naprostá většina z nich byla za války a během komunistické totality buď zcela zničena, nebo přestavěna pro jiné účely. Přestavba na truhlářskou dílnu potkala po záboru Sudet i horskou synagogu v Hartmanicích na Klatovsku, postavenou kolem roku 1880. Židé tu však žili už od 17. století a před 2. světovou válkou čítala zdejší židovská komunita zhruba stovku lidí.
"Šumava v našem stále ještě opuštěném pohraničí je ojedinělý fenomén. O Šumavě se v poslední době hodně mluví jako o přírodním fenoménu a vedou se spory, jak s ním zacházet. Ale Šumava byl i společenský, politický, národnostní fenomén. Bylo to území výjimečné tolerance a soužití především Čechů a Němců, ale také náboženství,"
uvedl na středečním setkání občanského sdružení Památník Hartmanice v pražském klubu Národní 11 předseda Senátu Petr Pithart. Sdružení vzniklo vloni v říjnu s cílem zdevastovanou synagogu zachránit a přeměnit ji na památník vzájemného soužití Čechů, Němců i Židů v Pošumaví. Podporu tomuto projektu vyjádřil i tehdejší prezident Václav Havel. Na záchranu synagogy přispívá řada sponzorů, jedním z největších se stal Česko - německý fond budoucnosti, který na Památník Hartmanice věnoval 2,4 milionu korun.
"Já jsem přesvědčen, že jednou opět oživíme celé pohraničí a že bude celé takové, jaká byla Šumava mezi oběma válkami,"
dodal Petr Pithart. Na hartmanické synagoze probíhají nyní záchranné stavební práce. Podle předsedy sdružení Michala Klímy by Památník Hartmanice měl být pro veřejnost otevřen od roku 2005.
