V Paraguayi žijí indiánští potomci cestovatele Alberta Vojtěcha Friče, Češi pro ně nakoupili stádo krav

Když před několika málo lety čeští cestovatelé v Paraguayi objevili indiánské potomky Alberta Vojtěcha Friče, bylo to velké překvapení. Dnes Checomacocům, jak si tito indiáni říkají, pomáhají Fričovi příbuzní z Prahy. Občanské sdružení, které založili, pro ně už nakoupilo stádo krav, chystá se i stavba vodovodu. Po Fričových stopách se do Paraguaye vydala i naše kolegyně ze španělské redakce Radia Praha Andrea Fajkusová. Milena Štráfeldová s ní po návratu natočila rozhovor:

Andrea Fajkusová  (vlevo) před odletem do Paraguaye
Kdes to vlastně byla? Jak ses k té výpravě dostala?

"Já jsem navštívila indiánskou vesnici Puerto Esperanza, která se nachází na severu Paraguaye, v oblasti Chaca. To je taková savana, něco mezi savanou a pouští, velmi pustá oblast. Puerto Esperanza leží na řece Paraguay, nedaleko hranic s Brazílií a Bolívií. A v této vesnici žijí potomci Alberta Vojtěcha Friče, konkrétně jeho dcera Hermína, kterou měl Alberto Vojtěch Frič s indiánskou dívkou kmene Chamacoco jménem Lorai."

Mohli bychom to trošku časově upřesnit? Kdy a za jakých okolností se Frič do Chaca dostal?

"Poprvé to bylo v letech 1903 až 1905. Během velké povodně se dostal do styku s kmenem Chamacoco a pobýval s nimi. Dostal za manželku Lorai. Rozsoudil nějaký spor mezi indiánskými ženami a potom, když se jednoho dne vrátil z lovu, viděl, že má svůj stan uklizený, má uvařenou večeři a čeká tam na něj Lorai, což je Černá kachna."

Jak dlouho žil mezi indiány?

"Pobýval tam až do roku 1913. Několikrát se mezitím vrátil do Evropy navštívit své staré rodiče, přivézt muzeím sbírky a zúčastnit se amerikanistického kongresu. V návratu do Paraguaye mu v roce 1914 zabránila 1. světová válka. Do míst, kde žijí Chamacocové, se už nikdy nedostal. Potom dostával zprávy, že Chamacocové byli víceméně vyhubeni."

Kdy vůbec se Fričovi příbuzní dozvěděli, že mají část své rodiny mezi indiány v Paraguayi?

"To bylo čirou náhodou, asi v roce 2000. Tehdy dva mladí čeští filmaři putovali po Paraguayi po stopách Alberta Vojtěcha Friče. Měli s sebou jeho knihu Z Pacheca do Pacheca oklikou přes střední Evropu, kde Alberto Vojtěch Frič popisuje svou cestu a jak vzal do Prahy indiána Čerwuiše, pro kterého tady hledal nějakou léčbu. A čeští filmaři s touto knihou putovali tou oblastí, navštívili město Bahía Negra, to bylo vlastně kdysi Pacheco, a ptali se, jestli někdo neví o Fričovi. A nikdo moc nevěděl, až v jedné indiánské vesnici se jeden z indiánů podíval do té knihy a vidí - Frič. Frič mu nic neříkalo, ale viděl napsáno Fric. A říkal: tady kousek, ve vesnici Puerto Esperanza, žije rodina, která používá jméno Fric. Tak ti filmaři tam celí nadšení odjeli, zjistili, že tam žije Hermína se svou rodinou, která má asi dvě stě členů a používá jméno Fric, Ferreira Fric. Hermína žije dodnes, je jí asi sto dva nebo sto tři let, odhaduje se."

Jak jsem ale slyšela, tito indiáni přímo přijali české jméno. Už si neříkají jenom Chamacoco, ale Checomacoco. Je to tak?

"Je to přesně tak. Oni jsou velmi hrdí na svůj český původ, a protože mají také smysl pro humor, tak si vytvořili toto spojení Checomacoco. Někteří taky říkají Chamacheco."

Zdejší čeští příbuzní či potomci Alberta Vojtěcha Friče pokud vím založili občanské sdružení, které chce těmto indiánům v Paraguayi pomáhat. Jakým způsobem?

"Toto občanské sdružení založili vnuk Alberta Vojtěcha Friče, fotograf Pavel Frič, jeho žena Yvona, která se zabývá odkazem Alberta Vojtěcha Friče a popularizuje ho, a potom lékařka Pavla Hrdličková a hispanistka Lenka Zajícová. Bylo založeno z podnětu jednoho ze synů Hermíny, který po první návštěvě Fričů v Paraguayi jim napsal, jestli by nebylo možné zajistit jim nějakou pomoc. Takových rozvojových projektů nebo projektů pomoci je ale celá řada. Většinou se stává, když se něco vymyslí tady od stolu v Praze, i když s těmi nejlepšími úmysly, že realizace je pak problematická nebo to tak nefunguje. Čili mottem tohoto sdružení je dělat to, co sami indiáni chtějí. A konkrétně první věc, kterou si vymysleli, co by jim mohlo pomoct, je založit chov dobytka, krav, které se chovají v Paraguayi, v Chacu. A loni v září bylo nakoupeno stádo sto čtyřiceti krav."

Kdo přispívá na účet tohoto sdružení? Kdo se na tom všem podílí?

"Na nákup těch krav přispěla jednak česká vláda, hlavně ale drobní dárci, které zaujal příběh Alberta Vojtěch Friče a Lorai."

Já musím v této chvíli přiznat barvu, že i ty jsi vlastně jeden ze sponzorů. Vidělas tam tu svoji kravku?

Takže ti jsi tuto Fričovu vesnici v Paraguayi navštívila... Jak tam tedy dnes jeho potomci žijí?

"Možná tak, jako před sto lety. Ne úplně, poněvadž Chamacocové byli kočovný kmen, který byl během toho století přinucen usadit se na jednom místě. Konkrétně vesnice Puerto Esperanza byla založena před nějakými dvaadvaceti, třiadvaceti lety jedním ze synů Hermíny, který dostal od vlády dekret na půdu. Ta vesnice je překvapivě velmi čistá, prostorná, indiáni tam žijí v domech z palmových kmenů, život tam je jinak ale velmi primitivní. Nemají elektřinu, nemají vodu v domácnosti, musejí ji každý den nosit z řeky Paraguay. Není to pitná voda, spíš užitková, čili z toho pak plynou různé zdravotní problémy. V té vesnici třeba dodnes nemají lékaře, mají jen zdravotníka, kterým je shodou okolností také jeden ze synů Hermíny Rodolfo."

Navštívil už někdo z Fričových indiánských příbuzných Evropu?

"Zatím ne, ale jsou tam někteří, kteří by se sem rádi přijeli podívat, jak vypadá země jejich předka."

A umí někdo z nich alespoň slovo česky?

"Některá mladší děvčata se učí, chtějí se naučit česky. Fričovi jim teď právě přivezli učebnici češtiny. Paní Fričová říká, že Chamacocové mají velký talent na studium cizích jazyků, protože jejich rodný jazyk je chamacoco, ve škole se pak učí španělsky, pak se musí naučit jazyk guaraní, který je druhým oficiálním jazykem v Paraguayi. Pak se učí také anglicky a umí portugalsky, protože blízko je Brazílie."

A poslouchají Radio Praha?

"To nevím, ale jedna dívka ve vesnici poslouchá krátké vlny a říkala, že někde zaslechla, že se vysílalo o Checomacoco, slyšela Praha ve španělštině. Nepodařilo se ale zjistit, jestli to bylo Radio Praha nebo nějaká jiná stanice."

Použité fotografie pocházejí zwww.checomacoco.cza archivu Radia Praha.