V roce 1988 se v Československu probouzela občanská společnost

Data končící osmičkou jsou vzhledem k událostem českých dějin často považována za "osudová". Na osmičku končí datum bitvy na Moravském poli, založení Karlovy univerzity nebo vypuknutí stavovského povstání. Nejčastěji bývají "osudové osmičky" zmiňovány v souvislosti s dvacátým stoletím. Roky 1918, 1938, 1948 nebo 1968 byly pro náš stát přelomové. Jaké ale byly ty neosudové osmičkové roky? Tentokrát připomeneme rok 1988.

Jaká byla nálada ve společnosti rok před sametovou revolucí a při dvacátém výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy? Historik Michal Kopeček z Ústavu pro soudobé dějiny AV říká, že rok se nesl ve znamení probouzející se občanské společnosti.

"Byla to řada iniciativ, nejenom známá disidentská hnutí a především Charta 77, které pořádaly různé akce. Právě v tom roce výročí, nejen okupace 1968, ale také Mnichova a výročí komunistického převratu,chtěla pořádat Charta 77 spolu s některými dalšími organizacemi konferenci, kde se měly právě tyto tzv. osmičkové roky připomínat. Ta konference nakonec nebyla povolena, řadě zahraničních účastníků konference nebylo umožněno vůbec přijet do Československa, takže jakási náhradní konference se pak uskutečnila ve Vídni. Ale to nebylo pouze toto, ten rok byl plný nejrůznějších událostí."

Ze zahraničí do Československa přijížděli různí hosté a představitelé západních států a někteří z nich se setkávali i s disidenty. Aktivizovaly se také skupiny mladších kritiků režimu. Vzniklo např. Nezávislé mírové sdružení nebo organizace České děti.

"Většina těchto aktivit byla potírána a zakazována. Právě sdružení jako České děti, Nezávislé mírové sdružení spolu s Chartou požádaly o povolení, které bylo zamítnuto a posléze i přesto svolali demonstraci 21. srpna 1988 k připomenutí srpnové invaze v roce 1968. tato demonstrace byla poměrně brutálně rozehnána podobně jako dva měsíce později demonstrace k výročí založení republiky 28. října."

Michal Kopeček říká, že státní moc byla v té době v zásadě bezradná. Vědělo se, co se děje v okolních zemích, že také v Sovětském svazu nastává jiná doba.

Z filmu Ropáci

"Představitelé moci v Československu nebyli schopni přijít s nějakou novou linií. Bylo jasné, že ty iniciativy a aktivita společnosti je nezadržitelná, přesto reagovali většinou represivně. Snad jedinou výjimku tvoří až v prosinci povolená manifestace na Škroupově náměstí v Praze, což byla manifestace ke Dni lidských práv. Vystoupili na ní někteří aktivisté zmíněných organizací a aktivisté Charty 77. Posléze byla i tato manifestace označena za protizákonnou a protisocialistickou."

A jaké byly další události předposledního roku vlády komunistické strany v Československu?

Vláda vedená Lubomírem Štrougalem podala demisi. Posledním premiérem socialistické éry se stal Ladislav Adamec.

Zlatými slavíky byli v populární anketě zvoleni Dalibor Janda, Petra Janů a skupina Citron.

Vznikl film Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam nebo fiktivní dokument o zvláštním druhu živočicha-ropákovi, za který jeho režisér Jan Svěrák dostal cenu Americké filmové akademie za nejlepší zahraniční studentský film.