Národní divadlo připravuje poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou
Národní divadlo v Praze připravuje poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou, která zemřela v neděli. Bylo jí 92 let. Za svůj život vytvořila více než dvě stě rolí. V době, kdy nesměla 20 let hrát, založila bytové divadlo, které se stalo pozoruhodným fenoménem divadelní kultury 70. let minulého století.
"Já jsem prožila herecký život mladý. Potom 20 let disidentský život a potom od listopadu jsem zažila léta návratu. Měla jsem tu drzost a odvahu vrátit se k divadlu."
"Na jeviště se vrátila v Národním divadle v symbolické roli kněžny Anežky ve Falkenštejnovi. Svou činnost na jevišti Národního divadla ukončila v květnu 2010 derniérou titulní rolí babičky v dramatizaci románu Boženy Němcové," připomněl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.
Po válce stála Vlasta Chramostová u zrodu Svobodného divadla v Brně. 20 let hrála v Divadle na Vinohradech. Ztvárnila i řadu filmových rolí. Zahrála si například po boku Rudolfa Hrušínského ve filmu Spalovač mrtvol nebo Kuře melancholik. Po srpnu roku 1968 nesměla kvůli svým postojům hrát ve filmu, televizi ani v rozhlase. Po podepsání Charty 77 se živila prodejem lamp.
Bytové divadlo se stalo fenoménem 70. let
Když nemohla hrát, založila Vlasta Chramostová se svým manželem, kameramanem Stanislavem Milotou bytové divadlo doma na pražských Vinohradech. K hostům patřil také Václav Havel, na jehož Hrádečku se některé inscenace reprízovaly.Sami tvůrci v roce 1980 činnost divadla zastavili, protože stupňující policejní represe stále víc ohrožovaly je i jejich diváky. S činností bytového divadla se mohli seznámit i zahraniční diváci. Stanislav Milota pořídil filmový záznam z představení Hra na Macbetha, který ještě koncem sedmdesátých let odvysílala pod názvem Play Macbeth rakouská televize. V roce 2002 vystoupila Chramostová s Milotou v americkém Los Angeles s představením, které dříve uváděli v bytovém divadle.
Herecký kolega David Prachař vyjádřil obdiv nad schopností Vlasty Chramostové vrátit se na jeviště po tak dlouhé pauze. Podle jeho slov byla navíc jedním z mála lidí, kteří dokázali otevřeně psát i o svém vstupu do komunistické strany.
"Vlasta byla taková bojovně naladěná žena, která vždycky bojovala za spravedlnost a svoji ideu života. I osud jejich rodiny byl vždycky velmi spojen s nějakým osvobozováním. Vlasta tím trpěla celý život, jak vtipně říkala se svým manželem, vždy, když někde hořela barikáda, tak na ní hned stáli."
Loni otevírala v Prysku, kde měla chalupu, skalní divadlo
Na Vlastu Chramostovou zavzpomínal i Jan Sviták, starosta obce Prysk na Českolipsku, kde měla s manželem chalupu. Nejsilnější zážitek s ní má spojený s loňským otevíráním skalního divadla."Bylo vidět, že má obrovskou radost z toho, že se po těch letech hraje v Prysku divadlo, že máme nějakou scénu. A pro mě to bylo takové zadostiučinění, když ji plné divadlo ve stoje tleskalo,"řekl Sviták. Chramostová s Milotou se podle něj za komunismu museli na chalupu v Prysku odstěhovat poté, co je režim donutil opustit pražský byt.
Jan Ruml: Zemřela jako šťastný člověk
Podle politika a disidenta Jana Rumla zemřela Vlasta Chramostová jako šťastný člověk. "Bylo vidět, jak fyzicky slábne, ale duchovně a duševně byla neuvěřitelně čilá. To říkala i moje žena, která u ní byla chvilku před její smrtí. Smály se a vyprávěly si vtipy," dodal Jan Ruml.
Poslední rozloučení s herečkou bude na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.