V Zámrsku si připomněli slavného rodáka Ferdinanda Bubnu
19. října - v den dvoustého výročí bitvy u Lipska byla na zámku v Zámrsku slavnostně odhalena deska hraběte Ferdinanda z Bubna a Litic, generála rakouské armády, který v bitvě národů přispěl k porážce Napoleona. Vzpomínkové akce na hraběte Bubnu budou pokračovat v prosinci v Ženevě.
Zámrsk je malé východočeské městečko poblíž Vysokého Mýta. V tamním barokním zámku se nachází východočeský archiv. A právě na tomto zámku se 26. listopadu 1768 narodil Ferdinand hrabě z Bubna a Litic. Od letoška tuto událost připomíná deska odhalená na stěně zámku. Zasadila se o to starostka Zámrsku Zuzana Tvrzníková a místní zastupitelstvo. „Jsme na našeho rodáka hrdi,“ řekla Z. Tvrzníková v úvodním projevu, „Ferdinand Bubna, který z východních Čech pocházel, si zaslouží, aby tu měl trvalou připomínku.“ Poté vystoupil Jaroslav Havelka, předseda krajanského spolku Beseda Slovan Ženeva, který byl jedním z iniciátorů akce. Poděkoval obci Zámrsk za uspořádání oslav a pozval přítomné do Ženevy, kde budou vzpomínkové oslavy v prosinci pokračovat.
Ferdinand Bubna totiž po bitvě u Lipska táhl s rakouským vojskem do Švýcarska a 6. prosince 1813 osvobodil Ženevu, ovládanou Napoleonem. Ženevané mu za to udělili čestné občanství. Později po něm byla pojmenována ulice. Na ceduli je uvedeno, že Bubna byl rakouským šlechticem. „Bubnové byli starým českým rodem a právě to chceme zdůraznit při našich ženevských oslavách,“ uvedl Jaroslav Havelka.
Vedle starostky Zuzany Tvrzníkové a Jaroslava Havelky účastníky slavnosti pozdravil také hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a potomek rodiny Bubnů Petr Dujka. Přítomna byla také jeho matka Eleonora Dujková, rozená hraběnka z Bubna a Litic, a několik příslušníků z rakouské větve rodu. Petr Dujka připomněl, že Bubnové byli starým českým rodem, odvozovaným od hradu Buben poblíž Plzně. Koncem 16. století rod získal zámek ve východočeských Doudlebech. Heřman Bubna v této době obohatil rodový erb s bubnem o lví kůži, kterou si přivezl jako trofej z tureckých válek. S kůží pod hlavou je pohřben v rodové hrobce v kostele v Horním Jelení nedaleko Zámrsku. Po bitvě na Bílé hoře byla část rodiny pokutována za účast ve stavovském povstání. Jan mladší dokonce musel uprchnout z Čech a jeho jméno bylo pro výstrahu přibito na šibenici při popravě českých pánů.
Nejslavnějším příslušníkem rodu byl Ferdinand. Stejně jako většina jeho předků se dal na vojenskou dráhu a udělal kariéru v rakouském vojsku. Dosáhl hodnosti polního maršálka a účastnil se napoleonských válek. Za statečnost v bitvě u Lipska získal nejvyšší vojenské vyznamenání – řád Marie Terezie. Byl účastníkem diplomatických jednání po porážce Napoleona a sloužil jako rakouský velvyslanec ve Francii. V závěru života byl velitelem rakouských vojsk a místodržícím v severní Itálii. Zemřel v Miláně v roce 1825. Po získání nezávislosti Italové jeho hrobku zničili a rakouští vojáci se rozhodli jeho ostatky v roce 1876 převézt do Čech.
Díky restitucím patří zámek opět Bubnům
Petr Dujka přidal k dobru úsměvnou historku, která se v rodině traduje. Vojáci se po cestě náležitě posilňovali alkoholem a schránku s Ferdinandovými ostatky zapomněli v jakési krčmě. Naštěstí se je podařilo zachránit. Byly uloženy do rodové hrobky v Horním Jelení, o čemž dodnes svědčí deska ve stěně kostela. Bubnové, kteří se hlásili k české šlechtě, žili na zámku v Doudlebech až do roku 1948. V roce 1993 získali zámek v restituci zpět. Jeho současnou majitelkou je Eleonora Dujková, rozená hraběnka z Bubna a Litic. Zámek je přístupný veřejnosti a jeho součástí je také Ferdinandův pokoj. V něm je vystavena mj. vosková figurína vojevůdce Ferdinanda.
Ferdinandovu dobu před zámkem v Zámrsku připomněl oddíl dělostřelců, kteří z barokního kanónu vypálili několik salv. Součástí programu byla také výstava o hraběti Ferdinandovi na nádvoří zámku a prohlídka zámku, kde od roku 1960 sídlí archiv. Mezi archiváliemi, které uchovává, je rovněž doklad o Ferdinandově narození. Po té proběhla v nedalekém kostele vzpomínková zádušní mše. Na závěr přítomní navštívili rodinnou hrobku rodu Bubnů v kostele Nejsvětější trojice v Horním Jelení.
