Vánoce českých žen v Africe a Asii
Jak se Vánoce v Angole či Indii liší od těch českých? Jak se slaví v Botswaně nebo Egyptě? Proč jsou Vánoce na Bali, v Pobřeží Slonoviny nebo Malajsii více pohodové a bez stresu? Ponořte se do slavnostní vánoční atmosféry na těchto dvou úžasných kontinentech, ať už je to mezi palmami, s českým cukrovím nebo špagetami a karaoke. Zuzana Mukumayi Filipová se zeptala tuctu našich krajanek jaké české zvyky si zachovaly a co naopak neslaví?
Blahočet místo smrku a horku vzdorné cukroví
Jitka si v Egyptě připomíná české Vánoce hlavně výzdobou. Doma má vánoční hvězdu, malý betlém, vánoční věnec na dveřích a na stole adventní věnec. I přesto, že se v Egyptě Vánoce neslaví, tak ve městech i turistických letoviscích najdete vánoční osvětlení a výzdobu. Egypťané mají totiž obecně rádi jakékoliv oslavy a výzdobu. Podobné je to i na Filipínách, kde už od září můžete vidět blikající světla a barevnou vánoční výzdobu, a vánoční písničky zaslechnete v rádiu dlouho předtím, než si vůbec uvědomíte, že se blíží Vánoce. Jitka, která tu žije s filipínským manželem a dcerou, tuto tradici převzala, a poctivě vytváří výzdobu už od září, protože jak říká, proti tomu se zkrátka na Filipínách nedá bojovat. Vánoční atmosféra vás strhne, i když na sobě máte jen tílko a sukni.
Vánoční stromečky bývají často o něco exotičtější než naše typické smrky a borovice. Anna si na Srí Lance ozdobí palmu, na Madagaskaru i v Pobřeží Slonoviny místo vánočního stromu zaujme jehličnatý blahočet neboli aurakárie, často dekorované ozdobami z Česka nebo světýlky, která v setmělé horké Botswaně alespoň vzdáleně připomenou vánoční atmosféru. Na Bali Darja zdobí to, co právě roste na zahradě, třeba nádherně kvetoucí a vonící plumérii.
České cukroví najdete třeba u Růženy na Madagaskaru, která se svým manželem a třemi dětmi tradičně pekla kolem patnácti druhů. Lucka v Botswaně musela pečení omezit na čtyry horku odolné druhy, protože teploměr zde na Vánoce dosahuje k třiceti pěti stupňům, a většina cukroví se buď rychle rozteče, nebo se ani nedá pořádně uválet a vykrájet. V Indonésii si zase Darja české cukroví objednává od místních Čechů, protože se v místní české komunitě najde vždycky někdo, kdo napeče či vyrobí třeba i typický český vaječný likér. Nesmí chybět ani vánočky, ať už u Blanky v Indii nebo Jitky v Egyptě.
„Štědrovečerní“ piknik na pláži, karaoke a zánik smaženého kapra
A jak je to se štědrovečerní večeří? V Malajsii na ostrově Langkawi se večeře promění v piknik na pláži, kde Lenka, její české kamarádky a jejich malajští partneři v pohodové atmosféře za zvuku kytary poobědvají české řízky a bramborový salát. I když je to úplně jiná atmosféra, tak je to také pěkné a slavnostní. Malajci Vánoce neslaví, protože jsou většinou muslimové, ale když jdete na Štědrý den na drink do baru, tak vám přejí hezké Vánoce a vy si můžete užít svátky bez typických vánočních stresů.
Bramborový salát i kuřecí řízek najdete také u Blanky v Bombaji. Na stole ale ovšem nesmí chybět ani indická jídla či láhev vína. Po českém Štědrém dnu s nejbližší rodinou a přáteli nastává Boží Hod, kdy v Indii začínají vánoční párty. Žádná nostalgie jako u nás, ale mejdany s tancem, jídlem a alkoholem, kterých se účastní všichni bez rozdílu náboženského vyznání. Indie je země festivalů a všechny náboženské festivaly jsou svátky radosti, jejichž součástí je vždy jídlo, hudba a tanec. Blanka si nikdy nenechá ujít ani karaoke u svého blízkého kamaráda, profesionálního hudebníka, ani vánoční mši v kostele. Tam si chodí zazpívat koledy, které miluje ze všeho nejvíc a které jí připomínají české Vánoce. České koledy zní i u Lucky v Botswaně, kde se ke zpěvu v češtině přidává i Lucčin manžel, který v Česku studoval, a kde se seznámili.
Karaoke nesmí chybět ani u filipínských Vánoc, stejně tak jako zábavné společenské hry pro děti i dospělé. Podobně jako na jakoukoliv jinou oslavu se tu připravuje hned několik různých jídel a zákusků. Nejběžnějším jídlem jsou špagety, nebo pečené prase. Co na Filipínách ale rozhodně nenajdete, je smažený kapr.
Smažený kapr je vůbec něco, od čeho většina českých žen upustila, stejně by se asi nedal sehnat. Darja si dá na Bali raději sushi nebo grilovanou rybu, Jitka v Egyptě zase mořskou rybu se zeleninou a rýží. V Tunisku Eva chystá kuřecí řízečky, stejně jako Lenka v Malajsii a Blanka v Indii, a Lenčina rodina na Pobřeží slonoviny má sice slavností večeři, ale bez ryby i salátu.
Na pravé Vánoce do Česka, i když v zahraničí to máte bez shonu a generálních úklidů
Lucka ze Rwandy raději jezdí na Vánoce domů do Česka. Stále si nedokáže představit slavit Vánoce v tropech, a navíc jsou Vánoce často jednou z mála příležitostí, kdy se sejde celá rodina. Ve Rwandě se Vánoce nijak moc neslaví, i když jsou nasvícené budovy a silnice a občas se objeví umělý vánoční stromek. Rodina Lucčina manžela neslaví Vánoce vůbec, proto si Lucka těžko představuje, jak by to vůbec vypadalo, když by zůstali přes Vánoce doma ve Rwandě. Více se slaví spíše Silvestr, což platí i o Tunisku, kde se na Nový rok scházejí rodiny, pečou kuřata, dorty a poslední dobou zdobí i stromečky. Velké silvestrovské oslavy se konají i na Madagaskaru, zatímco Vánoce se oslaví ve městech spíše decentně, mší a rodinným obědem, na vesnicích skoro vůbec.
Podobně jako Lucka to má i Anna ze Srí Lanky, jejíž manžel je buddhista a poprvé Vánoce slavil až v ČR. Na Srí Lance se Vánoce neslaví, protože drtivá většina populace jsou buddhisté, hinduisté nebo muslimové. Proto raději Anna jezdí na Vánoce domů, i když letos je s manželem čekají první srílanské Vánoce, které budou ovšem minimalistické, na pláži, s ozdobenou palmou a s pár dárky.
Žádné komplikovanější tradiční české zvyky nedodržuje ani česko-francouzská rodina Lenky, která žila v Senegalu i v Pobřeží Slonoviny. Vánoční strom by se musel kupovat z dovozu, nebo umělohmotný. Vánoce pro Lenku znamenají hlavně čas kvalitně a naplno strávený s rodinou, nezáleží na tom, kde zrovna jsou. Pro Lenčinu rodinu jsou Vánoce často obdobím k cestování, a tak klidně vynechají jakékoliv zvyky včetně stromečku. Jen s sebou vezmou pár ozdob a navěsí je na keř, který je zrovna tam, kde se rodina nachází. Lenka nikdy nepekla cukroví a nekoná se ani žádný generální úklid, včetně hektického shánění dárků. Společné chvíle bez stresu a shonu jsou zkrátka nejdůležitější.
Vánoce bez shonu a konzumu oceňuje i Darja, i když i na Bali pronikly vánoční dekorace, nebo Lenka v Malajsii, která si užije slavnostní den s přáteli či českými klienty třeba na výletní jachtě, bez stresů z úklidu a nákupů. Vánočními přípravami se nestresují ani v Indii, lidé se těší ze setkání s lidmi, ne z toho, jestli je uklizeno.
A třeba Vladana se svým angolským manželem neslaví Vánoce vůbec, i když v Angole jsou Vánoce velikou oslavou, která se často protáhne do ranních hodin. Nechybí hodně jídla, pití a tance. Na Boží Hod se rozdávají dárky, i když převážně jen dětem. Vánoce jsou důležité i v Botswaně, kde začínají na náš Boží Hod. Lidé se vrací na svátky domů, často jde o obrovské vzdálenosti, protože pracují třeba i tisíc kilometrů od domova. Navštěvují rodiny, chodí do kostela, někteří stráví v kostele při náboženských programech i celou noc, kde se společně modlí. Botswana žije oslavami od Vánoc až po nový rok. Bary jsou přeplněné, lidé se baví, jezdí do buše na pikniky, všude se pořádají párty. Lucka, její manžel a tři děti pravidelně jezdí s bramborovým salátem za dědou na farmu, často se přidají i další příbuzní a slavnostní setkání je tu.
Související
-
Češky v Asii
V sérii rozhovorů se dozvíte, jak se žije ženám s českými kořeny v Asii, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou.
-
Češky v Africe
Jak se žije ženám s českými kořeny v Africe, co je nejvíc překvapilo, co jim chybí a co naopak v původní vlasti mít nemohou, se dozvíte v naší sérii rozhovorů.
