Ve Francii zemřela významná krajanka Marie Dubinová

Blízcí i vzdálení známí, přátelé a sousedé, stejně jako oficiální představitel českého státu se ve středu naposledy rozloučili s Marií Dubinovou. Legendární postava českého krajanského života ve Francii, od konce 90. let nositelka Řádu T. G. Masaryka, však ve svém dlouhém životě nasbírala mnoho zásluh ve více ohledech. I o tom nám z Francie poslal zprávu náš spolupracovník Jiří Slavíček.

Václav Havel předává Marii Dubinové Řád T.G. Masaryka za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva, foto: ČTK

Mnoho Čechů i Slováků žijících ve Francii si připadá v této chvíli jako sirotci. Smutní jsou i přátelé v Čechách, na Moravě, na Slovensku. Za velkou louží - v Kanadě, ve Spojených státech. I nedaleko odtud, v sousedním Německu či v Itálii. Prostě všichni, kterým bylo dáno v životě seznámit se s manželským párem Dubinů ve Francii. Doktor práv a neúnavný zastánce lidských svobod Oldřich Dubina se bohužel pádu komunismu a jeho zlovůle v Čechách ani nedožil. A jeho vdova, paní Marie rozená Zemanová, sestřenice Pavla Tigrida, se kterou se oženil v roce 1941 v jihofrancouzské Marseille, nás opustila v malé vesničce Saint-Bonnet Mercoeur v departementu Correze, kde se s ní ve středu ve jménu smutečních hostů i domácích obyvatel na malém hřbitůvku dojemně rozloučil velvyslanec České republiky ve Francii Pavel Fišer a ke svým slovům přidal i slib, že památce Oldřicha a Marie Dubinových bude co nejdříve věnován vzpomínkový večer v Paříži pro všechny, co se do Correze dostat nemohli.

Český manželský pár Oldřich a Marie Dubinovi vstoupil skromně do dějin nejen protifašistickým odbojem ve Francii, který je přivedl koncem války do koncentračních táborů. Oldřich a Marie Dubinovi - to není jen nadace pro české a slovenské studenty v zahraničí. Jak už bylo řečeno, doktor Dubina se pádu komunismu v Čechách a na Slovensku nedožil, ale jak jemu tak jeho vdově, paní Maryšce, později otevřené archivy komunistické rozvědky v cizině prokázaly největší poklonu: podle jejich fízlů, kteří to opravdu neuměli pochopit, byly u Dubinů v Paříži vždy otevřené dveře. Dalo se tady dostat nejen cenné rady pro první kroky v exilu, ale i najíst a vína popít, a to všechno zadarmo...

Pravda, Maryšce bylo už víc než 90 klet, když nás opustila. Ale odpusťte dojetí: je to příliš brzo. Zatím si Francii bez ní mnoho z nás umí jen těžko představit.