Ve Slatiňanech představují nejznámější klisnu světa Kincsem
Vše, co chcete vědět o koních, najdete na zámku ve Slatiňanech. Je tu hippologické muzeum, které mimo jiné představuje nejznámější klisnu světa. Pamatují tu i na rod Auerspergů, bez nichž by tu koně a nejmodernější hřebčín své doby nebyli.
"Tato šlechta je původem ze Slovinska, jméno rodiny pochází ze slov 'zubří hora'. Pokud znáte zámek Žleby, tak to bylo jejich druhé luxusní sídlo, kam jezdili na léto. Ale ve Slatiňanech se bydlelo většinu roku. Tady je to takové rodinné 101 + 1. Tady se rodily děti, tady se umíralo, tady se žilo,"
přiblížil zámek i jeho obyvatele Jaroslav Bušta. Ani Auerspergové však neměli, co se týče rodinných osudů na růžích ustláno. A začalo to prvním Janem Adamem.
A právě František Josef Auersperg pak na konci 19. století zde buduje nejmodernější hřebčín rakouské monarchie. Stojí jen pár desítek metrů od zámku. Ve své době patřil mezi světovou špičku. Mycí boxy pro koně měly teplou vodu, bylo tu zázemí pro zaměstnance. Dostihové koně tu trénovali bývalí jezdci, především Angličané. Kromě dostihových koní tu byli i koně pro parforsní hony i koně kočároví, uvedl Miroslav Ondráček, který dříve stál v čele hřebčína:
"Na dostavníkovou dopravu se používalo většinou čtyřspřeží. Třeba mezi Prahou a Brnem bylo devět zájezdních hostinců. Měli i stáje, kde byli koně na přepřahání. Vyjeli třeba z Brna, ujeli dvacet kilometrů, přijeli k první hospodě, nastalo přepřahání za čerstvé koně. Osazenstvo kočáru se občerstvilo a pokračovalo se do další hospody až přijeli do Prahy, tam to otočili a zase si ty koně sbírali. Když se osazenstvo kočáru v těch hospodách moc neobčerstvovalo, tak dostavník dociloval průměrné rychlosti 25 kilometrů v hodině."
Po válce vzniklo na zámku hippologické muzeum, a nyní tu chtějí vzdát hold i Auerspergům. Proto byla vybudována nová zámecká trasa, která dokumentuje život rodiny Auerspergů, bez nichž by koně ve Slatiňanech nikdy nebyly. Auerspergové se zasloužili také o modernizaci zámku, byly tu centrální rozvody teplé vody, deset splachovacích záchodů, vany a sprchy.
Zdejší zámecký areál je pro mnohé turisty zajím neobjeveným rájem. V málokterém zámku najdete kromě krásných komnat i hřebčín, anglický park, oboru s jeleny a muflony. Jsou tu sportoviště a v parku dokonce dětské hospodářství, řekl Jaroslav Bušta:
"Marie Antoinetta měla pro své děti takovou vesničku, a tady měli něco podobného. V zámeckém parku je soubor takových malých roubených chaloupek, říká se tomu dětské hospodářství. Tam se děti Auerspergů pod dozorem učily hospodařit. Staraly se o zvířátka, vařily tam. Rodiče je chodili navštěvovat a kontrolovali je a děti byly hostitelé, rodiče hosté. Tam se úlohy úplně obracely."
"Když profesor Bílek prováděl záchranu starokladrubského vraníka, tak použil tři plemena a to především lipicána, orlovského klusáka a noniuse. Za pomoci těchto tří plemen se podařilo profesoru Bílkovi a dalším pracovníkům tehdejší výzkumné stanice pro chov koní zachránit starokladrubského vraníka pro další generace."
Věci ze zámku byly po válce sepsány a odvezeny z 90 procent pryč a to do všech možných institucí po celé republice. Zámek měl to štěstí, že zařízené místnosti byly před tím nafoceny. Muzeum se teď věci snaží vypátrat. Do zámku naopak putovalo vše, co má nějakou souvislost s koňmi. Například v knihovně je na 3500 knížek od 17. do 20. století a všechny jsou o koních.
"To byly svozy sice živelné, ale ve velkolepém stylu. 15 tisíc věcí je přivezeno ze 120 českých hradů a zámků do Slatiňan. Nekontrolovalo se to a tak se stalo, že tu máme několikrát stejnou věc, ale to nevadí. Každopádně množstvím informací o koních to nemá na světě obdoby."
"Je to Příjezd společnosti k lovu od Ferdinanda Hamiltona z půlky 18. století. Je to poměrně slušná práce. Pikantností je, že pánové, kteří mají na hlavě klobouk, mají v klobouku vepsané číslo a v pravém dolním rohu je legenda, takže víme, kdo tam je. Je to příjezd společnosti Josefa I. Ale tento obraz není odsud, je to jeden z těch svozů, ze zámku Horní hrad u Karlových Varů. Ale byl tu malý průšvih. Zeď má 5,9 metrů. Obraz 6,2 metrů. Co teď? V roce 1950 vzali kladívko a dláto a odsekali štukovou výzdobu u kachlových kamen. Vzali pilku a uřízli kus rámu a potom tam zasunuli ten obraz."
Jedna z místností je věnována dvou největším a nejstarším dostihům světa, Velké liverpoolské a Velké pardubické. Prvním cizincem, který ve Velké liverpoolské zvítězil, byl kníže Karel Kinský z Heřmanova Městce. Jel na klisně Zoedone a bylo to v roce 1883. Na zámku jsou vystavena i nejrůznější sedla a představuje se tu i nejznámější klisna světa Kincsem.
Pracovníci zámku pátrají po předmětech po původních majitelích i na půdách. Tady byly objeveny například původní žaluzie na okna, mimochodem stále funkční. Nahoře ve věži, kde byla čistírna oděvů, našli na poličce dokonce francouzskou ústní vodu z roku 1929. V oblastním archivu v Zámrsku je uložena kniha, kterou dostal František Josef v roce v roce 1936 od svých zaměstnanců k 80. narozeninám. Jsou tam fotografie 316 zaměstnanců, kteří v zámeckém areálu pracovali.
