"Černé perly"českého chovu jsou v hřebčíně ve Slatiňanech

Hřebčín ve Slatiňanech, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha

V hřebčíně ve Slatiňanech na Chrudimsku, který chová starokladrubské vraníky, se na konci února narodilo první letošní hříbě. Vraníci se nerodí černí. Hřebečkova srst spíš připomíná plyšového oslíka. Své typické černé až černohnědé zbarvení získávají později.

Slatiňany jsou významnou součástí Národního hřebčína. Historie tohoto místa je spojena s chovem dostihových a sportovních koní rodiny Auerspergů a Trauttmansdorffů, uvedla Pavla Rulíková:

"Tato rodina chovala honební koně určené především pro parforsní hony. Ty se v pozdější době vyvinuly v dostihy. Tento účel splňoval hřebčín až do začátku 2. světové války, kdy rodina Auerspergů emigrovala. V roce 1945 byl hřebčín zestátněn, a právě v této době se sem nastěhovali starokladrubští koně. Starokladrubský kůň byl vyšlechtěn na podkladě starošpanělských a staroitalských koní před více než 400 lety a je to naše jediné původní české plemeno."

Hlavní budovy hřebčína pocházejí z konce 19. století a lidé je znají ze seriálu o koních Dobrá Voda.

Pavla Rulíková, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha
"Teď se půjdeme podívat do stáje plemenných hřebců. Typické pro toto plemeno je klenutí hlavy, tzv. klabonos a je požadovaná celočerná barva. Na každém boxu je rámeček se jménem koně. Hřebci dostávají první jméno po otci, druhé po matce, a římská číslice značí, kolikátý je to potomek toho hřebce. Je to plemeno dlouhověké, dožívají se 25, někteří jedinci i 30 let. Cena plemenných hřebců je nevyčíslitelná, je to genový zdroj. Povahově jsou to klidní koně, vyrovnaní, rádi se učí. Jsou to především kočároví koně, na rekreační ježdění a podobně. Na dostihy nejsou, protože jsou těžcí. Mají třeba víc o 200 kilogramů. Jejich průměrná váha je kolem 600 kilogramů."

I koně musí do školky

Po 1. světové válce a vzniku Československa došlo téměř k vyhlazení těchto koní a díky profesoru Františku Bílkovi došlo k jejich záchraně a úspěšné regeneraci.

Starokladrubští vraníci byli do Slatiňan přestěhování z Průhonic u Prahy v roce 1945. Ke konci 80. let zde byla vybudována krytá jízdárna. Když se hříbata narodí, stráví s matkou půl roku a pak jsou do školky.

Hřebčín ve Slatiňanech, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha
"Současný stav je 80 chovných klisen, klisna je březí jedenáct měsíců. Hříbátka se rodí z 90 procent v noci a porody jsou velmi rychlé. Když je vše v pořádku, tak je hříbátko na světě během hodiny a během další hodiny se staví na nohy. Klisny jsou připouštěné v tříměsíčním intervalu, takže i hříbátka se rodí postupně. Hříbátko je tu s klisnou šest až sedm měsíců. Pak je ostaveno, a odchází do hříbárny ve Slavicích, kde je do tří let a pak se zase vrací zpět sem do Slatiňan, kde pro něj začíná výcvik."

A protože bylo kolem třetí hodiny, kdy se koně zahání, do hřebčína se přihnalo celé stádo.

"Přestože to je především kočárový kůň, tak výcvik probíhá stejně jako u koní jezdeckých. To znamená, že se kůň nejprve lonžuje, potom obsedá a nakonec se zapřahá. Zapřahá se nejdřív se zkušenějším koněm jako učitelem a potom teprve se svým vrstevníkem. Výcvik trvá deset měsíců a pro ty nejlepší z nich je zakončený výkonnostní zkouškou. Když ji kůň zvládne, tak je zapsán do plemenné knihy, a to znamená, že od něj lze očekávat potomka. Když to nezvládne, může to zkusit znovu."

Hřebčín ve Slatiňanech, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha
Z čeho se výkonnostní zkouška skládá?

"Výkonnostní zkouška trvá dva dny. Hodnotí se exteriér, vzhled koně. Potom je tam zkouška pod sedlem, zkouška tahu kočáru o samotě, pak je tam maratón a terénní jízda v kočáře."

Jak dodala Pavla Rulíková, ve Slatiňanech je i Hippologické muzeum. K zajímavým exponátům patří předměty, spojené s osobou Karla Kinského. Do historie vstoupil jako první neanglický vítěz nejprestižnějšího světového dostihu Velké liverpoolské steeplechase. Je tu i jeho jezdecký dres, ve kterém závod v roce 1883 vyhrál. Návštěvníci si tu mohou prohlédnout i box pro koně nebo si vyzkoušet jízdu v kočáře.

Sbírka bičišťat se dostala do České knihy rekordů

Hřebčín ve Slatiňanech, foto: Zdeňka Kuchyňová / Český rozhlas - Radio Praha
Ve Slatiňanech vznikly i dva rekordy. Je tu největší plyšový koník, který měří 177 centimetrů. Osmdesátikilová obří hračka představuje ceremoniálního koně. Jeho výroba trvala 200 hodin a návštěvníci si na něj mohou i sednout.

Druhým rekordem je historická sbírka bičišťat, malých modelů bičíků, které sloužili pro zákazníka, aby se podle vzoru zhotovil bičík skutečný. Jejím vlastníkem je Josef Knejp. Má 285 maket bičů a pocházejí ze vzorníku firmy jeho dědečka Josefa Bohumila Česáka z období počátku 20. století. Podle těchto zmenšených modelů firma vyráběla biče i pro císařský dvůr do Vídně.