Velvyslanec USA Bijan Sabet: V Česku je to stejné jako v Silicon Valley. Mladí chtějí vybudovat něco nového
Na začátku roku 2023 se Bijan Sabet stal velvyslancem USA v Česku. Jak se úspěšný investor stane ambasadorem? Co ho v Česku zaujalo? Proč si myslí, že vlastnit psa je nejrychlejší způsob navazování přátelství? Nejen to prozradil v rozhovoru pro Radio Prague International, jehož je pravidelným posluchačem.
Asi před měsícem jste na Twitteru zveřejnil fotku Prahy, a napsal: "Většinu dní se štípu, abych se ujistil, že se mi to nezdá". Proč se musíte štípat?
"V ČR jsem už skoro 11 měsíců a zjišťuji, že jsem tady strašně rád a šťastný. Práce, lidé, které jsem potkal, kontakty - hluboce si toho vážím. Jsem vděčný, to je to slovo, na které si vzpomenu během cesty na velvyslanectví, po Praze a po Česku. Musím se každý den štípnout, jestli je to pravda."
Byl jste už před svým jmenováním v Praze nebo v Česku?
"Nebyl. Moje žena tu byla v červnu 1990, po sametové revoluci. Takže se se mnou podělila o své zážitky. Ale přijet sem, žít tu jedenáct měsíců, je mnohem působivější než jakákoli předchozí turistická nebo jiná návštěva."
Manželka sem přijela hned po revoluci
Vaše žena sem přijela během prvních svobodných voleb po revoluci?
"Přesně tak. Byl to tak trochu spontánní výlet. Byla studentkou univerzity, studovala ve Štrasburku a po pádu zdi se o tuto zemi velmi zajímala. Má řadu fotografií, které jsme si tehdy prohlíželi, protože jsme spolu byli už docela dlouho. Než jsme se teď přestěhovali do Prahy, tak jsme ty fotky vyndali z krabice od bot, a když jsme navštívili různé oblasti země, tak jsme si ty fotky z roku 1990 prohlíželi a ten kontrast je pozoruhodný."
Říkal jste, že vaše žena potkala na Staroměstském náměstí Paula Simona.
"Měl tady koncert a ona ho náhodou potkala na náměstí. Bylo to výjimečné."
Kdy jste se dozvěděl, že jste dostal místo v Praze? A jak jste se připravoval na nástup do funkce?
"Z Bílého domu mi zavolali 4. března 2022. Byl pátek - pamatuji si to velmi dobře. Rozhovor v podstatě zněl: Prezident vás chce v Praze. Snažil jsem se být velmi klidný a profesionální, ale uvnitř jsem cítil vibrace. Proces je takový, že vás nominuje prezident a pak vás potvrdí Senát. Takže jsem tu výzvu dostal v březnu 2022, prošel jsem celým procesem a v prosinci jsem složil přísahu."
Být tady je lepší než školení ve Washingtonu
Jak jste se za tak relativně krátkou dobu dostal z pozice investora do pozice diplomata?
"V americkém systému pochází asi třetina našich velvyslanců ze soukromého sektoru. Ale to školení bylo poměrně obsáhlé a podrobné. Existuje škola pro velvyslance, kterou organizuje ministerstvo zahraničí; to jsou tři týdny intenzivního školení. Pak jsem strávil několik měsíců s kolegy na ministerstvu zahraničí a v dalších amerických vládních institucích, abych se skutečně připravil na tuto práci a na tuto roli. Ale být tady je mnohem poučnější než jakékoli školení ve Washingtonu."
Myslím, že nejdůležitějšími body vaší agendy jsou dohoda o obranné spolupráci, stíhačky F-35 a rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, ve kterém se americká společnost Westinghouse uchází o zakázku. Jak se ve všech těchto tématech orientujete? Máte k dispozici rozsáhlou dokumentaci, kterou musíte prostudovat, něco jako domácí úkol?
"Je to značné množství materiálů, které tým dává dohromady. A máte pravdu, velkou prioritou mé práce je naše společná bezpečnost. USA a Česká republika jsou silnými spojenci v NATO a naše společná práce zde má za cíl posílit východní křídlo NATO."
Moji rodiče emigrovali do USA
Jedním z důvodů, proč jsem s vámi chtěl mluvit, je, že na internetu o vás není tolik informací, a myslel jsem si, že naše posluchače a čtenáře bude zajímat, kdo jste. Rád bych se vás zeptal na vaše rodinné zázemí. Odkud pocházejí vaši rodiče?
"Narodil jsem se ve Spojených státech, ale moji rodiče se tam přistěhovali v šedesátých letech minulého století. Můj otec pocházel z Íránu. Do Spojených států emigroval v roce 1967 jako lékař. A moje matka emigrovala ve stejném roce z Jižní Koreje. I ona je nyní v důchodu, ale byla také lékařkou."
Mluvíte jejich jazyky?
"Nemluvím. V té době byla společným jazykem mých rodičů angličtina, takže se doma mluvilo anglicky. Nepřišli s velkými rodinami nebo příbuznými, takže si myslím, že jejich tehdejší pocit byl prostě se asimilovat. Oba se stali americkými občany, jak nejrychleji mohli, a jejich nadějí bylo, že budou žít americký sen a založí americkou rodinu. To byl jejich postoj."
Jste příznivcem Demokratické strany. Jak vaši politiku ovlivnila výchova? A také skutečnost, že pocházíte z přistěhovalecké rodiny?
"Vyrůstal jsem u kuchyňského stolu, kde se opakovaně objevovalo téma důležitosti demokracie a svobody. Moji rodiče pocházeli z různých zemí, ale oba měli hluboký smysl pro význam demokracie a svobody. Moje matka nám vyprávěla, jak je vděčná americkým vojákům, kteří zachránili její zemi před komunismem. A můj otec mluvil o důležitosti rovných práv, svobody a demokracie, zejména tam, odkud pocházel. Takže to na mě velmi zapůsobilo. A opravdu si myslím, že další věc, kterou mi rodiče vždycky vštěpovali, je angažovanost a že apatie a neangažovanost jsou věci, kterým je třeba se vyhnout."
Na Twitteru má jednoslovnou přezdívku
Četl jsem, že máte vědecký titul. Jak jste se od studia přírodních věd dostal k investicím v technologické sféře?
"Vždycky jsem měl vztah k počítačům, informatice a programování. Pracoval jsem v řadě technologických společností v Silicon Valley, včetně řady začínajících firem. To mě přivedlo k tomu, že jsem před téměř 20 lety založil vlastní investiční firmu. Moje práce se soustředila na investování a spolupráci s mladými podnikateli, a to od samotných prvopočátků k vybudování významné společnosti."
Jednou z mnoha společností, na kterých jste se podílel, byl Twitter. Byl jste u toho v počátcích a na Twitteru máte jednoslovnou přezdívku, jen @bijan. Jaký byl Twitter v době, kdy jste se na něm podílel?
"S produktem jsem se poprvé seznámil ještě předtím, než jsem se stal investorem. A okamžitě mě zaujal. Měl jsem pocit, že je to něco nového, protože to bylo poprvé, co jsem viděl produkt, který spojuje užitečnost se zábavou. V té době měli možná 10 nebo 11 zaměstnanců a velmi malou uživatelskou základnu, hlavně na západním pobřeží Spojených států. Ale opravdu jsem věřil tomu, co budují."
Vy a vaše rodina žijete v Bostonu, kde jste studoval. Dříve, jak jste řekl, jste žil v Silicon Valley. Jaká byla pro vás jako člověka z východního pobřeží zkušenost s životem v Silicon Valley?
"V Silicon Valley jsem žil deset let od roku 1991 do roku 2001. To, co jsem si z toho odnesl, a co mě opravdu těší, že jsem tady v České republice našel tento typ podnikatelského ducha. A to, co jsem zažil v Silicon Valley, vidím v Brně, vidím v Praze, v různých částech této země, kde mladí podnikatelé chtějí vybudovat něco nového."
Pes je ideální pro seznamování s lidmi
Nyní bydlíte v rezidenci velvyslance v Praze 6, v Petschkově vile, o které jeden z vašich předchůdců, Norman Eisen, napsal velmi zajímavou knihu. Jaké to je, nazývat toto místo domovem?
"Je to opravdu skvělá kniha. Myslím, že by měla být povinnou četbou pro každého, kdo působí jako velvyslanec USA. Protože vypráví o historii toho domu, o rodině, která ho postavila, i o dalších lidech, kteří tam žili v průběhu následujících 100 let. Takže si myslím, že je to opravdu velmi dobrá kniha. Je to krásný historický dům. Jsou příběhy, které slýchám od lidí, Čechů, kteří mi říkají: To je místnost, kde Václav Havel a americký velvyslanec Bill Luers mluvili o XY. A tady pobíhal pes velvyslankyně Shirley Temple-Blackové. V této místnosti se jednalo s disidenty. Práce Američanů a Čechů v tomto domě pokračuje a společně řešíme globální výzvy."
Máte tři děti. Strávily v Praze hodně času. Jak se jim v Česku líbí?
"Moje tři děti tu byly od mého příjezdu často. Všechny tři tu strávily celé léto, pracovaly, studovaly atd. Přes vánoční prázdniny se vrátí. Jedno z mých dětí tu teď studuje podzimní semestr. Takže se jim tu líbí, opravdu se jim tu líbí."
Máte také psa. Jak se jmenuje?
"Psa opravdu mám. Jmenuje se Sam, je mu deset let a je to žlutý labrador. Mít psa v Praze je nejrychlejší způsob navázání přátelství. Bylo to úžasné."
Zveřejnil jste fotografii svého otce v Praze, který také fotografoval. Co říká na to, že jste se stal velvyslancem v Česku?
"Můj táta miluje fotografování. Jsem stoprocentně přesvědčen, že to mám po něm. Je mu 84 let a po celé Praze se tahal s velkým objektivem se zoomem - to mě opravdu ohromilo. Můj táta a máma, když sem letos přijeli, na mě byli pyšní. Mají svůj vlastní způsob vyjadřování, ale bylo na nich vidět, že prostě cítí něco, na co jsou nesmírně hrdí. Pro ně to bylo jako splnění amerického snu."
Moje poslední otázka: Vím, že jste také posluchačem Radio Prague International. Povězte nám o svých posluchačských zvyklostech.
"Ano, když jsem byl nominován, snažil jsem se všemožně dozvědět něco o české historii, kultuře a aktuálním dění, takže jsem hned narazil na tento zpravodajský pořad. Skoro každý den jsem poslouchal. Každý den jsem slyšel v uších váš hlas a znělku Radia Prague. Poslouchali jsme ji s manželkou běžně, v autě nebo u kuchyňského stolu. Dozvěděl jsem se tolik informací o dění, o různých historických okamžicích, o různých vašich rozhovorech a zprávách. A pokračuji v tom i tady."
