Vizovické pečivo. Zlatavé figurky z nejslavnějšího dekorativního pečiva zdobí i dnes vánoční stromky
Pochází z malého městečka nedaleko Zlína a odborníci ho považují za kulturní dědictví východní Moravy. Na jedinečném vizovickém pečivu si sice nepochutnáte, křehká krása figurek vyrobených z mouky a vody ale sklízí obdiv nejen v Česku. Jako ukázka výjimečného lidového umění je pečivo vystaveno například v Muzeu člověka v Paříži.
Okrasné pečivo se na Vizovicku podle historiků vyrábí asi od poloviny 19. století. Záznamy o prvních figurkách z těsta byly ale v církevních kronikách už ve 13. století. Využívalo se k různým svátečním příležitostem, hlavně ale na vánoční a velikonoční svátky, třeba i jako dárky dětem.
Přestože se mu říká pečivo, připomíná spíše precizně vypálenou keramiku nebo řezbářem opracované dřevo. K přípravě těsta stačí bílá hladká mouka a studená voda. Původně se z něj vyrábělo 34 základních tvarů a každý z nich měl svůj symbolický význam.
V knize Dějiny a paměti města Vizovice o tom napsal Josef Čižmář: „Pekaři vznikli také u nás teprve rozvojem dobytčích a výročních trhů. Ale čipernější z nich počali již v polovici 19. století péci před Vánocemi z nekvašené mouky všechna možná, u nás známá zvířátka, zvláště veverky, zajíčky, kohoutky, kačenky a koníčky jako dětské dárky vánoční. Výrobou touto získali si vizovští pekaři chvalné pověsti a vánoční jejich pečivo šlo přes padesát let dobře na odbyt do všech větších měst na Moravě i do Prahy."
Hladká mouka a studená voda
Například ryba symbolizovala mlčenlivost, žába byla ochránkyně čisté vody, kohoutek byl symbolem mužnosti, veverka znamenala dobrou hospodyňku, ovečka dobrou úrodu, kachna dobrou matku, jelen bystrost, liška chytrost, holubička klid a mír v rodině, ježek se zase ukládal do domu, aby z obydlí „vypíchal neštěstí“.
Výchozím tvarem je vždy kulička nebo váleček, ze kterého se stříháním, zdobením a přilepováním dalších částí vodou, vytvářela figurka. Ke dozdobení se používala i rozličná semínka. Hotové figurky se nechají pár hodin sušit, pak se potřou rozšlehaným vajíčkem a pokračuje se pečením, respektive sušením v troubě.
Když se pak na figurku přidá třeba červená mašlička, je ozdoba na stromeček hotová. Pokud se vánoční pečivo dobře uskladní, klidně se dá používat i řadu let, silnější tvary i tři desetiletí. Těsto totiž ani nevybledne, protože jeho hnědavá barva je vytvořená teplem během pečení, ne barvením.
„Výrobky lidového umění nemají ani dnes funkci pouze výtvarnou. Mnohému nás také učí. Nabádají nás k upřímnosti, optimismu, objektivismu, ke skromnosti. Učí nás držet se při zemi. A nejen při zemi, ale držet se právě tohoto kousku země, kde žije skutečně talentovaný národ, jehož lidové tradice - ať už v oblasti hmotné či duchovní kultury - nám závidí celý svět,“ píše se ne webu města Vizovice.
V současné době se výrobě originálního vizovického pečiva věnuje ale jen několik lidí. Jeho příprava totiž vyžaduje trpělivost a spoustu času.
Související
-
České Vánoce
Radio Praha International připravilo vánoční stránky, díky kterým se můžete seznámit s tradičním pojetím vánočních svátků či si vyzkoušet některé z klasických receptů.
