Vojta Beneš byl víc než jen prezidentův bratr

Učitel, sociálně demokratický politik a bratr československého prezidenta. To všechno byl Vojta Beneš. Zajímavou a pozapomenutou osobnost představí Historické obzory.

Vojta Beneš, bratr prezidenta Edvarda Beneše, s rodinou v Chicagu, zdroj: Compatriots and Czechoslovak Foreign Resistence 1938 – 1945

Vojta Beneš se narodil v květnu 1878 v Kožlanech. Nejen on, ale celá rodina Benešových zůstává dnes ve stínu Vojtova mladšího bratra Edvarda, potvrzuje to i Jan Němeček z Historického ústavu Akademie věd.

"Pokud se řekne slovo Beneš, každý si samozřejmě vybaví postavu našeho druhého prezidenta a dlouholetého ministra zahraničních věcí. A zbytek té Benešovic rodiny zůstává tak trochu v pozadí. On to nebyl jen Vojta Beneš, byl to i další bratr Václav Beneš, jeho děti, Bohuš Beneš, Jiří Beneš a další, kteří, dá se říci, tak trochu kolem toho Edvarda Beneše pořád oscilovali v různých obdobích jeho života, ať už to bylo v meziválečném období nebo za druhé světové války v londýnském exilu. Musíme si uvědomit, že část Benešovic rodiny zůstala za druhé světové války v protektorátu, kde značná část skončila v koncentračních táborech. Syn Václava Beneše, Edvardova staršího bratra byl vězněn v koncentračním táboře v Osvětimi, který naštěstí přežil.

Členové CSNRA, zleva: Vojta Beneš, Jaroslav Zmrhal a Josef Martínek, zdroj: Compatriots and Czechoslovak Foreign Resistence 1938 – 1945

Vraťme se ale k Vojtovi Benešovi. To byla opravdu zajímavá postava. On to byl člověk, který stál na pomezí politiky a pedagogicko-didaktického působení. Samozřejmě se dlouhou dobu věnoval vydávání pedagogických publikací a za první republiky působil v organizačním učitelském životě. Důvod, proč možná trochu vypadl z povědomí je také v tom, že část svého života strávil v exilu."

U zahraničních pobytů Vojty Beneše se krátce zastavíme. Nešlo vždy jen o exil. V roce 1912 odjel Beneš do USA, kde se věnoval pedagogické činnosti. Sepsal zde např. čítanku pro děti krajanů a angažoval se i jinak. Projevilo se to zvláště ve válečných letech, připomíná Jan Němeček.

Vojta Beneš, foto: ČTK

"To je právě ta důležitá věc, o které se dneska tolik nehovoří - působení Vojty Beneše mezi krajanským hnutím ve Spojených státech amerických. Ať už se to týká období před první světovou válkou, za první světové války nebo za druhé světové války. To poslední období, po roce 1948, kdy po komunistickém převratu odchází do exilu, to už je člověk na konci života. Nicméně ta období první a druhé světové války, tady on vykonal obrovskou, dá se říci popularizační činnost mezi českými a slovenskými krajany na půdě USA. Ono dneska se nám to zdá jako: ´Proč nějaká agitační činnost támhle ve Spojených státech?´ Ale ono to byla velice důležitá záležitost. Krajanské hnutí v období obou válek nebylo jednotné. Za druhé světové války tady vystupovalo jako poměrně důležitý faktor to, že vznikl samostatný Slovenský stát a část slovenských krajanů ve Spojených státech zůstávala na pozicích samostatného Slovenského státu. Bylo třeba ty krajany nějakým způsobem přesvědčit, že je třeba bojovat za obnovu Československa a to byla právě nezastupitelná úloha Vojty Beneše. Nebyl v tomto ohledu samozřejmě sám, byla tady celá řada dalších politiků a také diplomatů jako byl kupříkladu Jan Papánek a jeho Československá informační kancelář v New Yorku, která působila propagandisticky mezi krajanským hnutím. Proč to ale bylo důležité? Krajané jako američtí občané měli možnost aktivně vyvíjet tlak na americkou politiku ve vztahu k Československu. Někteří američtí politici československého původu jako byl senátor Sol Bloom mohli na nátlak té krajanské obce podávat memoranda, ať už state departmentu či dalším americkým institucím, a tak významně podporovat boj za osvobození Československa. A to ať už se to týká první světové války, kdy byla samozřejmě situace trochu jiná, tehdy se bojovalo o vznik státu. Druhý odboj, to byl boj za obnovu tohoto státu, Československé republiky."

Z časopisu Denní hlasatel, zdroj: Compatriots and Czechoslovak Foreign Resistence 1938 – 1945

Vedle svých dalších aktivit se Vojta Beneš věnoval také domácí politice a to především v meziválečném období.

"Deset let působil jako poslanec Národního shromáždění, poté jako senátor. Po válce se opět stal poslancem za sociální demokracii v Národním shromáždění, až do 6. března 1948. Tehdy na protest proti únorovým událostem, kdy se snažil vyvíjet tlak na svého bratra, aby nějakým způsobem vyšel vstříc demisi nekomunistických ministrů. Bohužel se to nepovedlo, on následně odstupuje z československé politiky, přestává být poslancem a rok poté odjíždí do exilu."

Svého mladšího bratra přežil Vojta Beneš o pár let, zemřel na začátku 50. let ve Spojených státech.

Nabízí se samozřejmě otázka, jaký byl vzájemný vztah obou bratrů. Rodina byla podle historika v úzkém kontaktu a to včetně nelehkých válečných let, bratři spolu spolupracovali, předávali si informace o rodinných záležitostech i aktuální politické situaci a radili se. Svědčí o tom i dopisy Edvarda Beneše bratrovi vydané Věrou Olivovou.

23. srpna 1940 Milý Vojto a Emilko,
Připojuji se k tomu, co píše Hančí, dodávám jen, že nyní po uznání to jde už lépe, a půjde to stále už nyní nahoru. Invaze se nepodaří. Anglie se uhájí. Čekám, že Spojené státy přece jen půjdou. Na kontinentě mír není a nebude. Francie asi bude obsazena celá, také Balkán padne. Ale pak to teprve začne. Celý kontinent jde do rozvratu a revoluce. Ale pak to dávat dohromady bude hrozně těžko. Ale i to překonáme. Pozdravení všem!
Váš
Eda

Příspěvek jsme poprvé vysílali 18. července 2010, dnes jste jej mohli slyšet v repríze.