Vrchol skalního hradu Šaunštejn je jen pro odvážné

Jako kamzík si budete připadat, když se vydáte na skalní hrad Šaunštejn. Najdete ho v Národním parku České Švýcarsko a je to jeden z nekrásnějších skalních hradů.

Šaunštejn, foto: Zdeňka Kuchyňová

Šaunštejn se vypíná nad obcí Vysoká lípa. Majitelé hradu byli Berkové z Dubé. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči, proto se mu také začalo říkat Loupežnický hrad. Vydala jsem se na něj s Danou Štefáčkovou:

„Jsme právě na tzv. České silnici, je to původní obchodní cesta, která vedla z nitra Čech přes oblast Českého Švýcarska do Horní Lužice. České Švýcarsko je poseté různými hrádky, je to zde takový fenomén. I když se řekne hrádek, tak je to v podstatě obydlená skála. Tento hrad se jmenuje Šaunštejn, ale říká se mu také Loupežnický hrad. Je to hrad, který existoval s dřevěnou nástavbou někdy ve 14. a 15. století. Od té doby už je to zase skála, ale byl to strážní hrad. Je tam studna, jsou tam nějaké vytesané místnosti a dnes je to turistická atrakce."

Dana Štefáčková, foto: Archiv Dany Štefáčkové

Jedna z dutin vytesaná do skalního masivu zřejmě sloužila jako stání pro koně. Na hradě je také tři metry hluboká prohlubeň, která sloužila buď jako nádrž na vodu nebo mohla být využívána jako hladomorna. Z dřevěných objektů, které tu byly, se už nic nezachovalo.

„Nebyl to hrad pro panovníka. Hrádek vlastnili Berkové z Dubé, nicméně ve středověku to tu opravdu žilo. Podél České silnice je těchto skalních hrádků několik, ale tento je nejmarkantnější. Je to pískovec a je tam krásná vyhlídka."

Šaunštejn, foto: Zdeňka Kuchyňová

Cesta na vrcholek je pro zdatné turisty. Protahujete se úzkými skalními rozsedlinami a nahoru šplháte po žebřících. Vrcholky jednotlivých skal jsou spojeny můstky. Dostat se až na úplný vrchol ale chce notnou dávku odvahy. Odměnou je vám krásná vyhlídka. Za dobrého počasí uvidíte značnou část Českého Švýcarska, ale i některé vrcholy v saské části labských pískovců. Přímo před sebou máte jako na dlani obec Vysokou Lípu.

Cestu na Šaunštejn můžete spojit s výletem k nedaleké Malé Pravčická bráně. České Švýcarsko se této oblasti říkalo už od 19. století. O její název se zasloužili švýcarští malíři Adrian Zingg a Anton Graff, kteří malovali krajinu podél Labe a připomínala jim domov. Ale historie tohoto místa začala už mnohem dřív, kdy tu bylo mělké moře. Když ustoupilo, byl tu svět pískovcových skal.

Šaunštejn, foto: Radek Bartoš, Wikimedia CC BY 3.0

„Na saské straně je více tzv. stolových hor, my máme spíš skalní města. Je to podobné Českému ráji, ale máme trošku jiný charakter, v jiné nadmořské výšce. Tady prochází tzv. lužický zlom, kde se mísí dva geologické povrchy. Pískovec, který vznikl usazením moře v třetihorách a do toho čedičové horniny, které vznikly vulkanickou činností. Kde je čedič, tam jsou hodně listnaté stromy, bukoviny, kde je pískovec, tak jsou borovice a břízy. Růžovský vrch, nejvyšší hora národního parku, je vulkanického původu, čedičová, ale Hřensko, Jetřichovicko, Brtníky, Kyjovské údolí, tam je pískovec. To je taková zajímavost národního parku."

Podstávkový dům, foto: Zdeňka Kuchyňová

Kdo má rád lidovou architekturu najde tu typické podstávkové domy, dodala Dana Štefáčková:

„Je to kombinace německého hrázdění a slovanského roubeného domu. Je tu vidět historické mísení kultur, slovanské a germánské. Podstávka, to jsou takové oblouky, je to typické pro České Švýcarsko, Horní Lužici a část Polska. Je to speciální konstrukce, která tvoří první patro a odlehčuje roubení. Dole byly hospodářské místnosti, bydlelo se tam. Hlavní obživou bylo tkalcovství. Nahoře byly nějaké půdy, sušárny. Když to byl statek, tak to byly obydlené místnosti. Musíme říct, že řada těchto chalup se zachovala díky chalupářům, protože měli cit zachovat to v původním stylu. A my jsme na to pyšní. Někdy se podstávkové domy otevírají. V Německu je to více rozšířené. Vždycky 1. května si je máte možnost prohlédnout. Lidi vás zvou do kuchyně, do obýváku. Tady v Čechách se to lidi teprve učí otevírat."

Jeskyně víl, foto: Mike Krüger, Wikimedia CC BY-SA 3.0

V Českém Švýcarsku je pozoruhodná i Jeskyně víl, pískovcový skalní převis a podzemní prostory, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba. Ze stropu a ze dna jeskyně vyrůstají ledové rampouchy, objevují se i tzv. ledové záclony a další útvary. Mezi oblíbené trasy patří i cesta Kyjovským údolím do dnes už zaniklé osady Zadní Doubice, kde je možné přejít do Německa a napojit se na síť stezek v Národním parku Saské Švýcarsko.