České Švýcarsko prověří vaši fyzičku

Pravčická brána a další unikátní skalní útvary, to je Národní park České Švýcarsko. Byl vyhlášen v roce 2000 a skrývá v sobě řadu turistických zajímavostí - pohádkový Dolský mlýn, skalní hrady, turistické stezky.

Pravčická brána

Po jedné ze stezek jsme se vydali s Danou Štefáčkovou.

"Jsme na hranici první a druhé zóny národního parku. Pozná se to podle toho, že jsou na stromech dva červené pruhy. Budeme stoupat tzv. kostelní stezkou. Historicky sloužila lidem z okolních vesnic, kteří chodili do kostela v Růžové. Chodili každou neděli na bohoslužbu, a byly to hodinové poutě. V okolních vesnicích neměli ani hřbitovy, takže když někdo zemřel, chodili s nebožtíkem stejnou cestou. Lidé byli zvyklí hodně chodit. Přes týden normálně pracovali, v sobotu robotovali, většinou na panském. V neděli měli volno, ale chodilo se do kostela. Měli fyzičku, na rozdíl od nás."

Dolský mlýn přitahuje filmaře

Čím výše jsme stoupali, tím více jsme naše předky obdivovali. Ti chodili například mlít obilí až do Dolského mlýna, který zřejmě vznikl v poslední třetině 14. století. O tři sta let později ho koupil Johann Christof Pohl a v majetku rodiny zůstal s malou výjimkou až do konfiskace v roce 1946.

Z filmu Pyšná princezna, foto: ČT

"Dokonce tady končily první lodičky, tak zvaná Ferdinandova soutěska, která se splavovala ze Srbské Kamenice. Sem přijížděli návštěvníci na lodičkách a vystupovali právě tady ve mlýně, kde byla už od roku 1923 restaurace. Do roku 1930 se tady mlela mouka, a to už od 16. století. Lidé sem sváželi obilí z celého okolí, z Vysoké Lípy, z Jetřichovic, z Kamenické Stráně. Mlýn byl na samotě, takže tady bojovali s různými přepadeními, proto jsou tady ty mříže. Sami jste viděli, jaký kus jsme šli přírodou, přesto tady mlýn fungoval. Měl několik hospodářských budov. Byla tady pekárnička, palírna, hospodářská stavení. Mlýn měl dvě velká mlýnská kola, která byla funkční do roku 1945."

V roce 1951 se tu točila známá pohádka Pyšná princezna. Ani později filmaři na mlýn nezapomněli. Točila se tu pohádka Peklo s princeznou či Ztracený princ. Dnes je mlýn zřícenina, protože v polovině 50. let vyhořel.

Po šedesáti letech se v Krásné Lípě znovu vaří pivo

Po náročné túře se mohou turisté zastavit v Krásné Lípě, kde se v roce 2013 začalo po šedesáti letech znovu vařit pivo. Jak uvedl Jiří Rak, pivovar se jmenuje podle říčky Křinice:

Krásná Lípa, pivovar je bílá budova vlevo, foto: oficiální web obce Krásná Lípa

"Pramení v Lužických horách a protéká Krásnou Lípou pod náměstím. Pak teče skalním údolím přes hranici do Bad Schandau, kde se vlévá do Labe. Krásná Lípa se stává v posledních deseti letech centrem Českého Švýcarska díky mnoha investičním činnostem jako je hotel, Dům Českého Švýcarska a tak dále. Tak jsme si řekli, že minipivovar na náměstí je přesně to, co tu ještě chybí."

I zdejší pivo připomíná skalní útvary místní krajiny.

"Falkenštejn je častý název skalních útvarů, jak u nás, tak v Německu. Jsou tu bývalé skalní hrádky. Hlásíme se tak k turistickému odkazu Českého Švýcarska."

Na skalním hrádku sídlili zběhové a loupežníci

J

Šaunštejn, foto: Radek Bartoš, Wikimedia CC BY 3.0

eden z nejznámějších skalních hradů se jmenuje Šaunštejn. Najdete ho nikoliv nad městem Krásná Lípa, ale nad obcí Vysoká Lípa na druhé straně národního parku, a jeho majitelé byli Berkové z Dubé. Po třicetileté válce se zde usadili zběhové a lupiči. Vydala jsem se na něj s Danou Štefáčkovou:

"České Švýcarsko je poseté různými hrádky, je to zde takový fenomén. I když se řekne hrádek, tak je to v podstatě obydlená skála. Tento hrad se jmenuje Šaunštejn, ale říká se mu také Loupežnický hrad.

Dana Štefáčková

Je to hrad, který existoval s dřevěnou nástavbou někdy ve 14. a 15. století. Od té doby už je to zase skála, ale byl to strážní hrad. Je tam studna, jsou tam nějaké vytesané místnosti a dnes je to turistická atrakce."

Cesta na vrcholek je pro zdatné turisty. Protahujete se úzkými skalními rozsedlinami a nahoru šplháte po žebřících. Odměnou je krásná vyhlídka. V Českém Švýcarsku je pozoruhodná i Jeskyně víl, pískovcový skalní převis a podzemní prostory, kde každoročně v zimě vzniká unikátní ledová výzdoba.