Vyšehrad - sídlo českých králů

Dnes se vydáme na pražský Vyšehrad, desetihektarový areál, ve kterém krátce sídlili i čeští králové. Slovo má Zdeňka Kuchyňová.

Vyšehrad - sídlo českých králů

Vyšehrad, skála nad řekou se siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tradice tohoto tajemného místa je spjatá s pověstmi, které na základě různých kronik zpracoval Alois Jirásek. Vyprávějí mimo jiné o kněžně Libuši, která ze svého sídla na Vyšehradě věštila budoucí slávu Prahy, o udatném Bivojovi či bájném koni Šemíkovi a jeho skoku z vyšehradské skály.

"Pověst o Horymírovi a Šemíkovi je jedna z nejmladších pověstí. Je to pověst, která vznikla uměle až v 16. století za Hájka z Libočan, který byl správcem vyšehradského děkanství a chtěl si zde zajistit lepší pozici. Jinak tato pověst nemá historické pozadí,"

Vyšehrad

říká Bořivoj Nechvátal z Archeologického ústavu Akademie věd. Vyšehrad jako opevněné hradiště vznikl v 10. století. Prvním dokladem o jeho existenci jsou přemyslovské denáry, které se razily ve zdejší mincovně. Vyšehrad byl krátce i sídlem českých králů. Král Vratislav zde založil mj. nový chrám, baziliku sv. Vavřince, nejstarší pražskou románskou rotundu sv. Martina a Vyšehradskou kapitulu. Ta byla vyňata z pravomocí pražského biskupa a podřízena přímo papeži. Kapitula existuje do dnešní doby. Překonala období husitství, Bílou horu, 19. století i komunismus. Na Vyšehradě sídlily dvě generace Přemyslovců. Pak se centrum moci přestěhovalo na Pražský hrad. Význam Vyšehradu znovu pozvedl až český král Karel IV. Podle korunovačního řádu se tady začínal průvod nového panovníka jako projev úcty k předkovi dynastie, z níž po matce pocházel.

Na Vyšehradě jsou také pohřbeny slavné osobnosti české kultury. Když v 19. století vznikla myšlenka národního pohřebiště, hledalo se jeho místo. Uvažovalo se o Levém Hradci, Libči a dalších.

Vyšehradský hřbitov

"Vyšehrad zvítězil jako místo staré české slávy, jako slovanské hradiště, jako místo prvního českého krále. Dneska Vyšehrad je především chápán jako pohřebiště. A zvlášť cizinci, například Japonci tu hledají hrob Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany."

Jak je hřibitov veliký a kolik slavných lidí je tu pohřbeno?

"Více než 600 představitelů národní kultury. Jsou tu básníci, malíři, sochaři, spisovatelé, herci. Je stále veliký zájem o pohřbívání na vyšehradském hřbitově, také řada emigrantů sem chce převážet své předky, kteří zemřeli v emigraci. Najdete tu symbolický hrob Milady Horákové, popravené komunisty v 50tých letech. Také je tu symbolický hrob řeholníků a kněží umučených za fašismu a komunismu, který byl nedávno odhalen v jižní části hřbitova."

Výstavba vyšehradského Pantheonu trvala mnoho let. Uprostřed ústředního pomníku se zvedá alegorická okřídlená postava Génia vlasti. Dvě sochy pak představují Vlast truchlící a Vlast vítěznou. Na pomníku jsou také jména prvních 15 osobností pochovaných na Slavíně. Tím prvním byl básník Julius Zeyer. Nad tabulemi se jmény je napsáno i moto Slavína: "Ač zemřeli - ještě mluví".

O hroby českých velikánů pečovala i spisovatelka a vlastenka Popelka Biliánová. Na domě, kde na Vyšehradě bydlela, je dnes pamětní deska. Nejznámnější dílo, kterým se proslavila, je sbírka legend "Z tajů pražských pověstí" z roku 1904. Většina z nich je věnována právě pověstem Vyšehradu, jejichž sbírání se věnovala po většinu svého života.

V současné době probíhají opravy Vyšehradu, zejména starého purkrabství, jehož základy pocházejí z románské doby. Tento objekt bude podzemní chodbou propojen s tzv. gotickým sklepem, který dosud nebyl nikdy veřejnosti představen. V příštím roce by tu měla být otevřena stálá výstava dějin Vyšehradu. Jak uvedl zástupce ředitelky Národní kulturní památky Vyšehrad František Stádník, pracuje se i na opravě podzemních kasemat.

"Ta jsou opravena jenom z menší části. Asi 300 metrů je otevřeno pro veřejnost, včetně podzemního sálu, tzv. Gorlice, kde jsou vystaveny originály soch, pět sousoší z Karlova mostu."

Vyšehrad se musí opravovat takovým tempem, jaký je rozpočet. V současné době už jsou práce za polovinou oprav.

"Já musím pochválit hlavní město Prahu, protože rozpočet Vyšehradu odpovídá významu národní kulturní památky. Praha dává více než 4 procenta rozpočtu do kultury. Ve srovnání i s městy jako je Brusel, Paříž a tak dále, tak je to procentuálně jedno z nejvyšších čísel v Evropě. Například ministerstvo kultury ze svého rozpočtu nemá ani jedno procento. Nechci pomlouvat stát, ale ten na ty památky přispívá nepoměrně hůř, než hlavní město Praha."

Vyšehrad nejsou jen památky, na turisty tu čeká několik útulných hospůdek a parky. Jejich historie začala v momentě, kdy skončila historie Vyšehradu coby vojenské pevnosti. To znamená konec 19. století. Jak dodala Drahomíra Kolmanová, která má péči o zeleň na starosti, v současné době se na Vyšehradě upravuje královská a knížecí akropole.

Vyšehrad - skála

"Královská a knížecí akropole je nejvýznamnějším územím národní kulturní památky Vyšehrad. Je to vlastně území, kde stával přemyslovský palác a odtud vládl král Vratislav I. českému státu. Byla to sice velice krátká doba, kdy z Vyšehradu vládli panovníci české zemi, ale ta doba je samozřejmě pro Vyšehrad nejvýznamnější. K rekonstrukci královské a knížecí akropole jsme přistoupili jako k vyvrcholení rehabilitačních prací v parku. To místo je nabité i zvláštní krásnou energií a většina lidí to taky poznává. Nebudeme tam příliš akcentovat historické záležitosti a archeologické nálezy, protože vtip by měl spočívat v tom, že si návštěvník ty věci najde sám."

Vyšehrad je postaven na skále. Má proto problémy s vodou. Aby se tu parky vůbec udržely, musí být pravidelně zavlažovány. Pravidelně udržovat se musí i skála, kterou prochází malý tunel a sahá až k Vltavě.

"Skála je sanována injektáží, protože je břidličná a rozpadala se. Tam jsou tak prudké srázy a tak náročná práce, že to nelze dělat normálně zahradnickou péčí. Údržba probíhá horolezeckou technikou."

Jak dodala Drahomíra Kolmanová, i v 21. století si Vyšehrad stále uchovává svoji atmosféru a tajemství.