Výstava v ulicích Prahy dokumentuje odpor proti komunistické totalitě

Dobytčí vagón na Hradčanech a strážní věž z komunistických lágrů pod panoramatem Pražského hradu. To jsou nejvýraznější dominanty výstavy My jsme to nevzdali, která v ulicích hlavního města ukazuje odpor Čechů proti nejhorším totalitám minulého století. Panely s fotografiemi zachycují naše dějiny od druhé světové války až po listopad 1989. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Až do 23. listopadu si budou moci Pražané i návštěvníci hlavního města připomenout, že i v nejhorších dobách nacistické okupace i komunistického režimu se v Česku našly tisíce lidí, kteří totalitě dokázali vzdorovat. Premiér Jan Fischer k tomu před zahájením výstavy řekl:

"Ta výstava pomůže k boření jednoho nepěkného klišé, na které už si pomalu zvykáme a které představuje Čechy jako národ, jemuž je hrdinství v podstatě cizí. Národ, který má sklon vzdávat se bez boje a být spíše v té šedé zóně a dokonale konformní."

Výstava je výsledkem několikaletého úsilí společnosti Post Bellum, která zachycuje příběhy válečných veteránů, vězňů koncentračních táborů i obětí politických procesů 50. let. Postupně svou činnost rozšířila i na období do roku 1989. Jednotlivé etapy našich poválečných dějin zachycuje podle ředitele společnosti Post Bellum Mikuláše Kroupy celkem dvanáct zastavení v centru Prahy:

Mikuláš Kroupa

"Jedná se o výstavu, která symbolicky začíná na Hradčanském náměstí před Pražským hradem, kde jsou instalovány portréty lidí, kteří prošli 2. světovou válkou. Dále cesta pokračuje 20. stoletím na Klárov, kde je expozice k 50. letům."

Další zastávky se věnují pražskému jaru a normalizaci, disentu, chartistům i demonstracím z r. 1989. Fotografie na panelech jsou doplněny vzpomínkami obětí perzekuce i historickým pozadím. Jak ale zdůraznil Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, který se na výstavě také podílí, jsou tu k vidění i členové represivního aparátu:

"Tato výstava navazuje na naše předchozí projekty, byly to projekty Tváře moci. Zveřejňujeme osudy ne pouze osob, které se postavily totalitní moci, ale i tu druhou stranu. To znamená ty představitele komunistické státní moci, kteří drželi ty režimy pohromadě a byli jejich páteří."

Tisková konference: premiér Jan Fischer (uprostřed) a spisovatel Jiří Stránský

V Československu přitom byl zejména v 50. letech komunistický režim nejtužší v celém sovětském bloku. Důvody vysvětluje dlouholetý politický vězeň, publicista a spisovatel Jiří Stránský:

"Já mám pocit, že byl nejtužší především proto, že se ti, kteří tu moc drželi v ruce, zase ze všech nejvíc o tu moc báli. My jak jsme zvyklí na ty svoje písečky, tak si je pořád bráníme, i když nemusíme."

Až dosud zachytili reportéři společnosti Post Bellum na tisíc příběhů, které dokumentují odpor proti totalitním režimům. Jsou na portálu Paměť národa, jednotlivé příběhy vysílá i Český rozhlas. Současná výstava My jsme to nevzdali zachycuje jen jejich malou část. Dokumentuje ji ale i obsáhlý katalog, který bude distribuován do škol.

Foto: autorka