Spisovatel Luděk Frýbort ve Zpravodaji Čechů a Slováků ve Švýcarsku v článku Kříž u Dobronína píše o vyvraždění skupiny Němců, k němuž došlo na Jihlavsku bezprostředně po porážce nacistů v květnu 1945.
Spisovatel Luděk Frýbort ve Zpravodaji Čechů a Slováků ve Švýcarsku v článku Kříž u Dobronína píše o vyvraždění skupiny Němců, k němuž došlo na Jihlavsku bezprostředně po porážce nacistů v květnu 1945. "Pozoruji, že se cosi začíná měnit v zemích Koruny české. Pětašedesát let spočíval příkrov mlčení nad jistými šerednými skutky," píše autor. Připomíná, že po celá léta se vraždám Němců, jejich týrání, věznění v lágrech a dalším krutostem z období divokého odsunu říkalo "excesy" a zveřejňování informací o nich v mnoha lidech budilo spíš pohoršení. Mlčení se teď ale drolí a objevují se přízraky špatného svědomí českého národa. Co chvíli se někde najde zapomenutý hrob obětí "spravedlivých odplat", jako třeba v Deštné v Orlických horách. Stále častěji se mluví o místech, jako jsou Postoloprty, Ústí nad Labem nebo Teplice nad Metují, kde těsně po válce docházelo k hromadným popravám německého obyvatelstva. Všechny tyto akty pomsty byly v podstatě amnestovány Benešovými dekrety, připomíná autor a klade si v této souvislosti otázku, zda se má amnestijní zákon v českém právním řádu udržovat.
V jihomoravské obci Jevišovce proběhl Den chorvatské kultury, píše týdeník Čechů v Chorvatsku Jednota. Uspořádalo jej Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice a ten letošní byl v pořadí už devatenáctý. Na oslavě se sešlo okolo dvou set členů chorvatské menšiny žijící po celém území České republiky a v Rakousku, a dále hosté ze Slovenska a z Maďarska. Součástí oslav byl i průvod k památníku příchodu Chorvatů na jižní Moravu. Chorvaté sem přišli už v roce 1584.
Čechoaustralan upozorňuje na krajanský web www.krajane.org, který vznikl v loňském roce a jehož cílem je podpořit vztahy mezi jednotlivými krajanskými komunitami a přispět k udržování jejich kontaktů s původní vlastí. Stránky jsou provozovány nadačním fondem Dotek a přispívat na ně může prakticky každý. Autoři mohou přinášet informace o krajanských komunitách i spolcích, ale i ze života jednotlivých krajanů. Stránky se mohou stát místem pro výměnu názorů a zkušeností ze života v cizině i pro získání rady a pomoci. Obsahově jsou kromě zpráv všeobecného charakteru zaměřeny na informace z kultury. Přinášejí také přehled akcí podle jednotlivých států nebo prostor pro blogy. K dosud stávajícím teritoriím jako Spojené státy, Kanada, Česko a Slovensko nyní na stránce krajane.org nově přibyl i oddíl věnovaný krajanům žijícím v Austrálii a na Novém Zélandě.
Torontský Nový domov přináší vzpomínku spisovatele a publicisty Oty Ulče na exilové nakladatelství manželů Škvoreckých Sixty Eight Publishers. Uvádí, že zcela v rozporu s komunistickou propagandou, která o exilových nakladatelích psala jako o škůdcích s žoky peněz, nebylo nakladatelství Škvoreckých nikdy výnosným podnikem. Ani mezi samotnými krajany se nenašlo mnoho lidí, kteří by byli ochotni činnost vydavatelství podpořit. V této souvislosti Ota Ulč jmenuje například tenistku Martinu Navrátilovou nebo podnikatelku Ivanu Trumpovou. Obě žádost přispět do nadačního fondu nakladatelství odmítly. Knihy vydané u Škvoreckých si často naopak kupovali nemajetní emigranti z prvních peněz, které se jim po útěku z Československa podařilo vydělat. Ota Ulč také připomíná, že mnoho zahraničních Čechů si v době své emigrace tzv. "upravilo" své vztahy s Československem, přestože toto "upravenectví" pak často před dalšími exulanty tajili. Součástí takto upraveného vztahu bylo i to, že zavázali, že nebudou kupovat knihy exilových nakladatelství a podporovat činnost odpůrců komunistického režimu v zahraničí.
Svobodné Vídeňské listy se na několika stránkách věnují 100. výročí budov školského spolku Komenský na Sebastianplatz a v Schützengasse. Kulaté jubileum si vídeňští Češi připomínali 7. října, kdy školu poprvé v její historii navštívil i vídeňský starosta Michael Häupl. Oslavy výročí ale probíhaly několik dní. V divadelním sále školy proběhlo vystoupení dětí z mateřské školy i žáků a studentů školy Komenského, došlo i na pouliční slavnost a slavnostní mši v českém katolickém kostele na Rennwegu. Sami studenti k výročí školy natočili filmový dokument. Vídeňské listy ale připomínají i další významné výročí - 235 let od doby, kdy se na vídeňské univerzitě začala učit bohemistika. Prvním profesorem českého jazyka byl jmenován Josef Valentin Zlobický a stalo se to roku 1775. Čeština se tak stala prvním živým slovanským jazykem, který bylo možné v době monarchie na univerzitě studovat, píší listy.
