Z krajanského tisku

Týdeník chorvatských Čechů Jednota přináší rozhovor s naší redakční kolegyní Milenou Štráfeldovou.

Milena Štráfeldová

Řeč je zejména o krajanech, kterým se ve své rubrice na vlnách Radia Praha věnuje a v závěru odpovídá na otázku, v čem spočívá zachování identity Čechů v zahraničí. Podle Mileny Štráfeldové přes rozdíly mezi komunitami na západě a na východě, tedy vlastně mezi exulanty a krajany, je kromě češtiny spojují folklorní tradice. Jak jsou podstatné a důležité, ukázal Krajanský folklorní festival v Praze, říká naše kolegyně a uvažuje o tom, že by v budoucnu možná bylo třeba festival propojit s další významnou akcí - Týdnem zahraničních Čechů, aby se tyto dvě české komunity mohly o sobě dozvědět víc.

Ve chvíli uzávěrky Nového domova ještě nebylo známo zamítavé rozhodnutí soudu o vládním návrhu rozpustit Dělnickou stranu. Rozhodnutí o jejím osudu bude mít jistě nemalý vliv i na rozhodnutí soudu o ústavnosti komunistické strany, míní Nový domov a všímá si, že přání zúčastnit se 61. kongresu Českého a slovenského sdružení v Kanadě projevila předsedkyně petičního výboru Sněmovny, komunistka Zuzka Bebarová – Rujbrová, která by s parlamentní delegací měla přicestovat do Kanady koncem května. „Nedovedeme si představit větší urážku, než že je do Kanady posílána komunistka, která byla komunistickou soudkyní od roku 1975,“ cituje Nový domov z dopisu ČSSK Parlamentu České republiky. List dále z jednání organizačního výboru sněmovny dovozuje, že v delegaci bude Petiční výbor zastupovat i Bebarová-Rujbrová, ale zato v plánu cesty není zmínka o možném setkání české parlamentní delegace s představiteli Českého a slovenského sdružení v Kanadě. Což by podle Nového domova byla velká ostuda pro celou sněmovnu.

Český dialog představuje internetovou stránku www.czechmatediary.com, na které se mladá Čechoameričanka Táňa Pavlovič moderním stylem věnuje mimo jiné českým osobnostem a dění v českých krajanských komunitách, zejména ve Spojených státech. Ale také tématům života v cizině, dvoujazyčných domácností, a nově i v kategorii České maminky žijící v zahraničí, kde kromě užitečných rad přibývají také české říkanky.

Obsáhlou úvahu věnuje Český dialog tématu údajného udání spisovatele Milana Kundery na agenta-chodce Miroslava Dvořáčka. Citujme alespoň motto, stručně vystihující obsah článku: „Vrstevníci, jejichž kroky se po únoru 1948 ubíraly opačným směrem. 'Naivní' Miroslav Dvořáček za ideály zničené komunismem. 'Nesnesitelně' naivní Milan Kundera za ideály komunismu. Kdo na své ideály doplatil?“

Časopis Čechoaustralan představuje některé názory nového předsedy krajanské komise Senátu Marcela Chládka, se kterým se šéfredaktorka listu setkala v Praze. Položila mu stále často kladenou otázku, jak bude krajanům, mnohdy exulantům, při svých návštěvách krajanských komunit ve světě vysvětlovat jak je možné, že v parlamentu je stále zastoupena komunistická strana. Podobně jako předešlý předseda i nový senátor si myslí, že na zrušení komunistické strany je příliš pozdě a mělo se to učinit hned po revoluci. Zákaz by KSČM podle něj dnes dokonce mohl prospět růstem sympatií. Domnívá se ale, že dnešní komunisté nejsou přívrženci totality. „Marcel Chládek je současně i náměstkem hejtmana Středočeského kraje pro regionální rozvoj a evropskou integraci. Za jednu ze svých priorit považuje větší propojení zahraničních Čechů s jednotlivými regiony v Česku,“ píše dále Čechoaustralan.

Český dialog se vrací ještě ke sklonku loňského roku, kdy se v Městské knihovně představil dokument s názvem První československá armáda. Stáli za ním dva Američané z Chicaga: reklamní specialista Bruce Bendinger a filmař John Iltis, jehož otec pocházel z Teplic. Iniciátorem byl ale právě Bendinger, kterého už jako malého kluka uhranuly staré fotografie v knize o první světové válce, včetně fotky obrněného vlaku plného československých legionářů. Z mnoha použitých materiálů autoři připomínají i rodinné archivy Čechů žijících doma i ve Spojených státech a konzultace plukovníka Jana Horala i producenta Norberta Auerbacha. „Ubíhá svižně, ale nic podstatného nevynechá,“ píše o filmu Český dialog a pokračuje: „Tak trochu americkým stylem, ale bez patosu a tím pádem přijatelně i pro českého diváka vyzdvihuje hrdinství těchto lidí a ideály, z nichž se zrodilo (...). Ty ideály, které se dnešní česká společnost příliš nenamáhá hledat či se jim téměř vysmívá.“Časopis k tématu 'pod čarou' připomíná, že kilometry autentického materiálu natočeného samotnými legionáři v Rusku ještě teprve čekají v Národním filmovém archivu na pečlivou rekonstrukci a využití.

---