Z krajanského tisku

muzeum_cs_exilu8.jpg
0:00
/
0:00

zVěstník Sokola Mnichov připomíná blížící se okamžik zahájení provozu Muzea českého a slovenského exilu 20. století v Brně.

Jan Kratochvíl,  foto: Vilém Faltýnek
„Otcův mnichovský archiv dal zprvu základ pro vznik jednotlivých putovních výstav, které byly již samostatně prezentovány nejen v Čechách a na Moravě, ale i v zahraničí. Nyní se stávají součástí stálé muzejní expozice,“ píše Jitka Scholz o snaze grafika Jana Kratochvíla, jehož otec Josef byl redaktorem Svobodné Evropy. Z našich dřívějších pořadů už víte, že původně klášterní a později pivovarská budova ve čtyřech podlažích a rozsáhlém sklepení má rozlohu až 2.800 metrů čtverečních.

Ze zVěstníku ještě ocitujme, že nejcennější část muzea je věnována založení republiky a její jádro tvoří předměty prezidenta Masaryka, které Josefu Kratochvílovi jako příteli a spolupracovníkovi věnovala Alice Masaryková. Součástí této expozice je informace o osobnostech, které zakládaly Československou republiku a bojovaly za její udržení během 2. světové války. Dalšími tématickými okruhy muzea jsou první, druhý i třetí odboj, exilové vlny 1948 a 1968, osobnosti exilu i veškerá média, která se věnovala zahraničnímu vysílání pro krajany v exilu. Dále kultura, organizace v exilu a mnoho-mnoho dalších...


Kulturní měsíčník Čechů a Slováků v Rakousku Klub přináší rozhovor s čerstvým osmdesátníkem, dirigentem Martinem Turnovským, který v roce 1968 na protest proti okupaci Československa odešel z místa dirigenta drážďanské Staatskapelle do Rakouska. Přes vídeňské symfoniky a rakouské komorní orchestry se dostal do světa a s úspěchem dirigoval významné orchestry Západu – newyorský filharmonický i londýnský symfonický orchestr, stejně jako velká hudební tělesa v Liverpoolu, St. Louis, Seattlu, Torontu. Nastudoval operní představení v různých, zejména evropských metropolích, podnikl umělecká turné do vzdálených koutů světa. A mimochodem byl po emigraci také zakládajícím členem Kulturního klub Čechů a Slováků v Rakousku.

Po otázkách o umělecké činnosti se měsíčník Turnovského také ptá, zda jeho synové a vnoučata mluví česky. Dirigent přiznává, že oba synové, kterým bylo v roce 1968 devět a čtrnáct let, stále mluví česky bez přízvuku, vnoučata však již ne.


Vlastislav Škvařil
Zajímavý příběh běžce ultramaratonů přináší časopis Čechoaustralan. Rodák z Hodonína Vlastislav Škvařil už 38 let žije na Tasmánii. Jen v loňském roce uběhl 5500 kilometrů - z nejjižnějšího bodu Tasmánie až k nejsevernějšímu bodu Austrálie - za 92 dny. Doprovázela jej pouze manželka Josefa a vlčák Asta. Přitom nasbírali pro charitu Camp Quality, která podporuje děti s rakovinovým onemocněním, přes 25.000 dolarů.

Letos běží zas. Jeho trasa je dlouhá 5.768 kilometrů. Jako v mnoha předchozích budou i v tomto případě veškeré nasbírané dolary do posledního centu předány charitě, tentokrát s názvem CanTeen, která je zaměřena na mladé lidi mezi 12 až 24 lety, trpící rakovinou. Běh vyvolává díky pozornosti australských sdělovacích prostředků zájem široké veřejnosti, která si připomíná, že je třeba myslet i na jiné a nejen sami na sebe, podotýká Čechoaustralan a uzavírá: „Vlastislav Škvařil je dalším krásným a inspirujícím příběhem o zajímavých krajanech mezi námi.“

Foto:http://vlastik.skvaril.googlepages.com/


O zpřístupnění systému CzechPOINT na Generálním konzulátu České republiky v Sydney informují Střípky - časopis Čechů, Moravanů, Slezanů a Slováků na Novém Zélandě. I krajané u protinožců tak nyní můžou vyřídit úřední záležitosti, například výpis z katastru nemovitostí, výpisy z trestního, obchodního nebo živnostenského rejstříku, ověřit dokumenty a listiny, získat informace o průběhu správních řízení nebo podávat podněty k nim.


Akademický spolek ve Vídni oslavil 140 let svého trvání, připomínají ve zprávě z průběhu oslavy Vídeňské svobodné listy.


Je lehké být Čechem v Česku, ale tady je to občas těžké, připomíná výrok Lenky Janotové v týdeníku chorvatských Čechů Jednota Tony Řehák a v dopise redakci zdůrazňuje: „Byl bych rád, abyste toto otiskli, protože je to pobídka zdejším Čechům, aby si vážili sami sebe. Lidé potřebují vzkazy tohoto typu, protože se cítí vítaní a volní.“


Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio