Z krajanského tisku

Týdeník chorvatských Čechů Jednota se věnuje účasti příslušníků české menšiny v Národně osvobozeneckém vojsku. Přináší podstatné části článku záhřebského krajana Eduarda Vostřela pro časopis Glas anifašista.

Mezi prvními organizátory národně osvobozeneckého hnutí byli Češi a Slováci, uvádí článek a připomíná, že Čechy s jugoslávským státním občanstvím mobilizovala ustašovská moc do domobraneckého vojska, většina povolaných však při první příležitosti přešla k partyzánům. Časem vznikaly samostatné partyzánské jednotky národnostních menšin, jejichž příslušníci se tak vyhnuli vnucenému boji proti partyzánům a svým protifašistickým bojem si měli zajistit rovnoprávné postavení v osvobozené zemi. Článek zmiňuje vznik praporu Jan Žižka, který působil v českých osadách v daruvarském kraji a mobilizoval další dobrovolníky. Povely v batalionu byly jen v českém jazyce, na čepicích partyzáni nosili rudou hvězdu a československou vlajku. Vývoj pokračoval ke zformování Československé brigády Jana Žižky z Trocnova, kterou celkem prošly až 3000 bojovníků, z nich každý desátý položil život. Kromě Čechů a Slováků ale mezi nimi také byli příslušníci jiných národností, hlavně však z vesnic, v nichž žili spolu s Čechy a mluvili česky, cituje týdeník Jednota.

---

Krajané z rumunské Svaté Heleny představují na svých nově spuštěných internetových stránkách historii i současnost obce, přírodní krásy s možností ubytování pro turisty z České republiky i výzvu k českým podnikatelům, dozvídáme se z internetových Českých listů. Připomínají, že do jižního Banátu přicházeli v první polovině 19. století lidé převážně z okolí Šumavy, z Klatovska, Domažlicka a Plzeňska. Později k nim přibyli i lidé z Berounska, Hořovicka, Příbramska, Čáslavska, Chrudimska a zřejmě i z jiných oblastí. Po roce 1990 se začali Češi, především z ekonomických důvodů, vracet zpět do České republiky a dnes žije ve Svaté Heleně zhruba 350 obyvatel, tedy prakticky stejně, jako v roce 1830.

---